Mauritanie

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským
úřadem ČR v Rabatu (Maroko) ke dni 13.11.2009

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace:
1. Základní informace o teritoriu
2. Vnitropolitická charakteristika
3. Zahraničně-politická orientace
4. Ekonomická charakteristika země
5. Finanční a daňový sektor
6. Zahraniční obchod země
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
9. Investiční klima
10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1. Základní informace o teritoriu

1.1. Oficiální název státu
· Islámská republika Mauritánie
· Al-Džumhúrija al-Islámija al-Mauritánia
· République Islamique de Mauritanie
1.2. Rozloha
Rozloha:
· 1 030 700 km2, z toho
· 80 % poušť
· 300 km2 vodní plocha
Pobřeží:
· 754 km
Sousední země a oblasti:
· Alžírsko (463 km)
· Mali (2 237 km)
· Senegal (813 km)
· Západní Sahara (1 561 km)
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného
obyvatelstva
· 3 129 486 (červenec 2009)
· 3,03 obyvatel/km2 (r. 2009)
· ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 34,2% (r. 2009)
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické
složení
Přírůstek:
· 2,999% (r. 2009)
Demografické složení (r. 2008):
· 0–14 let: 41%
· 15 – 64 let: 55,7%
· 65 a více let: 3,4 %
1.5. Národnostní složení
Arabové, arabsko-černošské a berberské kmeny (Pular, Soninké, Wolof).
1.6. Náboženské složení
· islám (99 % obyv.)
· ostatní náboženství: křesťané, židé, animisté (1 %)
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
· Úřední jazyky: arabština a francouzština
· Další jazyky: pular, soninké a wolof
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další
velká města
Hlavní město:
· Nouakchott – 701 020 obyv. (r. 2009) – samostatný územní celek (mimo regiony)
Další významná města:
· Nouadhibou – 79 500 obyv. – obchodní centrum země
· Kaédi – 45 000 obyv.
· Zouérate – 35 000 obyv.
12 regionů:
· Adrar, Assaba, Brakna, Dakhlet Nouadhibou, Gorgol, Guidimaka, Hadh Ech Chargui, Hodl Gharbi,
Inchiri, Tagant, Tiris Zemmour, Trarza
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
· 1 ouguiya (UM)
· 1 euro = 376,56 UM (září 2009)
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Pevné svátky:
Státní svátek:
· 28.11. (Den nezávislosti)
Ostatní svátky:
· 1. 1. – Nový rok
· 1. 5. – Svátek práce
· 25. 5. – Den Africké jednoty
· 10. 7. – Den mauritánské armády
Pohyblivé muslimské svátky:
· Mouharam (muslimský Nový rok)
· Aid El Mouloud (narození Proroka, v říjnu)
· Aid El Adha (velký svátek, v červenci)
· Aid El Fitr (konec ramadánu)
Mauritánie donedávna praktikovala evropský model týdne, tj. víkend v sobotu a neděli, v prosinci 2007 však přešla na muslimský víkend, tj. volné dny nyní jsou pátek a sobota.
Otevírací hodiny úřadů fungují většinou bez polední přestávky od 8:00 do 14:30. Banky mají otevřeno
od neděle do čtvrtka od 7:30 do 14:30. Obchody naopak často respektují klimatické poměry v zemi a zachovávají polední přestávku – otevírají kolem 9:00 do 12:00 a od 16:00 do 19:30.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Mauritánie je muslimská země, kde je třeba dodržovat základní principy respektu vůči náboženským hodnotám. Během rozhovoru s obchodními partnery je třeba se vyhýbat tématu náboženství, rodiny, osobního života – do té doby, než partner sám usoudí, že pozve cizince do svého domu, což je gesto, které otevírá možnost komunikace i na osobnější rovině. Mauritánci jsou celkově velmi pohostinní, velmi ocení zájem o svou zemi, jsou ochotni zmínit i politické aspekty.
Zároveň je třeba počítat s hrdostí a smyslem pro čest: Mauritánec se nikdy s výhledem zisku neponíží a zná svou cenu a cenu svého zboží. Obecně lze počítat s držením slova, dodržováním smluvních podmínek. Naopak problémem mohou být termíny a komunikace na dálku – země se dosud potýká s technologickými problémy a je nutno počítat s často nefungujícími faxy, internetem, telefony.
Pro první obchodní jednání je nejlepší zvolit neutrální půdu – hotel, restauraci. Mauritánská strana
bude pravděpodobně hned od počátku velmi konkrétní, budou ji zajímat reálné výsledky a možnosti
spolupráce. Důraz bude kladen na reference, kvalitu a serióznost, ale také na cenu.
Dosud není snadné platit v zemi platební kartou – kromě velkých hotelů, leteckých společností a
některých pronájemců aut nelze kartu použít a v zemi téměř neexistují bankomaty. Pro běžný kontakt se doporučuje mít hodně drobnějších bankovek, neboť obchodníci často nemají peníze na rozměnění. V Nouakchottu existuje několik hotelů, které nabízejí vhodné konferenční prostory pro případná obchodní setkání či konzultace a prezentaci. Hlavním je Mercure-Marhaba (viz kapitola 1.13). Kromě toho má město v severozápadní části moderní kongresový palác.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a
občany EU
Mauritánie nedisponuje téměř žádnou sítí zdravotní péče, s výjimkou hlavního města Nouakchottu a
obchodního centra Nouadhibou, kde lze nalézt alespoň základní zdravotní ošetření v případě nutnosti.
Jedná se o následující zdravotnická zařízení:
Nouakchott:
· Hôpital National: +222 525 21 35
· Centre Hospitalier National: tel. +222 – 525 70 15
· Hôpital Militaire: tel: +222 – 525 70 15
Nouadhibou:
· Centro Asistencial del Instituto Social de la Marina: tel: +222 – 524 51 83
Před cestou je bezpodmínečně nutné mít řádně smluvené zdravotní pojištění včetně pokrytí nákladů na převoz do ČR, neboť cena nadstandardního zdravotního ošetření může být velmi vysoká.
Očkování není povinné a očkovací průkaz mauritánské úřady nevyžadují. Pokud však pobyt v Mauritánii přesahuje dva týdny, může být požadováno očkování proti žluté zimnici. V případě cestování po odlehlejších oblastech Mauritánie se velmi doporučuje očkování hepatitis A, B a tyfus. V jižních oblastech hrozí také v období dešťů riziko malárie.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Cestovní pas a vízová povinnost
Ke vstupu do Mauritánie musí být občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně dalších 6 měsíců.
Držitelé cestovních pasů České republiky potřebují ke vstupu do Mauritánie vízum, udělované
Velvyslanectvím Mauritánské islámské republiky. Česká republika spadá pod velvyslanectví Mauritánie v Berlíně
Velvyslanectví Mauritánské islámské republiky
Axel Springerstrasse 54 und Kommandantenstrasse 80
10117 Berlin
tel.: +49 30 20 65 883
fax: +49 30 20 67 475
e-mail: ambarim.berlin@gmx.de
Oproti zasílání pasu s žádostí o vízum do Berlína (se všemi riziky s tím spojenými) bývá praktičtější
cestovat do Mauritánie přes Maroko a vyřídit si vízum na Generálním konzulátu Mauritánie v Rabatu.
K udělení víza je nutno předložit pas s platností minimálně 6 měsíců, 2 fotografie formátu 4,0 x 3,5
cm, fotokopii té stránky pasu, na které jsou uvedeny údaje o žadateli a vyplnit formulář „Žádost o
vydání víza“. Na formuláři žádosti musí být povinně vyplněno místo ubytování v Mauritánii. U státních
zaměstnanců může být požadováno potvrzení o dovolené. Žádosti jsou přijímány denně od 8:00 do
11:00 (v pátek do 10:30 hod.). Vízum je vydáno následující pracovní den. Poplatek za vystavení víz
pro krátkodobý pobyt činí 200 marockých dirhamů (cca 20 euro) za 1 vstup. Dle sdělení mauritánské ambasádě je sice výjimečně možno získat vízum na hranicích Mauritánie (i na letišti), tento postup je však doprovázen vyšším poplatkem (50 euro) a mnohdy neúnosně dlouhými (i několikadenními) časovými prodlevami.
Přihlašovací povinnost
Přihlašovací povinnost v Mauritánii plní zaměstnanci hotelů, kempů a ostatních ubytovacích zařízení. Vlastní vozidlo
Při cestách vlastním motorovým vozidlem předkládá řidič také řidičský průkaz a platné doklady k vozidlu, tj. technický průkaz. Vzhledem k tomu, že v ČR nelze běžně získat tzv. povinné ručení (zelenou kartu) platné pro Mauritánii, musí řidiči zaplatit povinné ručení po vjezdu do země v hlavním městě Nouakchott.
Dovoz zboží, valut a celní předpisy
Mauritánské celní předpisy dovolují bezcelní dovoz oblečení, předmětů osobní potřeby, filmů, tabákových výrobků a potravin v množství přiměřeném délce pobytu. Rovněž v případě léků musí druh a množství odpovídat předepsané osobní spotřebě. Dovoz alkoholu není povolen. Dovoz zbraní není do Mauritánie bez příslušného povolení dovolen. Dovoz domácích a jiných zvířat je podmíněn mezinárodním očkovacím průkazem s platným očkováním proti vzteklině a se záznamem o provedení veterinární prohlídky, jejíž datum nesmí být starší než 3 dny. Kočky a psi mladší 3 měsíců mohou být dovezeni bez veterinárních prohlídek.
Dovoz valut je neomezen, musejí být však deklarovány při příjezdu. Nesmí být dovážena místní měna.
Vyvézt se může množství valut, které bylo deklarováno při příjezdu, snížené o výměnu za místní měnu.
Místní měna se vyvážet nesmí. Zpětná výměna na valuty je možná.
Ubytování v Nouakchottu - hlavní hotely:
Marhaba Mercure (síť Accor)
Av. G.A. Nasser 160B
tel: +222 529 50 50
fax: +222 529 50 55
e-mail: hotelmercure@mauritel.mr
web: www.accorhotels.com
Novotel
Av. Charles de Gaulle
B.P. 40157
tel: +222 525 74 00
fax: +222 525 74 29
e-mail: H3754-GM@accor-hotels.com
web: www.novotel.com
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy
s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
V souvislosti s vojenským převratem v zemi v srpnu 2008 je bezpečnostní situace v zemi méně
přehledná. Přestože nedochází k násilným akcím ze strany armády ani civilního obyvatelstva, napětí mezi příznivci a oponenty převratu může způsobit nenadálé pouliční nepokoje. Kromě toho lze tradičně za oblasti s větším rizikem pro cizince považovat prostor na severovýchodě (hraniční oblast mezi Mauritánií, Mali a Alžírskem) a obecně všechny opuštěné pouštní a tudíž špatně kontrolovatelné zóny. V těchto prostorách se doporučuje vyhýbat izolovanému cestování a upřednostnit doprovod místního průvodce. Jedná se o konzervativní muslimskou zemi, která je však tolerantní vůči cizincům. Přesto je potřeba, především v případě žen, střídmé oblékání, zakryté nohy a alespoň horní část rukou.

Dne 6. 8. 2008 došlo k násilnému svržení demokraticky zvoleného prezidenta Cheikha Abdellahiho.
Armádní junta okamžitě založila Státní radu s cílem převzít dočasně vládu v zemi, částečně podporovaná poslanci a senátory. Přestože junta přislíbila brzký návrat k demokratickému pořádku, prezidentské volby, realizované v červenci 2009, uklidnily situaci spíše na povrch, aniž by byly schopny sjednotil mauritánskou populaci.
Prvním pučem země prošla v létě 2005, kdy skupina vysokých armádních a bezpečnostních důstojníků využila nepřítomnosti prezidenta v zemi a ujala se moci. Brzy se však ukázalo, že převrat měl za cíl dovést zemi k demokratičtějšímu systému. Vojenská junta stanovila přesný časový harmonogram nových obecních, legislativních a prezidentských voleb i datum referenda k nové ústavě. Všechny tyto mezníky se podařilo naplnit a země do léta 2008 působila dojmem stabilní mladé demokracie a pro cizince i obchodníky a případné investory ve srovnání s jinými zeměmi subsaharského regionu jako poměrně bezproblémová destinace.
Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že přestože srpnovým pučem 2008 nedošlo ke zvýšení nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku českých občanů, kteří mají v úmyslu cestovat do Mauritánie, zemi v tomto momentě nelze považovat za demokratickou a stabilní, se všemi důsledky pro obchodní klima. V případě cesty do Mauritánie se tudíž doporučuje informovat o momentálním vývoji situace v zemi.
V Mauritánii si turisté musí, podobně jako ve všech chudých zemích, dávat pozor na kriminalitu. Silniční síť je málo kvalitní a je třeba počítat s řídkou sítí čerpacích stanic, u kterých často chybí bezolovnatý benzín. Hlavní město Nouakchott je napojeno pobřežní komunikací na Dakar v Senegalu a na marockou silniční síť. Některé úseky této komunikace však nejsou asfaltované a v obdobní dešťů jsou sjízdné pouze s vozy s pohonem 4x4. V blízkosti nesjízdných úseků zpravidla čekají průvodci s terénními vozidly, kteří jsou ochotni za poměrně vysoké částky (300–400 USD) vozidlo cestovatele vyprostit a doprovodit na cestě mezi hlavním městem a hranicemi.
Je třeba počítat s tím, že přes přátelskou a pohostinnou povahu Mauritánci vůči cizincům všechny ceny značně nadsazují a v některých případech neochotně vrací drobné.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně
generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z
centra města
Vzhledem k velmi omezené telefonní síti zatím nejsou v Mauritánii funkční ústřední nouzová telefonní
čísla. Česká republika nemá v Mauritánii zastupitelský úřad, tato země spadá pod Velvyslanectví České
republiky v Rabatu:
Ambassade de la République tchèque
Villa Merzaa, km 4,5 Route des Zaërs, Zankat Ait Melloul, Souissi,
B.P. 410, 102 00 Rabat 1, Royaume du Maroc
tel.: 00212/37/75.54.21
fax: 00212/37/75.43.93
e-mail: rabat@embassy.mzv.cz
mobilní telefon (konzulární pohotovost): +212/6118 71 74
Mauritánie má mezinárodní telefonní převolbu +222
Kontaktní ambasády zemí EU v Mauretánii
Francie
Rue Ahmed Ould Hamed
Quartier de Tevragh Zeina
Nouakchott
tel.: +222 529 96 99
fax: +222 525 69 38
e-mail: Ambafrance.nouakchott-amba@diplomatie.gouv.fr
web: www.france-mauritanie.mr
Španělsko
BP 232
Nouakchott
tel.: +222 525 20 80
Německo
BP 372
Nouakchott
tel.: +222 525 10 32
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká
centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
V současnosti není na území Mauritánie zastoupena žádná ze zmíněných institucí.
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní
policie, požárníci, infolinky apod.)
Konzulární případy – viz Diplomatická zastoupení zemí EU (kapitola 1.15.)
Pohotovostní služby fungují nespolehlivě pouze v Nouakchottu a jeho okolí:
· Nemocnice
· Hôpital National: +222 525 21 35
· Poliklinika: +222 525 12 12
· Pohotovostní lékárny: +222 525 16 93/53 93/53 12/53 69/20 04
· Pohotovostní lékaři: +222 252 15 71/23 98
· Záchranná služba policie: 17
· Požárníci: 18
· Telefonické hodiny: 16
· Počasí: +222 525 11 71
· Informace: 12
· Všeobecné elektrické opravy SOMELEC: +222 529 23 08
· Letiště: +222 523 48/538 28
· Western Union: +222 525 33 18
· DHL: +222 525 47 06
1.18. Internetové informační zdroje
· www.mauritania.mr – oficiální stránky Mauritánské informační kanceláře v arabské, francouzské a
anglické verzi, obsahují praktické informace, sekci státní správy, ekonomie a turistiky
· www.beta.mr – ekonomické studie a analýzy
· www.ons.mr – Mauritánský statistický úřad
· www.un.mr – stránky OSN v Mauritánii
1.19. Adresy významných institucí
Ministerstvo obchodu, řemesel a turistiky
Quartier ministériel
Nouakchott
Tel: +222 525 55 40
Tel. sekce turistiky: +222 525 13 67
Ministerstvo ekonomických záležitostí a rozvoje
Ministère des Affaires économiques et du Développement
B.P. 238
Nouakchott
Ministerstvo těžby a průmyslu
Ministère des Mines et de l`Industrie
Nouakchott
tel.: +222 525 33 37
Obchodní komora
La Chambre de Commerce, de l`Industrie et de l`Agriculture
B.P. 215
Nouakchott
tel.: +222 - 525 22 14 / 525 38 95
fax: + 222 - 524 05 04
web: www.chambredecommerce.mr
e-mail: safex2000@yahoo.fr
Profesionální asociace bank
Association professionnelle des Banques de Mauritanie
Immeuble BMCI n. 204
B.P. 749
Nouakchott
tel.: +222 525 24 18
fax: +222 529 32 62
Svaz mladých podnikatelů
Association des Jeunes Entrepreneurs Mauritaniens
B.P. 5731
Nouakchott
tel.: +222 529 20 41
fax: +222 525 56 57
GSM: +222 631 98 78
e-mail: ajem_mr@yahoo.fr
web: www.ajem.mr

2. Vnitropolitická charakteristika

2.1. Stručná charakteristika politického systému
Mauritánská Islámská republika ke státním zřízením republika se značným vlivem islámského práva, které se kombinuje s francouzským občanskoprávním systémem. Země nyní prožívá problematické období po druhém puči, k němuž došlo v srpnu 2008 a který sesadil demokraticky zvoleného prezidenta Sidi Cheikh Abdellahiho. Jeho strůjce, generál Abdel Azíz, se v červenci 2009 stal zvoleným prezidentem země, avšak jeho legitimita je dosud popírána mnohými politickými domácími i zahraničními osobnostmi. Abdel Azízův puč relativizoval úspěchy hlubokého demokratizačního procesu, který byl odstartován vojenským převratem ze dne 3. 8. 2005. Po svržení prezidenta Tayi se tehdy do čela státu postavila Vojenská rada pro spravedlnost a demokracii (CMJD) s předsedou Ely Ould Mohamedem Vallem. Tato instituce se zavázala dovést zemi k demokratičtějšímu a stabilnímu režimu, a to postupným procesem, jenž stál na velmi přesném časovém harmonogramu. Radě se skutečně podařilo tento harmonogram dodržet a země
se tak dočkala podpory mezinárodního společenství. Dne 25. 6. 2006 proběhlo úspěšně referendum o reformě ústavy (původní pocházela z 12. 7. 1991), 19. 11. 2006 pak komunální a parlamentní volby, dne 21. 1. 2007 volby do senátu a konečně dne 11. 3. 200 a 25. 3. 2007 dvě kola prezidentských voleb, jež přechodný proces ukončily a umožnily Radě předat vládu do demokraticky zvolených rukou.
Následný vojenský převrat ze srpna 2008 však demokratizační proces v očích zahraniční veřejnosti
značně diskvalifikoval. Je otázkou, zda se mauritánské politické scéně podaří tento negativní obraz zvrátit a znovu se pokusí získat důvěru zahraničních partnerů. Klíčoví hráči jako USA, Francie, EU či Africká unie převrat odsoudili a žádali co nejrychlejší návrat k demokratickému řádu. Po sériích vyjednávání během první poloviny 2009, v nichž hrál velkou roli i sousední Senegal, byly realizovány nové prezidentské volby, které dne 18. 7. 2009 vyhrál autor puče, generál Mohamed Ould Abdel Azíz. Přestože některé země dosud nejsou ochotny uznat legitimitu nové vlády, skládající se vesměs z Abdel Azízových skalních přívrženců, některé země jako Francie oficiálně přivítaly výsledek voleb jako východisko z krize.
Zákonodárná moc je představována dvoukomorovým parlamentem složeným ze Senátu (56 členů,
šestileté období, každé dva roky volba části senátorů, přičemž 53 senátorů je voleno členy městských rad a třemi senátory Mauritánci žijícími v zahraničí) a Národního Shromáždění (95 poslanců, pětileté období, všeobecné přímé volby). Poslední senátní volby se uskutečnily v lednu a únoru 2007, další senátní volby jsou plánovány na 2009, jejich datum však do září 2009 nebylo zveřejněno a je vysoká pravděpodobnost, že bude odloženo na následující rok. Poslední parlamentní se konaly v listopadu a prosinci 2006, další jsou plánovány na rok 2011. I přes převrat parlament dále funguje v původním složení, přestože rezignovali poslanci, kteří puč odsoudili, a někteří senátoři však na protest proti puči programově nezasedají od srpna 2008.
Volební právo mají občané od 18 let a je všeobecné.
Hlavní politické strany:
· Unie pro demokracii a pokrok (Sdružení politických stran podporujících generála Abdel Azíze)
· Al Mithaq (koalice nezávislých a stran spjatých s režimem bývalého prezidenta Tayi – zahrnuje mj.
strany PRDR – Republikánská demokratická a sociální strana, UDP – Unie pro demokracii a rozvoj,
RDU – Sdružení pro demokracii a jednotu) – nominovalo současného prezidenta
· MFD (Hnutí demokratických sil – sdružuje bývalé opoziční strany)
· Alternative
· PRDS (Demokratická a sociální republikánská strana)
· RD (Demokratická změna)
· RNDLE (Národní aliance pro svobodu, demokracii a rovnost)
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Po vojenském převratu ze 6. 8. 2008 byl prezident svržen a v prezidentských volbách dne 18. 7. 2009
zvítězil autor puče, generál Mohamed Ould ABDEL AZÍZ.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
11/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
Prezident má obecně dle ústavy poměrně velké pravomoci, především v oblasti zahraniční politiky.
Současné složení vlády, kde figurují předně prezidentovi podpůrci, posiluje prezidentovu moc.
2.3. Složení vlády
Premiér:
Dne 11. 8. 2009 byl nově zvoleným prezidentem, generálem Abdel Azízem, do funkce premiéra jmenován
Moulaye Ould Mohamed LAGHDAF. Ten tentýž den prezentoval novou vládu:
Vláda:
· Ministr spravedlnosti: Baha Ould Hmeida
· Ministryně zahraničí a spolupráce: Naha Mint Hamdi Ould Mouknass
· Ministr národní obrany: Hamadi Ould Hamadi
· Ministr vnitra a decentralizace: Mohamed Ould Boilil
· Ministr ekonomických záležitostí a rozvoje: Sidi Ould Tah
· Ministr financí: Kane Ousmane
· Ministr základního vzdělání: Ahmedou Ould Dey Ould Mohamed Radhi
· Ministr středního a vysokého vzdělání: Ahmed Ould Baya
· Ministr islámských záležitostí a tradičního vzdělání: Ahmed Ould Neini
· Ministr pro veřejnou správu: Coumba Ba
· Ministr práce a profesního vzdělávání: Mohamed Ould Khouna
· Ministr zdravotnictví: Cheikh El Moctar Ould Horma Ould Babana
· Ministr energie a ropy: Ahmed Ould Moulaye Ahmed
· Ministr rybolovu a námořní ekonomiky: Ghdafna Ould Eyih
· Ministr obchodu, řemeslné výroby a turistiky: Bamba Ould Dermane
· Ministr bydlení, urbanismu a teritoriální správy: Ismail Ould Bedde Ould Cheikh Sidiya
· Ministr pro rozvoj venkova: M. Brahim Ould M`Bareck Ould Mohamed El Moctar
· Ministr dopravy: Camara Moussa Seydi Boubou
· Ministr vodohospodářství a asanace: Mohamed Lemine Ould Aboye
· Ministr průmyslu a důlního hospodářství: Mohamed Abdallahi Ould Oudaa
· Ministr kultury, mládeže a sportu: Cissé Mint Cheikh Ould Boida
· Ministr komunikace a pro vztahy s parlamentem: Mohamed Abdallahi Ould Boukhary
· Ministr sociálních věcí, dětí a rodinných záležitostí: Moulaty Mint El Moctar
· Náměstek v kanceláři premiéra zodpovědný za životní prostředí a udržitelný rozvoj: Idrissa Diarra
· Náměstek v kanceláři premiéra zodpovědný za modernizaci státní správy a technologii: Wane
Abdoulaye Drissa
· Náměstek v kanceláři premiéra zodpovědný za záležitosti Maghrebu: Ikebrou Ould Mohamed
· Generální tajemník vlády: Ba Ousmane

3. Zahraničně-politická orientace

Zahraniční politika země je v současné chvíli limitována vojenským převratem, který většina zahraničních
zemí a mezinárodních organizací odsoudila a ne všechny dosud akceptovaly výsledky prezidentských
voleb v červenci 2009. Mnohé dohody a rozvojové projekty byly pozastaveny v očekávání dalších
vnitropolitických událostí. Nelze také určit, do jaké míry bude země dodržovat zahraničněpolitické
linie, určené před převratem Nově zvolený prezident ve svém inauguračním projevu zdůraznil jako své
preference boj proti chudobě v Mauritánii i v Africe, boj proti terorismu a ochotu podporovat jednání pro
vznik palestinského státu.
V obecné tradiční rovině se MAU v posledních letech snažila plně zapojit do regionálního seskupení
CEDEAO (pozn.: MAU v roce 2001 přerušila aktivní styky s touto organizací bez udání důvodu). Další
prioritou byly kontakty s mauritánskými diasporami v zahraničí, monitoring jejich situace a navázání
aktivních vztahů s nimi. Země před převratem plánovala otevření nových ambasád v důležitých zemích –
příkladem bylo rozhodnutí o otevření první MAU ambasády v Latinské Americe, a to v Brazílii.
V obchodní rovině se země snažila o posílení atraktivity pro investory skrze zlepšení služeb státních
institucí pro podnikatele. Ruku v ruce s tímto cílem by mělo jít zlepšení technologické úrovně úřadů a
prohlubování vzdělání úředníků.
Mauritánie v průběhu demokratizačního procesu 2005–2008 patřila mezi mezinárodně aktivní hráče na
mnoha polích. Byla stabilním a tradičním spojencem USA v regionu, s nimiž ji spojuje zejména boj proti
terorismu a pašování drog.
Vztahy s EU
Vztahy země s EU jsou dlouholeté a tradičně byly na dobré úrovni, což nyní vojenský převrat relativizoval,
i přes podporu některých členských zemí. EU puč ihned odsoudila a vyžadovala okamžitý návrat
k demokratickému pořádku. Vyhrožovala i pozastavením rozvojové pomoci (s výjimkou humanitárních
projektů). V září 2008 však rozhodla o neodstoupení od dohody o rybolovu, která je pro Mauritánii
životně důležitým zdrojem prostředků do rozpočtu a pro rybářské flotily některých ČS EU zdrojem
vysokých příjmů.
Hlavními body spolupráce s EU je tradičně financování projektů přes evropské rozvojové fondy (FED),
na bázi smluvní pak dohoda o rybolovu. Všeobecně se vztahy a spolupráce mezi EU a Mauritánií řídí
smlouvou z Cotonou (červen 2000), tedy partnerstvím mezi EU a zeměmi ACP (Afrika, Karibik a Pacifik),
jehož cílem je snížit chudobu pomocí EK. Momentálně je aktuálně FED č. 10, nazývaný také revidovaná
smlouva z Cotonou (která byla de facto FED č. 9), programující aktivity na období 2008–2013. Dalším
podpůrným materiálem pro rozvoj spolupráce je Strategický dokument pro Mauritánii z roku 2002, který
je součástí obecného Strategického rámce EU pro boj proti chudobě.
Spolupráce formou financování byla částečně pozastavena v důsledku převratu ze srpna 2008, podobně,
jako tomu bylo v roce 2005 po státním převratu. Od dubna 2009 se na základě rozhodnutí Evropské
rady postupně začalo navazovat na některé projekty, ovšem s podmínkou, že se politická hnutí budou
snažit společně řešit vzniklou krizi a cílem co nejrychlejšího návratu k demokratickému řádu. Po dlouhých
jednáních se v červnu 2009 dospělo k předběžné dohodě v tomto směru, jejíž konkrétní body jsou právě
postupně realizovány.
Dalším rámcovým materiálem určujícím formu vztahů EU–Mauritánie je druhý Strategický rámec boje
proti chudobě, dokončený v červnu 2006, který definuje priority na roky 2006–2010, i jeho realizace se
však zpomalila v důsledku puče.
V rámci podpory demokratizačního procesu se EU v letech 2005–2007 stala největším přispěvatelem
v mezinárodní podpoře volebního procesu (7,95 milionů euro, tj. 65 %). Kromě toho EU financovala
pozorovatelské mise. Obecně lze říci, že EK je druhým největším rozvojovým přispěvatelem v zemi (po
Světové bance). Pro období 2001–2007 bylo uvolněno 115,5 milionů euro, z čehož 85 % směřuje do
infrastruktury. K této částce bylo postupně přidáno ve druhé fázi 24 milionů euro, věnovaných předně
těžebnímu průmyslu (včetně obnovy těžebního přístavu v Nouadhibou).
EU v roce 2007 pozitivně hodnotila spolupráci Mauritánie v oblasti nelegální migrace: Mauritánie je sice
spíše tranzitní než původní zemí migrace, přesto vláda tuto problematiku vytyčila jako prioritu a její
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
13/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
policejní a námořní složky zaznamenávají značné úspěchy. EU v roce 2006 schválila uvolnění částky 2,45
milionů euro pro vytvoření mechanismu rychlého nasazení v zadržování nelegálních migrantů. Hlavními
zeměmi, které se podílejí na školení specialistů v této oblasti, jsou Španělsko a Francie.
V rámci Cotonou II (FED 10) vymezila EK pro Mauritánii a také v souladu s prioritami její vlády několik
hlavních oblastí spolupráce. 156 milionů euro bylo například vymezeno v rámci FED 10 na projekty good
governance, decentralizace, modernizace státní správy, justice a občanské společnosti. Většina této
pomoci byla zablokována ihned po puči, díky uzavření dohody se však dá předpokládat jejich opětovné
zaktivování. Projekty, zasahující do následujících témat, mají taktéž přednostní podporu EU:
· doprava, infrastruktura a komunikace (cíl: teritoriální integrace země, snížení ceny dopravy)
· posílení bezpečnosti
· boj proti chudobě
· obchod a regionální integrace
· životní prostředí a udržitelná správa přírodních zdrojů
· voda a energie
· rozvoj venkova a územní správa, zemědělství a bezpečnost potravinové výroby
· vláda, demokracie a lidská práva, podpora ekonomických a institucionálních reforem
· prevence konfliktů a nestability států
· lidský rozvoj
· sociální soudržnost a zaměstnanost
Dalším důležitým činitelem ve spolupráci EU–Mauritánie je Evropská investiční banka (EIB). Prioritními
sektory pro její financování byly v letech 1990–2000 především těžební průmysl a jeho diverzifikace a
modernizace a dále rozvoj některých odvětví zpracovatelského průmyslu. Právě aktivity EIB jsou hlavním
pilířem EU při prohlášení o možném pozastavení rozvojové pomoci.
V červnu 2006 byla podepsána mezi EU a Mauritánií dohoda o rybolovu. Jedná se o nejvýznamnější
dohodu o rybolovu podepsanou EU se třetí zemí, její platnost je určena na 6 let. Zatímco možnosti
evropských lodí jsou rozsáhlé, omezila se práva na lov vzácnějších druhů ryb. Povolení dostalo cca 200
evropských lodí, EU bude platit ročně 86 milionů euro, z čehož 10 milionů pravidelně půjde na rozvoj
přístavní infrastruktury, podporu rybářské kontroly a modernizaci mauritánského tradičního rybolovu.
Dalším cílem dohody je zlepšit správu přístavů a omezit ekologický dopad rybolovu na lokální prostředí.
EU se v září 2008 rozhodla dohodu uchovat v platnosti i přes vojenský puč.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních
uskupeních
Mauritánie je členem následujících organizací:
· ACCT, Africká Unie, Interpol, ITU, Liga arabských států, OIC, OIF, OPCW, UNESCO, UNCTAD, UNIDO,
UNWTO, WHO, WTO, WMO
V roce 2007 země aktivně navázala jednání se CEDEAO, z nějž v roce 2000 vystoupila.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Mauritánie je signatářem mnoha mezinárodních úmluv, z nichž mj. Pakt Lomé, Kjótský protokol, Námořní
právo, Smlouva o ohrožených druzích atd.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo
smluv dle kap.7.1.
K roku 2009 neexistuje žádná platná bilaterální dohoda mezi ČR a Mauritánií.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
14/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
4. Ekonomická charakteristika země
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď
dalšího vývoje
Přes velký pokrok, kterého Mauritánie dosáhla po získání nezávislosti, zůstává její hospodářství nadále
silně závislé na vnějších vlivech jako jsou sucha, útoky kobylek a kolísání cen surovin na světových trzích.
Nepříznivé dopady na mauretánskou ekonomiku mají rovněž výkyvy produkce ve všech třech hlavních
odvětvích hospodářství, tj. v zemědělství, těžbě nerostů a rybolovu. Za těchto podmínek se možnosti
vlády kontrolovat ekonomický vývoj ukazují jako velmi omezené. Z těchto důvodů je hospodářský vývoj v
Mauritánii každoročně vázán na zahraniční pomoc.Tato podpora, určená především na boj s chudobou,
vede, žel často ke zvýšení vládních výdajů.
Padesát procent obyvatelstva je dosud závislé za zemědělství, část z nich žije nomádským způsobem
života. Další klíčovou sférou mauritánské ekonomiky jsou zásoby železné rudy (cca 40 % celkového
vývozu země). Objemy těžby nerostného bohatství se od roku 1999 zvyšují a výhodu poskytují i vyšší
ceny surovin na světových trzích. 99,7 procenta produkce těžebního průmyslu je určeno na export. Země
však stále nenachází dostatek prostředků k aktivizaci těžebních sektorů, a zdroje jsou tak využívány jen
omezeně.
Od konce 90. let zaznamenává rychlý rozvoj i terciární sféra. Výrazný je nárůst operací zejména v oblasti
telekomunikací, obchodu a dopravě. Připravovaná realizace několika významných projektů by mohla
přispět k vyrovnání platební bilance.
Přestože je země relativně málo propojená se zahraniční ekonomikou, rok 2008 byl, mimo jiné v důsledku
celosvětové krize, negativně ovlivněn snížením vývozu železné rudy a ropy, přičemž ke snížení došlo
na úrovni objemové i hodnotové. Snížily se i přímé zahraniční investice do těžby. Omezení rozvojové
pomoci taktéž mělo za následek řadu ekonomických problémů, předně malých a středních firem. Světová
krize dále způsobila snížení přílivu financí od Mauritánců žijících v zahraničí, přičemž tento zdroj je pro
zemi zásadním pro získání devizových prostředků. Ani bankovní sektor nebyl ušetřen důsledků krize,
ztížila se dosažitelnost úvěrů. Rok 2008 obecně znamenal významné zpomalení růstu, a to i přes relativně
dobré výsledky v rybolovu, těžbě mědi a zlata a přes rozvoj dopravního sektoru. Naopak k propadu došlo
v sektorech stavebnictví a těžby železné rudy.
Inflace se v roce 2008 meziročně dostala na 3,9 %, což však je velmi dobrý výsledek v porovnání
s původními prognózami na dané období, které předvídaly až 12 %. Důsledkem tohoto výsledku je
relativně úspěšná vládní měnová politika a některé kompenzační programy vlády, snažící se regulovat
ceny základních potravin.
Mauritánie tak prožila v pořadí druhý ekonomicky spíše neúspěšný rok. Během roku 2007 totiž, mimo jiné
kvůli špatným klimatickým podmínkám, růst HDP prokázal pouhých 0,9 %, zato posílila inflace (na 7,3
%) a nepodařilo se ani snížit hranici nezaměstnanosti, která zůstává nad 20 %. Hlavním motorem růstu
HDP byla opět těžba ropy. Ostatní sektory výrazný nárůst nezaznamenaly. Výrazně nerostlo v roce 2007
ani zemědělství, ani rybolov. Naopak růst zaznamenalo stavebnictví i těžba (včetně neropných sektorů),
dopravní a telekomunikační sektor, hoteliérství a restauratérství.
Hospodářská politika vlády
Mauritánie je uváděna jako příklad země, kde byly úspěšně provedeny reformy doporučené Mezinárodním
měnovým fondem (MMF). Vláda přijala program MMF koncem 70. let a od té doby realizovala za pomoci
jeho prostředky reformní plány. Opatření přijatá na konci 80. let vedla k devalvaci národní měny, změně
daňového systému a k reformám veřejného bankovního systému. Od června 1999 mauretánská vláda
realizuje program MMF zaměřený na boj proti chudobě.
Země je nyní na cestě liberalizace ekonomiky a plní své závazky v rámci programu reforem, které jsou v
souladu s požadavky donátorských zemí. Vláda rovněž provedla daňovou reformu, aby povzbudila domácí
investory a dále se zasadila o přijetí Investičního zákoníku (2001), který vychází vstříc zahraničním
investorům a vytváří jedno z nejlepších investorských prostředí v Africe. Tato strategie již přinesla první
výsledky – na domácím poli v malém a středním podnikání, kde domácí výrobci rozšířili kapacitu své
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
15/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
produkce, zejména v odvětví zemědělsko-potravinářském, a na poli zahraničním, kdy se Mauritánie
stala atraktivní destinací pro francouzské, španělské, americké a další firmy, a to v oblasti turistiky, těžby,
hoteliérství, služeb.
Mezinárodní důvěra v mauritánskou ekonomiku projevená příchodem nových zahraničních investorů
konsolidovala pozici země a přispěla k úspěchu jednání o poskytnutí zahraničních půjček. Převrat ze srpna
2008 však touto důvěrou značně otřásl a investoři se teprve ke konci roku 2009 pozvolna začínají do
země vracet. Hlavním cílem vlády nyní bude opět přilákat co nejvíce zahraničních investic, které země
nezbytně potřebuje.
V nadcházejícím období se tudíž, pokud se zemi podaří vnitropoliticky stabilizovat, dá očekávat další
boom v oblasti zahraničních investic, a to jednak v oblastech služeb a průmyslu obecně (případná
stabilizace země by mohla zaručit investorům garance a nenasycenost trhu velké možnosti v téměř všech
oblastech), jednak v ropných a těžebních sektorech.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/
obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace,
míra nezaměstnanosti)
Základní ukazatele
2004 2005 2006 2007 2008
Hospodářský
růst (%)
x x 14,1 0,9 4,4
HDP (v mil.
USD)
x x 2,713 2,747 2,948
HDP/obyvatele
(v USD)
x x 938 928 972
Inflace * 12,1 6,2 7,6 7,3
Kurz ouguiya/1
USD
265,8 267,04 271,3 262,3 229,3
Analfabetismus
(%)
* * 51,2 * *
Nezaměstnanost
(%)
28,9 32,5 * 20 *
Obyvatelstvo
pod hranicí
chudoby (%)
40 * * * *
* údaje nebyly publikovány
Podíl jednotlivých odvětví na tvorbě HDP (2008)
Odvětví % z celku
Zemědělství a rybolov 12,5
Průmysl 46,7
Služby a ostatní 40,7
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Mauritánský průmysl je založen na několika klíčových odvětvích: rybí zpracovatelský průmysl, těžební
průmysl (železná ruda) a výroba sádry. Průmyslová produkce obecně aznamenala v roce 2008 spíše
stagnaci.
Rok 2006 byl pro mauritánský průmysl ve znamení zahájení těžby ropy. Po úspěšném roce 2007 však rok
2008 znamenal pro ropný sektor zklamání – roční produkce dosáhla pouze 4,4 miliony barelů, oproti 5,48
v roce 2007 (pokles o 19,4 %). Výrazný pokles produkce v první polovině roku 2008 byl však alespoň
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
16/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
částečně vyrovnán poměrně dobrými výsledky druhého pololetí, kdy produkce stoupla meziročně o více
než 30 %.
Železná ruda začala být dobývána již za francouzské kolonizace. Dle odhadů země disponuje cca 200
miliony tun čisté rudy (obsahující méně než 8 % karbonu). Ročně Mauritánie vytěží cca 10,4 miliony
tun. Rok 2008 však pro sektor znamenal spíše negativní výsledky: produkce rudy meziročně prakticky
stagnovala a zůstala na 11,3 milionech tun (cca o 1 milion tun méně, než byl původní cíl vlády na dané
období). Hlavní příčinou bylo snížení produkce ve třetím (-8 %) a čtvrtém trimestru (-16,9 %). Země
v roce 2008 exportovala 10,9 milionů tun (oproti 18 milionům v roce 2007), tj. meziročně se jedná o
snížení o 7,3 %. Na vině je opět třetí a čtvrtý trimestr roku, kdy se export snížil o 8,6 % a 15,8 %.
Hlavním odběratelem je Evropa – mauritánská ruda představuje cca 10,2 % celkové evropské spotřeby.
Mauritánská železná ruda posílila svou pozici po uzavření brazilských dolů – momentálně se však
země zajímá především o možnosti obohacování rudy, neboť vývoz surového materiálu je dlouhodobě
nerentabilní a tedy neúnosný.
V roce 2008 naopak dobré výsledky prokázala těžba zlata a mědi. V daném období země vytěžila
rekordních 200,2 tisíc uncí zlata (oproti 82,8 v roce 2007), což znamená meziroční nárůst o 144
%. Stejně se navýšil i vývoz tohoto kovu – v roce 2008 dosáhl 194,7 tisíc uncí (oproti 79,4 v roce
2007). Měď taktéž zaznamenal nárůst – bylo vytěženo 33,1 tisíc tun (oproti 28,7 v roce 2007), tj.
meziroční nárůst o 15 %. Vývoz mědi v roce 2008 představoval 34 tisíc tun oproti 32 tisícům tun v roce
předchozím.
Na jihu země se nachází velké zásoby fosfátů, dále kobalt, nikl, zinek.
Z hlediska investic a zahraničního obchodu se jako nejnosnější obory jeví těžební (již zmíněného
obohacování rudy – stavba továren, vzdělání v této oblasti), dále vodohospodářské (průzkum vodních
zdrojů, kanalizace, rozvod vody, čistění vody, atd.), pro budoucnost Mauritánie jeví zájem o spolupráci
v oboru obnovitelných energií – konkrétně o solární a větrnou energii.
Problematické stránky mauritánského průmyslu a překážky v jeho rozvoji jsou především následující:
· vysoké ceny vody a elektřiny – chystají se proto projekty na výstavbu elektráren, vč. obnovitelné
energie
· ceny pracovní síly – země má velký počet inženýrů a VŠ vzdělaných osob, ale minimum vyučených
pracovních sil (zedníci, elektrikáři, montéři, automechanici...) – tato vyučená síla je proto
komparativně drahá
· cena dopravy – připravují se projekty na posílení infrastruktury, horizont 2–3 let
· téměř nerozvinutý domácí průmysl: dosud v zemi funguje velmi málo středních a malých podniků
4.4. Stavebnictví
Ačkoli sektor stavebnictví je dalším dlouhodobě nadějným oborem, v současnosti se potýká se základními
technickými překážkami (výpadky energie, špatná infrastruktura apod.). Z těchto důvodů stavebnictví
zaznamenalo i v roce 2008 zpomalení růstu (obdobně jako v roce 2007 a 2006). Spotřeba cementu v roce
2008 meziročně klesla o 13,8 %.
I přes jednoznačné potíže se jedná o sektor dlouhodobě perspektivní: země plánuje rozsáhlé projekty na
asanaci hlavních měst a vybudování kvalitní business sítě hotelů, komplexů a kongresových středisek.
Dá se předpokládat, že tato sféra bude i v budoucnu prioritou vlády a podmínky pro investice a obchodní
spolupráce budou tudíž více než výhodné.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Primární sektor je stále pro rozvoj mauritánské ekonomiky klíčový. Závislá je na něm cca polovina
obyvatelstva, což znamená pro vývoj země značnou zranitelnost – každoročně je totiž znát závislost na
klimatických podmínkách (sucho, horko, pouštní bouřky, kobylky, mšice apod.). Kvůli velkému procentu
pouštních oblastí vychází velmi negativně výpočty poměru obdělané a neobdělané půdy: celkem země
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
17/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
disponuje cca 490 km2 zavlažované půdy, což je minimum, neboť z celkového množství půdy je 99,79 %
neobdělávané (údaje z roku 2005), 0,2 % zavlažované a 0,01 permanentně výnosné.
Země musí navíc čelit několika rizikům v oblasti životního prostředí a zemědělství. Předně se jedná o
dezertifikaci, eroze půdy, vypasené plochy, limitované zásoby vody.
V roce 2007 (údaje za rok 2008 nebyly k říjnu 2009 dosud zveřejněny) zaznamenalo zemědělství
negativní výsledek – nárůst výroby v tomto sektoru byl 0,8 % oproti 8 % v roce 2006. Příčinou tohoto
vývoje byl zejména pokles rostlinné produkce (kvůli nedostatku srážek) a rybolovu, vzestup naopak
zaznamenala živočišná výroba (díky dostatku pastvy). Údaje za rok 2007 dosud nebyly pro sektor
zemědělství zveřejněny.
Hlavními komoditami mauritánského zemědělství jsou z rostlinné výroby čirok, rýže, datle, hrách,
kukuřice, proso, obilí, arabská guma (na ústupu); z živočišné pak ovce/kozy, velbloudi a hovězí dobytek.
Mauritánie je jednou ze zemí s největším množstvím ryb na světě. Současným problémem je fakt, že
rozvinuté (především jihoevropské) země mají zakoupené právo na rybolov a kvalitnějším technickým
vybavením lodí tak snižují šance mauritánských rybářů na kvalitní výlovky.
Rostlinná produkce
Tuny 2006 2007*
Čirok 71 060 79 058
Rýže 44 328 49 645
Kukuřice/obilí/oves 13 034 8 974
Zelenina 75 000 75 014
Datle 20 000 20 259
* údaje za rok 2008 nebyly dosud publikovány
Živočišná produkce
Počet kusů v milionech 2006 2007*
Ovce/kozy 16,333 17,150
Hovězí dobytek 1,351 1,374
Velbloudi 1,342 1,351
Celkem 19,026 19,875
* údaje za rok 2008 nebyly dosud publikovány
Rybolov Mauritánie
Celkové množství výlovu zaznamenalo v roce 2007 pokles o cca 25 oproti roku 2006 (údaje za rok
2008 nebyly k říjnu 2009 dosud zveřejněny). Hlavní pokles byl dán snížením výlovu průmyslového
rybolovu. Rybolov poklesl i co se týče vývozu: oproti roku 2005 se jednalo o – 2,6 %. Částečný posun
k lepšímu znamenalo podepsání dohody o rybolovu s EU. Hlavními problémy mauritánského rybolovu je
nedostatečná infrastruktura, slabý podíl zpracovatelského průmyslu, nadměrné čerpání zdrojů.
Tuny 2006 2007*
Hlubokomořské a velké ryby 469 261 406 538
Hlavonožci 19 023 19 002
Měkkýši a korýši 3 596 3 593
Celkem tradiční rybolov 571 496 79 619 429 133 60 258
průmyslový
rybolov
491 877 368 875
* údaje za rok 2008 nebyly dosud zveřejněny
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
18/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
4.6. Služby
Sektor služeb se velmi rychle rozvíjí. V roce 2006 představovaly služby cca třetinu HDP mimo příjmů
z ropy, v roce 2008 se jejich přínos do HDP zvýšil na 40 %. Hlavními obory, jež se zasloužily o růst
v terciárním sektoru, je po několik posledních let jednak doprava a telekomunikace (viz kapitola 4.7.),
jednak obchod, restauratérství a hoteliérství, které dosáhly díky rozvoji turistiky růstu 6 % (oproti 5,3 %
v roce 2005). V roce 2008 se však na trvale kladných číslech pohybovaly pouze telekomunikace a zčásti
dopravní služby, turistika spíše stagnovala.
Vládní prioritou byl několik posledních let právě rozvoj turistiky. Je otázkou, zda nová vláda bude
v tomto trendu pokračovat. V roce 1994 vydala vláda Deklaraci o turistickém sektoru, kde zdůraznil svou
snahu rozvinout teto sektor. V roce 2002 byla v tomto duchu založena Národní turistická kancelář. V roce
2000 země přijala 24 000 turistů (příjem cca 10 milionů USD), cílem vlády je tento počet permanentně
zvyšovat, ne však za cenu ekologické degradace a devastování přírodních a kulturních památek. Hlavní je
pro Mauritánii skloubení turistiky s lidským rozvojem a bojem proti chudobě – vláda turistiku zařadila do
programu boje proti chudobě – a s ochranou přírody a uchováním kulturního dědictví, jinými slovy, tzv.
selektivní turistika (ne selekce finanční, ale „spirituální“ – osvícení turisté.).
Mauritánské území lze z hlediska turistiky rozdělit do dvou oblastí:
· města Nouakchott a Nouadhibou, která jsou cílem business turistů, politických návštěv a akcí –
z tohoto důvodu je zde plánováno vybudování kvalitní hotelové sítě a odpovídajících služeb
· vnitrozemí, které se specializuje na ekoturistiku (poušť – rozvoj tradičních sítí činnosti pro rozvoj
služeb)
· pobřeží mimo města, kde lze v rámci ekoturistiky shlédnout ptačí rezervace, věnovat se sportovnímu
rybolovu, potápění apod.
V Mauritánii vychází několik tištěných periodik – deníků (např. Horizons) i týdeníků (Le Temps, Arc-En.-
Ciel, La Nouvelle Expression, Le Journal du Jeudi, Nouakchott Info atd.)
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho
jaderná)
Doprava
Klíčový je také sektor infrastruktury – doprava zaznamenala v roce 2008 růst spotřeby nafty o 9,5 %
a celkově v daném roce prokázala velmi pozitivní výsledky. Doprava se však v realitě potýká s řadou
problémů: Mauritánie dosud v podstatě nemá žádnou skutečně kvalitní pozemní komunikaci (s výjimkou
pobřežní silnice, jež spojuje Maroko se Senegalem) a začala tudíž investovat rozsáhlé prostředky do
vybudování kvalitní sítě silnic a dálnic. V současnosti má Mauritánie 7 660 km silnic, z čehož však
dlážděných pouze 866 km.
Přes počáteční nejistotu o investování do železniční sítě (dosud se v zemi nachází pouze jedna
železniční trať o délce 717 km, určená k přepravě železné rudy z vnitrozemí k přístavu) se zdá, že i tato
forma dopravy bude v budoucnu Mauritánii zajímat – konkrétně pro propojení jižních provincií s hlavním
městem.
V zemi je celkem 8 letišť s dlážděnou jízdní drahou a 17 nedlážděných. Mauritánie má dva přístavy, a to
v Nouakchottu a Nouadhibou.
Telekomunikace
Telekomunikace je limitovaná nekvalitními signály, kabelové spojení funguje jen v hlavních centrech.
Postupně je zaváděn satelitní systém. V roce 2008 se počet abonentů telekomunikačních společností
meziročně navýšil o 16 %, koncem roku 2008 v zemi existovalo 1,8 milionu uživatelů (mobilní i pevné
linky dohromady), což znamená v období 2005–2008 prakticky zdvojnásobení uživatelské základny,
na čemž nese hlavní zásluhu rozvoj mobilních sítí. Rozvoj mobilního sektoru se v roce 2008 potvrdil
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
19/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
příchodem třetího operátora, Chinguitel, a postupnou diverzifikací nabízených služeb (bezdrátový internet
apod.).
V zemi funguje 1 televizní stanice, provozující několik programů v arabštině a místních jazycích. Najít
lze také CNN a Canal+.
Energetika
V oblasti energetiky Mauritánie disponuje několika tepelnými elektrárnami – největší jsou
v Nouakchottu (28 MW) a Nouadhibou (22 MW). V roce 2008 se spotřeba elektřiny meziročně zvýšila o
18,6 % na celkových 145,2 milionu KWH.
V tomto směru je v současnosti pro zemi zásadní fakt, že v roce 2005 byly potvrzeny odhady
mezinárodních společností o ropných zásobách země, jež představují minimálně
1 miliardu barelů, dá se předpokládat rozvoj této sekce průmyslu. Zájem již projevily mnohé zahraniční
společnosti. Mezi hlavní zahraniční společnosti, jež zde působí v této oblasti, jsou Total, Woodside a Dana
Petroleum.
Dosud není využíván mauritánský plyn – zásoby jsou však dle průzkumů obrovské. V současnosti pracuje
v zemi na zavedení továren na zkapalnění plynu Francie.
I přes výše zmíněné proklamuje mauritánská vláda svůj zájem o rozvíjení obnovitelných energií – zajímá
ji především solární a větrná energie. Nyní země hledá možnosti spolupráce v těchto oblastech, přes
přítomnost specialistů k budování elektráren a vzdělání v oboru.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
20/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
5. Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
(v mil. UM) 2004 2005 2006 2007 2008
Příjmy 117 900 121 300 153 500 81 810 72 700
Výdaje 149 600 166 100 206 400 113 800 96 700
Saldo - 31 700 - 45 200 - 52 900 -31 990 - 24 000
V roce 2008 se deficit státního rozpočtu meziročně více než ztrojnásobil a dosáhl cca 59 miliard UM (cca
15,6 milionů euro) oproti 13,6 miliardám UM (cca 3,6 milionů euro) v roce 2007. Způsobeno to bylo
předně nerovnoměrným meziročním růstem příjmů a výdajů: zatímco příjmy meziročně rostly o cca 1
%, výdaje rostly o téměř 20 %. Hlavní podíl příjmů státu opět představovaly příjmy fiskální (cca 56 %),
hlavní podíl na výdajích nesou běžné státní výdaje (cca 72 %), zbytek výdaje na vybavení a státní půjčky.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové
rezervy (za posledních 5 let)
V roce 2008 dosáhla platební bilance deficitu ve výši cca 100 milionů USD, přičemž v roce 2007 se
jednalo o přebytek ve výši cca 15 milionů USD.
(v mil. USD) 2004 2005 2006 2007 2008
Bilance běžného
účtu
- 517 - 934 - 1 107,2 - 670 - 611
Bilance
kapitálového
účtu
* 7,6 2,7 * 29,7
Bilance
finančního účtu
* 913 - 849,4 * 285,35
* údaje nejsou zveřejněny
Devizové rezervy
Devizové rezervy země se v posledních pěti letech zvyšují, v roce 2006 dosáhly výše rekordních 194
milionů USD, což znamenalo meziroční nárůst o 64 % (pro srovnání – meziroční nárůst za rok 2005 byl
44 %).
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Během 90. let se vlivem několika chybných ekonomických rozhodnutí a nepříznivých přírodních podmínek
Mauritánie značně zadlužila. V roce 2000 byla zařazena do skupiny těžce zadlužených chudých zemí
(Heavily Indepted Poor Countries – HIPC). Na tomto základě získala v roce 2001 silnou pomoc od
donorských států. Následovalo však zhoršení vztahů s MMF kvůli špatným výsledkům auditu v roce
2003, na což mauritánská strana reagovala okamžitým zavedením kontrolních a ochranných opatření,
na jejichž základě MMF přehodnotil svou negativní pozici k mauritánské správě. Tento krok spolu se
transparentností Mauritánie a zavedením velmi moderního Investičního zákoníku v roce 2002 brzy
přinesly plody: zadluženost se začala efektivně snižovat. Zemi bylo k datu 1. 7. 2006 umazáno 819
milionů USD (z čehož 45 mil. USD od MMF, 521 mil. USD od Světové banky a 253 mil. USD od skupiny
BAD/FAD).
Dluh v roce 2008 představoval 87 % HDP a zaznamenal oproti roku 2007 zvýšení o necelá 3 %. Hlavními
věřiteli Mauritánie jsou na multilaterální rovině finanční skupiny FADES, IDA a BID, bilaterálně pak předně
Pařížský klub.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
21/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
Zahraniční zadluženost
(v mil. USD) 2005 2006 2007 2008
Zahraniční dluh 3 100 2 300 2 528 2 604
Vyrovnávání dluhu znamenalo v roce 2006 celkovou částku 78,9 milionu USD, což je meziročním
navýšením o 35 % (v roce 2005 se jednalo o 58,5 milionů USD). Zmíněná částka byla rozdělena
následovně: 23,4 mil. USD na státní dluh, 37,4 mil. USD na dluh Národní banky a 18,1 mil. USD na dluh
Mauritánské národní těžební společnosti.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
V současnosti existuje v Mauritánii 8 bank s domácím podílem a jedna leasingová společnost, která se
specializuje na půjčky začínajícím podnikatelům a na podporu podnikatelských projektů.
Díky výhodným daňovým podmínkám o Mauritánii projevily zájem a usadily se zde kromě „domácích“
bankovních domů také některé z velkých zahraničních bank, např. Société Générale nebo BNP Paris Bas.
Normy a pravidla bankovního sektoru v Mauritánii odpovídají mezinárodním standardům, banky poskytují
běžné mezinárodní garance. Za zmínku stojí, že podmínky pro obdržení půjčky od mauritánské banky
jsou stejné pro místní i zahraniční subjekty.
Problémem však je především pro začínající menší podnikatele neschopnost bank udělovat dlouhodobé
úvěry. Maximální splátkový kalendář je v současnosti většinou 5 let.
Národní banka:
Banque Nationale de Mauritanie (BNM): tel.: +222 525 22 00
Hlavní banky země:
· Banque Mauritanienne pour le Commerce International (BMCI), Av. G.A. Nasser, tel.: +222 525 24 69
· Générale Banque de Mauritanie pour l‘Investissement et le Commerce (GBM): tel.: +222 525 36 36
· Banque Al Baraka Mauritanienne Islamique (BAMIS) – postupuje dle islámského bankovního práva
· Banque pour le Commerce et l‘Industrie (BCI)
· Mauritanie Leasing
· Chinguitty Bank
5.5. Daňový systém
Mauritánie se snaží zjednodušit a sjednotit daňový systém. Jedním z kroků je zjednodušení systému daně
z příjmu, který byl z původních 11 položek zredukován na 5. Nový systém daňových příjmů státu byl
zaveden v roce 1995. Daň z příjmu se nyní pohybuje dle zisku od 5 % do 33 %, daň z příjmu u podnikání
v obchodu a průmyslu je jednotná 25 %. DPH se pohybuje dle druhu zboží v rozmezí 0–14 %.
Zaměstnavatel platí sociální pojištění za své zaměstnance ve výši 13 % hrubého měsíčního platu,
zaměstnanec doplácí ze svého platu 2 %.
Stát má dodnes problémy s daňovými přiznáními drobných podnikatelů. Celoplošně proto zavádí kontroly
a ad hoc školení v této problematice.
Ve snaze povzbudit sektor malých a středních firem přistoupil stát na zavedení systému amortizace a
následného snížení daňového základu pro firmy. Daň z příjmu byla snížena ze 40 % na 35 %, pozemková
daň z 30 % na 20 % v případě, že součástí podnikatelského záměru je renovace nemovitosti či atraktivní
využití pozemku. Pro drobné podnikatele s minimálním ziskem 240 000 ouguiya dále platí tzv. Minimální
jednorázová daň 3,5 % ze zisku.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
22/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
V případě vývozu či dovozu se platí daň 3,5% z celní hodnoty zboží navýšené o všechny poplatky, bez
DPH. Z této daně je vyjmuto zboží, které dovozce hodlá dlouhodobě užívat pro chod své firmy. Dovozní
clo je rozvrstveno do čtyř kategorií, každá z nich zároveň přičítá povinnou fixní položku 1 %:
· produkty základní potřeby (0 % + 1 %)
· produkty první potřeby, průmyslové doplňky, náhradní díly apod. (5 % + 1 %)
· polotovary (13 % + 1 %)
· produkty konečné spotřeby a ostatní (20 % + 1 %).
Pro účast na veletrhu či pro prezentaci výrobků lze zajistit doklad o krátkodobém dovozu, kdy je zboží
vyjmuto z celních poplatků. Dodatečně lze doclít prodané vzorky, ostatní zboží je vyvezeno zpět ze země
bez clení.
Kompletní informace o mauritánském daňovém systému (i v angličtině) lze nalézt na poradenských
stránkách www.fci.mr nebo přímo na stránkách mauritánského daňového úřadu www.jibaya.com.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
23/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
6. Zahraniční obchod země
Hodnota a objem zahraničního obchodu Mauritánie se v jednotlivých letech značně mění vzhledem k
tomu, že vývoz ryb a rybích výrobků, který tvoří téměř polovinu celkového vývozu země, je přímo závislý
na kolísavých úlovcích mauritánské rybářské flotily. Země je také silně závislá na dovozu potravin, paliv a
průmyslových zařízení.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo –
tabulka
Rok 2008 znamenal pro mauritánský zahraniční obchod úspěch – již třetím rokem po sobě se obchodní
bilance opět objevila v černých číslech a dosáhla tentokrát přebytku ve výši 23,8 milionů USD.
Zatímco rok 2005 znamenal pro mauritánský zahraniční obchod radikální prohloubení záporné obchodní
bilance, rok 2006 naopak poprvé po dlouhé době vykázal kladnou bilanci: objem vývozu se výrazně zvýšil
(také díky ropě), zatímco dovoz se mírně snížil. Pro další období se dá předpokládat, že Mauritánie se
bude snažit využít svých nově objevených nalezišť ropy pro vytvoření rovnováhy v zahraničním obchodu a
udržení kladné obchodní bilance.
Obchodní bilance
(v mil. USD) 2004 2005 2006 2007 2008
Export 784 558 1 367 1 387 1 639
Import 1 124 1 347 1 167 1 322 1 614
Bilance - 340 -789 200 65 25
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Země, kam Mauritánie vyváží své hlavní komodity, byly dlouhodobě poměrně neměnné – v roce 2008
však významný zvrat nastal poté, co se hodnota vyvezená do Číny meziročně více než zčtyřnásobila a
Čína se tak dostala jednoznačně na první místo jakožto exportní partner Mauritánie. Dle dosavadních
prognóz na rok 2009 není zřejmé, že tato pozice potvrdí, je však jasné, že Čína si zachová důležité
postavení.
Železná ruda je tradičně určena pro ocelárny v Evropě, jmenovitě v Itálii, Francii, Německu, Belgii, Velké
Británii a Španělsku – to jsou zároveň hlavní partneři Mauritánie v rámci EU.
Ryby a rybí výrobky směřují na hlavní trhy v Asii (především do Japonska) a do zemí bývalého
Sovětského svazu. V blízké budoucnosti se k důležitým vývozním destinacím pravděpodobně připojí USA,
a to díky plánované spotřebě mauritánské ropy.
I pro rok 2008 se tyto tendence potvrzují – Evropa a Asie zůstávají hlavními partnery, naopak Afrika není
pro mauritánský zahraniční obchod prioritní, a to i přes první náznak změny – v roce 2008 se totiž do
řad nejvýznamnější odběratelů Mauritánie poprvé dostalo Pobřeží slonoviny. Celkové výsledky roku 2008
jsou poměrně pozitivní – obchodní bilance skončila již třetím rokem v kladných číslech, ačkoli její výše je
mnohem nižší, než v letech předchozích.
Vývoz dle zemí určení (dle % z celku)
2007 2008
Itálie 13 7
Japonsko 9,8 *
Francie 18,3 10,4
Belgie 9,1 4,8
Německo 12,4 *
Španělsko 14,8 7,1
Čína 8,45 39,9
Nizozemsko * 5,5
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
24/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
Pobřeží Slonoviny * 4,1
* země neprokázala výsledky pro srovnání v této úrovni
V rámci dovozu je z hlediska dlouhodobé perspektivy a stability v obchodní výměně jednoznačně
nejdůležitějším mauritánským partnerem Francie, která zemi dodává jak přístroje, tak potraviny. I přes
občasné krátkodobé propady, jako v roce 2006, je tato destinace trvale přítomna na nejvyšších pozicích
i v roce 2008. V posledních letech se k ní přidávají i další evropské země, jako Španělsko či Belgie, ty
však vykazují středně vysoké výsledky a zatím spíše jen nárazově a příležitostně. Propad v roce 2008
zaznamenal dovoz z Velké Británie, naopak nově se na předních pozicích objevilo Nizozemsko. Celkově
však EU znamená jednoznačně hlavního partnera, v posledních letech se však objevují i rozvíjející se
ekonomiky jako Čína (kde se v posledních letech meziročně hodnoty i zněkolikanásobují) a Brazílie,
přičemž hlavní zásluhu na tomto vývoji mají rybí výrobky.
Dovoz dle zemí původu (dle % z celku)
2007 2008
Francie 15,56 16,3
Velká Británie 4,17 *
USA 4,48 4,9
Čína 5,89 8,4
Nizozemsko * 6,2
Španělsko 3,78 5,9
Belgie 4,5 5,2
Brazílie 6,01 4,4
6.3. Komoditní struktura
Hlavní komodity mauritánského vývozu:
(řazeno dle podílu v celkovém vývozu)
· železná ruda
· ropa
· ryby a rybí výrobky
· zlato
· sádra
Problémem mauritánského vývozu železné rudy je její neobohacenost a tudíž v podstatě nulová přidaná
hodnota. Vývoz rybích výrobků je zase komplikován faktem, že vyspělé země s modernějším technickým
vybavením konkurují ve stejných vodách mauritánským rybářům. Dá se předpokládat, že podíl ropy na
vývozu se bude v následujících letech zvyšovat.
Hlavní komodity mauritánského dovozu:
(řazeno dle podílu v celkovém dovozu)
· energie (včetně derivátů ropy)
· potraviny a zemědělské výrobky
· stroje a zařízení
· spotřební zboží
Mauritánie dováží množství potravin (mléčné výrobky, těstoviny, některé druhy masa apod.), do
budoucna se bude pravděpodobně zvyšovat množství dovezených přístrojů a dopravních a stavebních
strojů.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
25/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
Vývoz dle komodity (dle % z celku)
2006 2007* 2008
Železná ruda 35,9 44,1 58,1
Ryby a mořské plody 13,5 19,6 22,5
Ropa 50,3 26,7 15,5
Ostatní 0,3 9,6 3,9
Dovoz dle komodity (dle % z celku)
2006* 2007 2008
Stroje a zařízení 18,2 18,8 16,7
Ropné deriváty 26,7 41,2 25,1
Potraviny 22,2 22,6 29,8
Automobily a náhradní
díly
6,8 7 14,1
Stavební materiály 8,2 8,5 8,4
Ostatní 18,2 1,9 5,9
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní
systém, kontrola vývozu
Při dovozu i vývozu se platí jednotná celní taxa 3,5 % z deklarované ceny zboží, navýšené o všechny
daňové poplatky (bez DPH). Na dovezené zboží jsou aplikovány dovozní daně ve výši 0–45%, jež jsou
kalkulovány jednak na základě soupisu zboží-faktury, jednak dle pozice obdobného zboží na místním
trhu.
Při dovozu je požadován soupis zboží (invoice) s uvedením jména a adresy dodavatele a odběratele,
popis zboží a jeho cena, místo výroby apod. Kromě toho je třeba doplnit certifikát mauritánské inspekce
(Société Générale de Surveillance), která zboží prohlédne a ověří jeho cenu a stav.
6.5. Ochrana domácího trhu
Mauritánie je velmi otevřená dovozu, neexistují omezení ani typy zboží, jež nemají přístup na vnitřní trh,
s výjimkou alkoholu, vepřového masa a střelných zbraní, které mauritánští občané nesmějí dovážet.
6.6. Zóny volného obchodu
Během roku 2008 měla být otevřena zóna volného obchodu mezi členskými státy Společenství pro rozvoj
jižní Afriky (SADC), jehož členem je i Mauritánie – k reálnému otevření však zatím nedošlo (pozn.: stav
k říjnu 2009) z důvodů administrativních prodlev a neschopnosti členských zemí, včetně Mauritánie, uvést
některá opatření do praxe. Toto společenství plánuje zavedení celní unie pro rok 2010 a měnové unie
před rokem 2016.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
26/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
7.1. Smluvní základna
V současnosti neexistuje žádná platná smlouva mezi ČR a Mauritánií. Obě strany projevily zájem
na podepsání Smlouvy na ochranu investic, poté případně Smlouvy o obchodní spolupráci, která by
zahrnovala komplexní formát vzájemných obchodních kontaktů včetně pracovních skupin a pravidelných
bilaterálních konzultací.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let –
tabulka
(v tis. USD) 2004 2005 2006 2007 2008
Vývoz 880 3532 2059 523 4072
Dovoz 22 11 7 0,4 20
Obrat 902 3543 2066 523,4 4092
Bilance 858 3521 2057 522,6 4051
Bilance vzájemné obchodní výměny je vzhledem k nízkému dovozu výrazně ve prospěch ČR. Rekordním
je v tomto ohledu rok 2008, kdy se meziročně obchodní obrat zvýšil o 87 %, což však bylo částečně
dáno propadem vzájemné obchodní bilance v roce 2007 na čtvrtinu. Na vývoji bilance se tradičně podílí
především český vývoz. Z hlediska dovozu byl rekordním opět rok 2008, kdy došlo k meziročnímu
nárůstu o 98 % – podobný nárůst zaznamenal naposledy rok 2004. Výhledy na rok 2009 však zatím
nepotvrzují, že tak masivní nárůst vzájemné obchodní bilance bude trvalý.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Český dovoz
(v tis. USD, 0 =
neuskutečněno)
2006 2007 2008
Ryby (čerstvé nebo
chlazené)
4 5 2
Rybí filé, korýši a ostatní
rybí maso, (čerstvé nebo
chlazené)
1 3 0
Čerstvé ovoce 1 0 0
Tranzistory se ztrátovým
výkonem 1V nebo více,
diody, transistory
0 2 3
Obvody integrované
elektronické
0 0 2
Pánské/dámské obleky
bavlněné, saka, pánské/
chlapecké kalhoty,
kombinézy, šortky ap.
1 1 4
Kostýmy dámské,
bavlněné, saka
0 1 7
Svetry, pulovry,
vesty apod., pletené,
háčkované
0 0 0
Klobouky aj., pletené,
háčkované, vyrobené z
krajky, plsti apod., síťky
1 0 0
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
27/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
Polévané keramické
dlažební kostky, dlaždice,
obkládačky apod.
1 0 0
Trička tvaru T, trička a
ost. nátělníky, pletené
apod.
1 0 0
Nepravé šperky ze
základních kovů, příp.
pokovených drahým
kovem
2 0 0
Český vývoz
(v tis. USD, 0 =
neuskutečněno)
2006 2007 2008
Bavlněné a ostatní
tkaniny
1 109 684 1 510
Přístroje geodetické,
topografické
0 0 12
Šrouby, svorníky, matice,
nýty ap. ze železa, oceli
552 730 1 347
Kraftový papír na pytle,
nenatíraný, v rolích nebo
arších
362 628 972
Příslušenství elektrických
lamp a svítidel
0 0 0
Žáruvzdorné cihly,
tvárnice, dlaždice apod.,
žáruvzdorná keramická
staviva
21 32 38
Profily tvaru U, I, H, L,
T, za tepla, výše nad
800mm, ze železa, oceli
32 55 0
Přístroje telefonní,
přístroje pro přijímání
hlasu
0 0 171
Přenosová zařízení
zahrnující přijímací
aparaturu
0 4 5
Pánská, chlapec. trička,
nátělníky, slipy, župany
0 0 0
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl
domácí výroby a dovozu)
Mimo výše uvedené oblasti má české zboží perspektivní prostor na mauritánském trhu v mnoha dalších
oblastech, neboť mauritánský trh je nenasycený. Je však otázkou, zda a jak rychle se bude solventnost
mauritánských zákazníků zvyšovat. Kromě běžných sklářských výrobků (soupravy čajových a kávových
sklenic), kuchyňského nádobí, petrolejových lamp a kapesních svítilen existují dobré odbytové možnosti
i na trhu drobného nářadí, železářského zboží, gumového zboží, kancelářských a školních potřeb,
stavebního skla a bižutérie.
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních
oblastech ekonomické spolupráce
V současnosti neexistuje žádná česko-mauritánská firma fungující na bázi joint-ventures.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
28/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní
kooperaci
ZÚ zaznamenal během roku 2008 a první poloviny 2009 celkem 4 písemné a telefonické poptávky
mauritánských firem. Mauritánie projevila zájem o české zboží v oblasti vodo a geohospodářství (včetně
odborných expertiz a vzdělání specialistů), těžební techniky a drobného opravářského náčiní.
ZÚ zaznamenal během roku 2008 a první poloviny roku 2009 celkem 6 poptávek českých firem
vztahujících se k mauritánskému zboží.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Mauritánie nepatří mezi prioritní země české rozvojové spolupráce, přesto v roce 2008 proběhl
v severozápadní části země (region Ouaddan) tzv. malý lokální projekt na vytvoření regionální základny
pro prodej propanbutanových lahví, jehož cílem je jednak zajistit zdroj energie pro nejchudší vrstvy
populace a dále zamezit kácení lesů pro topné účely, a tím bojovat proti dezertifikaci. Celkový rozpočet
tohoto projektu je cca 40 000 euro, česká strana přispívá 50 %.
Další perspektivní sektory a možnosti – viz kapitola 9.4.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Ve sledovaném období nedošlo k žádné výměně služeb mezi ČR a Mauritánií.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
29/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží
na trhu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců,
další faktory ovlivňující prodej
Zahraniční zboží je dováženo do Mauritánie především přes přístav v Nouakchottu a Nouadhibou.
Místní společnosti pak zajišťují jeho další distribuci ke státním nebo soukromým velkoprodejcům a
distributorům. Distribuční společnosti jsou často rodinnými firmami bez specializace na konkrétní zboží.
Provize zástupců se radikálně liší případ od případu, záleží na dohodě s exportérem. Minimálně
představuje 5 až 10 % z ceny zboží, může však být i daleko vyšší. Obchodní marže distributorů se
pohybují zpravidla mezi 10 % až 30 % z ceny zboží.
Mauritánský trh je v mnoha oblastech téměř nezásoben – dá se nalézt mnoho typů zboží, jež by jistě
našlo svého kupce. Zároveň je však klíčová cena. U srovnatelných výrobků vyhrává lacinější nabídka.
Před realizací spolupráce je v mauritánských podmínkách nezbytný osobní kontakt v rámci návštěvy,
nejlépe reciproční (tzn. nejméně jedno setkání v Mauritánii a jedno setkání v ČR).
Mauritánští zástupci a distributoři často usilují o sepsání dohody o exkluzivním zastoupení, doporučuje se
však posečkat s touto dohodou až po vyzkoušení partnera, případně podepsat ji na omezenou (zkušební)
dobu.
Pro nalezení partnera lze využít např. postupně se dotvářející internetové stránky Svazu mladých
mauritánských podnikatelů (www.ajem.mr), které by měly obsahovat jména a kontakty všech členů,
rozdělených dle sektoru podnikání.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Mauritánský systém je velmi otevřený a zrovnoprávňuje zahraniční a místní zaměstnavatele i
zaměstnance. Zahraniční zaměstnanci mají stejná práva a povinnosti jako jejich mauritánští kolegové,
musí mít platné povolení k pobytu a pracovní povolení.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného
podniku
Podmínky pro zaměstnávání cizinců a místních sil jsou ve snaze zatraktivnit zemi postupně
zjednodušovány. Zaměstnávaný cizinec se musí prokázat především povolením k dlouhodobému pobytu
v Mauritánii. Pro jeho získání musí předložit doklad potvrzující účel pobytu na území země, adresu
přechodného bydliště v Mauritánii a může být vyžadován i výpis z trestního rejstříku.
V zemi existuje Jednotná investiční kancelář (Guichet unique d‘Investissement), jejímž cílem je asistovat
zájemcům o založení podniků či joint-ventures. Kancelář přijímá žádosti o založení firem a má povinnost
do měsíce odpovědět. V případě negativní odpovědi je nucena své stanovisko zdůvodnit. Pokud žadatel do
měsíce odpověď neobdrží, může začít podnikat jako by odpověď byla pozitivní.
Mauritánské informační centrum pro ekonomický a technický rozvoj (Centre d‘Information mauritanien
pour le développement économique et technique) v Nouakchottu má k dispozici aktualizovaný seznam
místních obchodně-právních konzultantů, kteří pomáhají zahraničním i místním zájemcům o založení
firmy.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
30/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Veškeré propagační materiály a technická dokumentace by pro mauritánský trh měla být zpracována
ve francouzštině, méně vítaná, i když občas přijatelná, je angličtina. Nezbytnou součástí propagačních
materiálů by měla být dobrá fotodokumentace. Jednoduché instrukce ve francouzském jazyce,
předvedení výrobku, poskytnutí vzorků a osobní návštěvy u distributora jsou k úspěšnému prodeji
nezbytné. Vhodné je zajištění servisu prostřednictvím zaškolených místních techniků, zejména u
spotřebního zboží.
Pro první navázání kontaktů lze využít některý s velkých veletrhů, jež se pravidelně konají v regionu
(především v Maroku – Casablanca a v Senegalu – Dakar).
ZÚ je schopen pomoci také se speciální první prezentací české firmy v Mauritánii, a to formou rezervace
hotelu s konferenčním prostorem, poradenstvím při vytyčení partnerů vhodných k pozvání na akci apod.
K reklamě lze sice využít místní deníky a periodika. Nejčtenějším deníkem je celonárodní Horizons,
zaměřený všeobecně, pro Nouakchott pak denně vychází Nouakchott Info, zatímco obchodní centrum
země, Nouadhibou, je pokryto měsíčníkem Lumières du Nord. Oba tyto regionální tisky dávají reklamním
inzerátům poměrně velký prostor. Týdeníky, jako např. La Tribune, Assiraje či L‘Eveil Hebdo, jsou
zaměřeny spíše na analýzy politických témat a publicita je v nich okrajovou záležitostí. Vzhledem
k negramotnosti značné části obyvatelstva však využití tisku nemíří ke všem potencionálním kupcům,
spíše však k případným obchodním partnerům.
Méně časté, ale možné je roznášení informačních letáčků, v poslední stále častěji jsou využívány
billboardy (především v Nouakchottu a Nouadhibou).
Adresy hlavních mauritánských periodik s inzertní službou:
Horizons (vydáván Mauritánskou tiskovou kanceláří AMI)
Ksar, Venue Bourguiba
B.P. 371/467
tel.: +222 525 27 77/525 29 70/525 2940/525 29 16
fax: +222 525 55 20
web: www.ami.mr/horizons/index.htm
e-mail: ami@mauritania.mr
Nouakchott Info
B.P. 1905
tel.: +222 525 02 71
fax: +222 525 54 84
web: www.mapeci.com
Lumières du Nord
B.P. 701
Nouadhibou
tel.: +222 574 48 56/+222 773 22 26/+222 632 37 03
e-mail: aidahy2000@yahoo.fr
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
V zemi není v posledních letech znám případ vyvlastňování majetku zahraničního subjektu. Znárodnění či vyvlastnění je explicitně vyloučeno Investičním zákonem, a to s výjimkou „národního zájmu“. Tento zákoník také naznačuje hlavní možnosti řešení obchodních sporů mezi zahraniční a mauritánskou
stranou – na prvním místě platí smluvní podmínky, pokud ty nelze aplikovat či nejsou dostatečně přesné, přistoupí se k arbitráži a teprve poté k lokální soudní instituci.
Přesný vzor pro řešení sporů však nelze zpracovat, neboť do sporů jsou vždy zainteresovány strany s rozdílnými stanovisky, přístupy i různými vládními vlivy a zásahy. Drobné spory jsou obvykle řešeny s příslušným odborem ministerstva či s pomocí lokální arbitráže vytvořené ad hoc pro daný případ. Spory mohou být postoupeny i soudu, ale stává se tak poměrně zřídka.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Vzhledem k tomu, že země právě absolvuje složitý politický a administrativní reformní proces, nejsou
dosud známy aktuální podmínky pro účast na veřejných zakázkách ani to, do jakých sfér bude
dlouhodobě stát zasahovat. I v budoucnu se však dá předpokládat, že si stát zachová pravomoc veřejně
zadávat zakázky minimálně v oblastech vodohospodářství, infrastruktury a veřejných staveb, dále
v oblasti těžebního průmyslu a energie.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Po relativizaci demokratizačního procesu pučem v srpnu 2008 je otázkou, jak rychle se investorům vrátí
důvěra v mauritánské investiční a ekonomické prostředí.Problematické zatím zůstávají ekonomické
ukazatele. Světová banka ve své hodnotící zprávě srovnávající mauritánské obchodní prostředí v letech
2007–2008 podtrhla tři hlavní oblasti, v nichž se situace v zemi zhoršila: formality pro ukončení činnosti
podniku, možnosti uzavření půjček a formality pro založení podniku. Mauritánie se naopak zlepšila
v následujících třech oblastech:
· možnost zaměstnání místních či zahraničních pracovníků
· přeshraniční obchod
· formality pro uskutečnění převodu majetku.
Hlavním problémem místního trhu je relativně velmi nízká kupní síla většiny obyvatelstva. Je třeba také
počítat s prodlevami při dovozních a vývozních formalitách, ačkoli mauritánská vláda se snaží termíny
zefektivnit.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ačkoli je Mauritánie signatářem všech hlavních mezinárodních dohod na ochranu duševního vlastnictví
a členem MIGA a OAPI, v podnikatelské praxi je tato problematika dosud téměř neznámá. Proto
v posledních měsících zorganizovalo mauritánské Ministerstvo obchodu několik seminářů na téma ochrana
duševního vlastnictví a registrace průmyslových známek. Zatímco na Ministerstvu kultury funguje
Odbor kulturní spolupráce a duševního vlastnictví, průmyslové vlastnictví a ochrana známek dosud není
v Mauritánii řízena žádnou specializovanou institucí.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Obvyklou platební podmínkou na vnitřním mauritánském trhu je platba proti dodávce zboží. Platba
předem je výjimečná – systém devizových předpisů velmi omezuje možnost mauritánského odběratele
zaplatit do zahraničí před dodávkou zboží. V zahraničním obchodě se proto uplatňuje potvrzený a
neodvolatelný akreditiv, poskytnutý některou z hlavních mauritánských bank. Někteří odběratelé disponují
bankovními účty v zahraničí (Francie, Švýcarsko, USA) a mohou tak uskutečnit platbu převodem zálohy.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
V Mauritánii se nekonají významné mezinárodní veletrhy, město Nouakchott organizuje regionální
veletrhy řemeslných výrobků. Mauritánské firmy se často účastní veletrhů pořádaných v sousedních
zemích, konkrétně v Maroku a Senegalu.
K významným veletrhům v Maroku se řadí:
· SIB: Mezinárodní stavební veletrh pořádaný každé dva roky. Je zaměřený na stavební techniku,
topení, klimatizaci, vzduchotechniku, izolační techniku, elektroinstalační materiály a techniky,
malířské materiály a techniky, železářské zboží a nářadí pro domácí práce.
· ALITEC: Mezinárodní potravinářský veletrh pořádaný každé dva roky. K vystavovaným komoditám
patří vedle potravinářského zboží také stroje a zařízení pro potravinářský průmysl, vybavení hotelů,
restaurací apod.
· SIEL: Mezinárodní knižní a kontraktační výstava, která vedle knižní produkce je zaměřena i na knižní
velkoobchod, distribuci, skladovou techniku, tisk, sazbu a práci s textem.
· SISTEP: Všeobecný strojírenský veletrh zaměřený na subdodávky do různých druhů průmyslu.
· EXPOTECH: Mezinárodní veletrh techniky a technického zařízení.
· MAINTECH: Mezinárodní veletrh techniky a technologie.
Senegal:
V senegalském Dakaru je každé dva roky pořádán mezinárodní obchodní veletrh FIDAK – další ročník by
se měl uskutečnit v listopadu 2008, od roku 2009 by se veletrh měl konat každoročně.
9. Investiční klima
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro
investory)
Nový investiční zákoník z roku 2002 výrazně zatraktivnil Mauritánii pro zahraniční investory a zjednodušil
podmínky vstupu zahraničního kapitálu na domácí trh. Základním posunem byl fakt, že zahraniční
a mauritánský podnikatel mají stejné povinnosti a stejná práva při tvoření podniku a zaměstnávání
pracovníků.
Mauritánská vláda také přijala další zákony, které usnadňují přístup zahraničních investorů na trh: zákon
o konkurenci, arbitrážní zákon aj. Dále země přistoupila k mezinárodní úmluvě OSN proti korupci.
V Mauritánii neexistují omezení na podíl zahraničního kapitálu – jedinou výjimkou je sektor rybolovu, kdy
zahraniční kapitál nesmí překročit 49 %.
Text investičního zákona a řady dalších důležitých textů spjatých s touto problematikou lze nalézt na
www.fci.mr.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální
struktura)
Mezi lety 2002 a 2006 se výše přímých zahraničních investic v zemi značně posílila. Rekordním byl
v tomto směru rok 2005, rok 2006 naopak znamenal oslabení podílu investic v HDP země. Sektorově se
jedná především o těžební obory, telekomunikace a finanční odvětví.
Přímé zahraniční investice
2005 2006 2007*
Miliony USD 814 155 161
% HDP 43,8 5,8 5,5
* údaje za rok 2008 nejsou dosud zveřejněny
9.3. České investice v teritoriu
Za sledované období se v Mauritánii neuskutečnily žádné přímé investice pocházející z ČR.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a
rozvojové projekty
Investice jsou v Mauritánii vítány v mnoha oblastech – země potřebuje rozvinout téměř všechny sektory
od průmyslu přes služby. Hlavními oblastmi nejen pro krátkodobý, ale i dlouhodobý časový horizont
budou sektory dopravy, vodohospodářství (v komplexní podobě, tj. průzkumy, čistění, uchovávání,
distribuce vody aj.), těžebního průmyslu (velký zájem je o technologie obohacování rudy), energetiky
(vč. solární a větrné energie).
Zvláštní oblastí bude sektor turistiky, kde je třeba investovat jak do turistických komplexů, tak do služeb
s turistikou spojených (gastronomie, průvodcovství, propagace apod.). V tomto směru lze uvažovat také
o spolupráci formou školení, specializovaných konzultací či odborné asistence.
V oblasti rozvojové spolupráce lze do budoucna za předpokladu politické stabilizace země předpokládat
možnost realizace menších a středních lokálních projektů, jejichž cílem bude snížení chudoby místního
obyvatelstva. Soustředit by se pravděpodobně měly do vnitrozemí (pouštní regiony), v pobřežních
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
34/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
oblastech se dá uvažovat o spolupráci v oblasti infrastruktury (vzájemné propojení přímořských osad
apod.).
9.5. Rizika investování v teritoriu
Přes snahu usnadnit investorům vstup na mauritánský trh existují stále jisté překážky a problematické
momenty. Jedním z nich je výše úroků mauritánských bank, která se ve srovnání s jinými destinacemi
nadměrnou zátěží: jen v roce 2005 došlo k dvojímu zvýšení úrokových sazeb na 13 % a poté na 14 %
(oproti 11 % v roce 2002). Tato výše zůstala v roce 2006 neměnná. Úroky mezibankovních transakcí se
však mírně zvýšily: v roce 2006 se pohybovaly v průměru kolem 12,46 % (oproti 11,47 % v roce 2005),
v letech 2007–2008 kolísaly mezi 12 % a 14 %.
SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE
Mauritánie
35/35 © Zastupitelský úřad Rabat (Maroko)
10. Očekávaný vývoj v teritoriu
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na
ekonomickou sféru země
Země má čerstvě za sebou prezidentské volby, které však nebyly uznány řadou tradičních partnerů
Mauritánie, což bude mít vliv minimálně na hospodářské výsledky roku 2009 a možná i roku
následujícího. Nelze vyloučit zpomalení ekonomiky nejen v dodatečném důsledku světové krize (možné
snížení poptávky po železné rudě), ale také v důsledku trvajícího politického napětí. V nadcházejícím
období mohou nastat negativní změny, lze však doufat i v opačnou tendenci, tedy v uklidnění situace a
návrat k otevřené ekonomice, jak ji předchozí vláda prosazovala.
Během roku 2009 se dále vedou jednání o otevření zóny volného obchodu mezi členskými státy
Společenství pro rozvoj jižní Afriky, jehož členem je i Mauritánie. Ačkoli toto otevření mělo proběhnout již
v roce 2008 nelze dosud určit skutečné datum jeho realizace.Toto společenství plánuje zavedení celní unie
pro rok 2010 a měnové unie před rokem 2016.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí
nových zákonů, daní apod.
Země právě prošla rozsáhlým reformním politickým procesem, který se odrazil i na tvorbě nových
obchodních zákonů. Dá se předpokládat, že tato tendence otevřít se více zahraničním trhům a lákat
investory bude pokračovat. Zatímco daňový systém lze pokládat za poměrně aktualizovaný a změny
v nadcházejících obdobích budou spíše drobnějšího či doplňujícího rázu, celní procedury čekají na
radikální reorganizaci. Měnit se zřejmě nebudou výše cla a poplatků, nýbrž spíše metodika jejich vybírání
a celních prohlášení.
Mauritánie také proklamuje svou ochotu začlenit se aktivněji do mezinárodního dění, a to i ve sféře
obchodu. V roce 2007 země aktivně navázala jednání s Ekonomickým společenstvím zemí západní Afriky
(CEDEAO), z nějž v roce 2000 vystoupila.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou
spolupráci s ČR
Viz kapitoly 7.4. a 9.4.