Státy Sahelu

Do této oblasti patří Senegal, Gambie, Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Etiopie a Somálsko. Polohou sem náleží rovněž ostrovní Kapverdská republika, bývalá portugalská kolonie, pro kterou následující charakteristika neplatí(viz. konkrétní státy). Sahel(=jižní okraj Sahary) je pás polopouští a stepí rozprostírající se od Atlantiku až po Rudé moře Indického oceánu.
Pro země tohoto pásu představuje hlavní hospodářskou základnu zemědělství. Nejlepší podmínky jsou na jihu(více srážek, řeky Gambie, Niger, Šari, zdroje Nilu). Pěstuje se hlavně proso, sorgo, kasava, sladké brambory, boby, rýže, jamy, seznam, podzemnice olejná, cukrová třtina, bavlník, datlová palma, na východě regionu i kávovník, pšenice, ječmen a kukuřice.
Pro oblast je typické střídání období dešťů a sucha, od 80. let však mnohokrát došlo k tomu, že se srážky prakticky neobjevily. Chudá vegetace je využívána jako zdroj energie(topení), stavy skotu, ovcí, koz a velbloudů jsou příliš vysoké(spásání, udupávání), při čemž jejich užitek je malý. Navíc se zde vyskytují občasné nálety sarančat, které jsou schopna zlikvidovat celou úrodu. Sahel se tak stává synonymem pro hladomory, země jsou nuceny potraviny dovážet a vzhledem k tomu, že prakticky všechny patří k nejchudším státům světa, jsou často odkázány jen na humanitární pomoc.
Životní úroveň obyvatelstva je nízká, příčinu lze(kromě přírodních podmínek) hledat v kolonizaci(většina zemí patřila do francouzského sektoru, Gambie, Súdán a sever Somálska byly britské, jih Somálska italský) a v situaci, která následovala cca. po roce 1960, kdy země získaly nezávislost. Problém je v tom, že na sahelu dochází historicky ke střetu arabské kultury ze severu(bílí vyznavači islámu) s kulturami původních černošských kmenů(byly obráceni pro křesťanství či vyznávají tradiční africká náboženství). Proto ve většině zemí došlo po odchodu kolonizátorů k vypuknutí občanské války, v některých zemích šlo i o střet levicových a pravicových sil(Etiopie). V posledních letech se politická situace leckde zlepšuje, ale ekonomické problémy přetrvávají.
Celá oblast je bohatá nerostnými surovinami, ale těžba není příliš rozvinuta-chybí kvalifikované síly, v regionu je nízká vzdělanost, gramotnost mnohde nedosahuje ani 50%(Čad, Somálsko), chybí stroje a technika, hustota dopravní sítě je nízká, většina silnic má nezpevněný povrch.

Kapverdy, republika, Praia
Sopečné ostrovy, suché,teplé podnebí(pasáty), katolíci, dopravní základna, tuňáci, humři, banány, cement ze sopečného materiálu, sůl
Senegal, republika,Dakar
většina exportu tvoří rybolov a arašídy,závod Paříž-Dakar,Dakar je významným letištěm a přístavem
Gambie, republika, Banjul
v 80. letech tvořila konfederaci se Senegale, rybolov ve stejnojmenné(Gambie) řece, arašídy
Mauretánie, republika, Nouakchott
bílí a černí Maurové(100% Muslimové),hlavně nomádští pastevci,rybolov, těžba železné rudy
Mali, republika, Bamako
pokračují nepokoje mezi černými Malijci a Tuarégy, tzv. Francouzský Súdán
Niger, republika, Niamey
obyvatelé koncentrováni na JZ u řeky, trvá ozbrojený odpor Tuarégů, významná těžba uranu
Čad, republika, N´Djamena
do roku 89 na severu válka s bohatou Libyí, pohoří Tibesti(Emi Koussi 3415) na severu je nejvyšším pohořím Sahary, extrémně chudý stát, bavlník tvoří 90% vývozu
Súdán, republika, Chartúm
největší stát Afriky(2,5mil km2), podmaňován Araby, Brity, Egyptem, trvá občanská válka, 570 etnik, 100 jazyků, bavlník, arabská guma
Etiopie, zvláštní zřízení podobné republice, Adrie Abeba
nebyla kolonií, zvláštní rasa(přechod bílé a černé),křesťané,velká armáda,extrémně chudý stát
Eritrea, zřízení podobné Etiopii, Asmara
odtrhla se od Etiopie v roce 1993
Džibutsko, republika, Džibuti
Assalská proláklina(-150), lov korálů a hub,sůl,doky a lodní překládka pro Etiopii a Somálsko
Somálsko, republika, Mogadišo
nejchudší stát Afriky, trvá občanská válka, v 90. letech vojska OSN a USA


Sahel

Sahel je polopouštní území na již. okraji Sahary, táhnoucí se napříč africkým kontinentem od Mauretánie na západě po Somálsko na východě.Povrch tvoří převážně suché savany a polopouště. Průměrná roční teplota se až s výjimkou hor pohybuje mezi 24-28Cº , průměrné srážky 200-600 mm. Častá jsou ale v posledních desetiletích dlouhá období sucha, která způsobují hladomory, při kterých se velmi často vyskytují epidemie nemocí. Rozšiřováním Sahary dochází k degradaci krajiny.
Slovem Sahel (arabsky = břeh) pojmenovali arabští kočovníci na velbloudech přechodné území mezi pouští a savanou. Sahel je též území, kde se stýká bílá rasa pasteveckých národů z afrického severu (Berbeři, Arabové) s černým obyvatelstvem střední a západní Afriky
Tato oblast je nejproblémovější na celé Zemi.
I přesto, že je to tak velká oblast, má hodně shodných znaků, nejen co se týče klimatu, ale ve většině států Sahelu převládá jeden shodný úřední jazyk francouzština.
Naprostá většina států z této oblasti má i podobnou historii, jelikož byla kolonizována převážně jedním státem a to Francií a v malé míře Velkou Británií a Itálií. Tento pás zemí byl a je jakousi nárazníkovou zónou mnoha kultur od minulosti. Nejdříve toto území bylo osídleno původními černošskými kmeny, posléze jsem ve středověku pronikli Arabové a nakonec sem směřovali své zájmy a aktivity Evropané.
Pro tuto oblast je také příznačné, že se zde v posledních desetiletích velmi změnily fyzicko-geografické podmínky a to zejména co se týče podnebí. Oblast Sahelu jako jedna z mála na světě, trpí v posledních 40 letech dlouhými periodami sucha, které se zde tak často jako v druhé polovině 20. stol. nikdy nevyskytovaly. V důsledku změny klimatu dochází k rychlému rozšiřování největší pouště na Zemi – Sahary. Dále tuto oblast spojuje přibližně stejná a ve většině států velmi špatná ekonomická situace.

Patří sem státy subsaharské Afriky: Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Súdán, Etiopie, Eritrea, Somálsko a Džibutsko.

Základní rysy georeliéfu regionu z hlediska deskové tektoniky
Většina Sahelu leží na Africké desce, menší část( Somálsko a část Etiopie) leží na východoafrické subdesce.

Fyzicko-geografické podmínky

Fyzicko-geografické podmínky jsou v posledních desetiletích hlavní příčinou úpadku této oblasti. Pro oblast Sahelu je největším fyzicko-geografickým problémem rozšiřování pouští /desertifikace/. Následkem toho je prudký úbytek biologické produktivity a kvality půdy, což vede k vytváření krajiny podobné poušti. Rozšiřování Sahary dále napomáhají neustále se zvyšující stavy skotu, které nejenže vypásají vegetaci, ale svými kopyty narušují půdu a při období dešťů dochází k rozsáhlé erozi.

Povrch

Jednotvárný povrch se středními výškami 400 až 500 m n. m. Z půd jsou zde rozšířeny zejména hnědozemě a kaštanové stepní půdy. Pro tuto oblast jsou typické rozsáhlé pánve: Čadská. Nížiny se vyskytují zejména na západě v Mauretánii a na východě v Somálsku při pobřeží Indického oceánu a při velkých řekách jako je Niger a Nil.
     Pohoří Tibesti leží v centrální Sahaře a fyzicko-geograficky sem již nenáleží. Etiopská vysočina také nepatří do Fyzicko-geografické oblasti Sahelu, protože sama tvoří samostatnou fyzicko-geografickou jednotku Afriky.

Klimatické poměry regionu

Průměrná teplota vzduchu se pohybuje mezi 25-28ºC, v suché části roku, která trvá 7 i více měsíců, okolo 35ºC. Roční srážky se v průměru pohybují mezi 200-600 mm, ale vzhledem k rozloze Sahelu jsou velmi nepravidelně a nerovnoměrně rozloženy, ale platí zde pravidlo, čím dále od rovníku, tím méně srážek a delší období sucha. Největší srážky jsou na jihozápadě , 2000 mm za rok, ale na severním okraji Sahelu klesají srážky na 200 mm za rok. Velmi vysoký je i roční výpar, který dosahuje 2000 mm a na hranicích se Saharou až 4000 mm.
Typické jsou změny proudění vzduchu během roku:
- v zimě suchý severovýchodní až východní pasát
- v létě vlhký monzun z oblasti Guinejského zálivu.
     Specifikem Sahelu jsou přirozená a častá sucha. Velmi nepříznivá jsou střídající se období déletrvajícího sucha.

Hydrografické poměry regionu

Naprosto převažují čtyři velké řeky: Chari, Niger, Nil a Senegal. Ostatní vodní toky jsou většinou vádí. V Čadské pánvi se nachází Čadské jezero s největší hloubkou 4m. Díky velkému výparu a snižováním přítoku vody z řeky Chari se v posledních letech rychle zmenšuje.

Biota regionu

Typickým stromem je baobab, který uchovává vláhu v širokém vybouleném kmeni dále se zde vyskytuje datlovník pravý, retama retam, tamaryšek, pryšec, Kadidlovník Carterův, Kapinice senegalská, myrhovník balzámový aj. V údolí řek se vyskytují galeriové lesy. Charakteristickými živočichy jsou býložravci a fauna bažin zejména přímorožec beisa a šavlorohý, šakal pruhovaný, čáp sedlatý, plameňák růžový, sup krahujový, lev senegalský, fenek, hadilov písař, hyena skvrnitá, pískomil Schawův, adax nubický, osel somálský, antilopa žirafí, gepard štíhlý, krokodýl nilský.

Národní parky: NP Banc d´Arguin (Mauritánie)
NP Dindar (Súdán)
NP Simien (Etiopie)
NP Awash (Etiopie)
NP Bale Mts (Etiopie)


Státy
Mauritánie

Rozloha: 1,030 mil. Km2
Nejvyšší bod: Kédia d’Idjil (915m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel: 2,6 mil. (1999)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 3,3 % (1990 –1999)
Hustota zalidnění: 2,5 ob/km2  je nejmenší v sahelu
Urbanizace: 58 % (1999)
Gramotnost: 34 %
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let: 44,8 % (1996)
Podíl obyvatelstva starší 60ti let: 6,2 % (1996)
Porodnost: 4 %
Úmrtnost: 1,4 %
Průměrná střední délka života: 44 – 50 let
Fertilita: 5,5          nejmenší v Sahelu
Počet obyvatel na jednoho lékaře: 11085

Tři čtvrtiny obyvatelstva jsou arabského a berberského původu (Maurové), žije zde také mnoho černošských obyvatel

 

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení: islámská republika
Hlavní město: Nouakchott
Úřední jazyk: arabština, francouzština
Hlavní náboženství: islám
Měna: ouguiya
Člen LAS (liga arabských států)

Na přelomu letopočtu byla římská provincie. Od 7. století se stala součástí Maroka a rozšířil se zde islám. V 15. století byla kolonizována Portugalskem. V 19. století ji ovládli Francouzi. Po různých ústupcích se stala nezávislou k datu 28. listopadu 1960. V červenci roku 1978 nastal státní převrat a k moci se dostala armáda.

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele: 500 USD
Hospodářský růst: 4,1 %
Tvorba HNP ve službách: 43 %
Tvorba HNP v průmyslu: 32 %
Tvorba HNP v zemědělství: 25 %
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let: 50,1 %
Člen ECOWAS(hospodářské společenství západoafrických států)
Převažuje vývoz nad dovozem

Nerostné bohatství státu

Železná ruda

Charakteristika průmyslové výroby státu

Zpracování ryb, které se loví v pobřežních vodách.
Textilní výroba
Průmyslové výrobky převážně dovážejí.

Charakteristika zemědělské výroby státu

Převládá kočovné pastevectví(chov koz a ovcí)
Na jihu podél Senegalu se pěstuje čirok, proso a podzemnice olejná
Roční hodnota zemědělské produkce: 0.5 USD na jednoho zemědělce

 

Mali

Rozloha: 1,240mil. Km2
Nejvyšší bod: Homobori Tondo (1155 m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel: 11 mil.(1999)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:2,8%(1990-1999)
Hustota zalidnění:8,9 ob./km2
Urbanizace:29%(1999)
Gramotnost:31%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:46,8(1996)
Podíl obyvatelstva starší 60ti let:4,2%(1996)
Porodnost:5,1%
Úmrtnost:1,9%
Průměrná střední délka života:45let
Fertilita:6,6
Počet obyvatel na jednoho lékaře:18046 ob.

Kmeny: Bambarové(nejpočetněší)
Malikové
Dogoni(jedni z nejstarších obyvatel Mali)


Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení: republika
Hlavní město: Bamako
Úřední jazyk: francouština
Hlavní naboženství: islám, tradiční náboženství
Měna: africký frank

Roku 1324 se stalo Mali centrem islámu, když jeho tehdejší panovník, Mansa Musa, putoval, jako poutník do Mekky.
V letech 1240-1546 bylo Mali nejmocnější říší v západní Africe
Ve středověku bylo Mali bohatou říší, která obchodovala se solí, zlatem, slonovinou a otroky. V roce 1895 se stalo součástí francouzské západní Afriky. V roce 1960 získalo Mali nezávislost. 1968 se k moci dostala armáda a v roce 1979 začala vláda jedné strany, ale roku 1992 byly podniknuty kroky k demokracii a ve svobodných volbách se stal prezidentem Alfa Oumar Konare.

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele: 300 USD
Hospodářský růst:2,8%
Tvorba HNP ve službách:37%
Tvorba HNP v průmyslu:17%
Tvorba HNP v zemědělství:46%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:49%
Člen ECOWAS(hospodářské společenství západoafrických států)
Převažuje vývoz nad dovozem.

Nerostné bohatství státu

Železné rudy, soli, fosfáty.

Charakteristika průmyslové výroby státu

 

Potravinářství, textilní průmysl

Charakteristika zemědělské výroby státu

Převládá kočovné pastevectví a intenzivní samozásobitelství.
Na jihu a západě státu jsou lesy a pastviny (chov ovcí a koz), většina malijských rolníků žije v těchto oblastech a pěstuje bavlnu, cukrovou třtinu, rýži, proso a podzemnici olejnou
4,2% světové produkce prosa pochází z Mali (2002)
Roční hodnota zemědělské produkce: 0.5 USD na jednoho zemědělce

 

Doprava je velice složitá pro velký nedostatek silnic, téměř jediná možnost cestování je lodní doprava po řece Niger a železnice z Bamaka do Dakaru.

Niger

Rozloha: 1,186mil.km2
Nejvyšší bod: Mt. Gréboun (1944m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:10,4mil. (1999)
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:3,9% (1990-1999)
Hustota zalidnění:8,8ob./km2
Urbanizace:20%(1999)
Gramotnost:14%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:47,1%(1996)
Podíl obyvatelstva starší 64ti let:3,1(1996)
Porodnost:5,3%    největší v sahelu
Úmrtnost:1,9%     největší v sahelu
Průměrná střední délka života:47let
Fertilita:6,84
Počet obyvatel na jednoho lékaře:40000  (Afrika 14700, Sahel 20500)
Počet obyvatel na jedno nemocniční lůžko:1836
Úmrtnost dětí do 4 let: 320 z 1000

½ obyvatel tvoří Hausové, národ žijící v západní Africe asi tisíc let, dále zde žijí Zarmové, Kanuriové, Tuaregové a Tedové.
Většina obyvatel žije ve vesnicích na jihu.

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení:republika
Hlavní město:Niamey
Úřední jazyk:francouzština
Hlavní náboženství:islám
Měna:africký frank

Na tomto území vznikaly a zanikaly postupně četné říše(např.: Gao, Burnu, Sokota).v 2. pol. 19. stol. Se zde objevili Evropští kolonizátoři. Po dohodě mezi Francií a Británií se Niger stal francouzskou kolonií.K 3. srpnu 1960 získal Niger nezávislost a stal se vojenskou republikou, ale roku 1992 lid hlasoval pro pluralitní volby, které v roce 1993 vynesly k moci Mahamada Ousmana.

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele: 300USD
Hospodářský růst:1%
Tvorba HNP ve službách:42%
Tvorba HNP v průmyslu:40%
Tvorba HNP v zemědělství:18%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:49%
Výdaje na zdravotnictví:1% HDP
Člen ECOWAS(hospodářské společenství západoafrických států)
Převažuje dovoz nad vývozem.

Nerostné bohatství státu

Uran

Charakteristika průmyslové výroby státu

Těžební, potravinářský a textilní průmysl

Charakteristika zemědělské výroby státu

Převládá kočovné pastevectví a intenzivní samozásobitelství.
Pouze 3% půdy jsou úrodné.
Chov:velbloudi, ovce, kozy, dobytek
Na jihozápadě, kde půdu zavlažuje řeka Niger se pěstují plodiny jako proso, čirok, kukuřice, maniok, cukrová třtina a podzemnice olejná.
8,1% světové produkce prosa pochází z Nigeru(2002)
Rybolov v Čadském jezeru a Nigeru

 

Čad

Rozloha:1,284 mil. Km2
Nejvyšší bod: Emi Koussi(3415m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:7,5mil.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:3,3%
Hustota zalidnění:5,8ob./km2
Urbanizace:24%
Gramotnost:47%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:42,2%
Podíl obyvatelstva starší 60ti let:4,9%
Porodnost:4,4%
Úmrtnost:1,8%
Průměrná střední délka života:47let
Fertilita:6,07
Počet obyvatel na jednoho lékaře:30030
Počet obyvatel na jedno nemocniční lůžko:631
Úmrtnost dětí do 4 let:73 z 1000

Na severu země žijí Arabové, Tuaregové a jiní kočovníci, na jihu Sarové.

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení: republika
Hlavní město:N‘Djamena
Úřední jazyk:arabština a francouština
Hlavní náboženství: islám, křesťanství, tradiční víry
Měna:africký frank

Státy na tomto území vznikali v 9. a 10.stol., ale nejmocnější říše vznikla až v 16.stol. jmenovala se Kanem-Bornu a nacházela se na severovýchod od Čadského jezera. Její obyvatelé pravidelně plenili jih, chytali Sary, kteří tam žili, a prodávali je jako otroky, potomky této říše jsou na severu žijící muslimové.
V letech 1920 až 1960 byl Čad francouzskou kolonií. Od 60.let se vyhrocoval konflikt mezi islámským severem a jihem, kde žijí křesťané a přívrženci tradičního náboženství.

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele:200USD
Hospodářský růst:1,5%
Tvorba HNP ve službách:39%
Tvorba HNP v průmyslu:15%
Tvorba HNP v zemědělství:46%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:52,1%
Výdaje na zdravotnictví:2,7% HDP

Převažuje dovoz nad vývozem.

Charakteristika průmyslové výroby státu

Potravinářský a textilní průmysl

Charakteristika zemědělské výroby státu

Na jih od Čadského jezera je úrodná oblast s tropickými pralesy a bavlníkovými plantážemi, zemědělské plodiny jako proso, bavlna a podzemnice olejná. Ve středu území se nachází savaba poskytující odčasnou pastvu pro dobytek a kozy.

 

Nejnižší spotřeba el. en. Na světě 13kWh/ob.(ČR asi 4800kWh/ob.)


Súdán

 

Rozloha:2,506mil. Km2 (největší země Afriky)
Nejvyšší bod: Kinijeti (3187m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:28,9mil.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:2,2%
Hustota zalidnění:11,5ob/km2
Urbanizace:35%
Gramotnost:46%   největší v sahelu
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:45,2%
Podíl obyvatelstva starší 60ti let:4,9%
Porodnost:4%
Úmrtnost:1,3%
Průměrná střední délka života:53let
Fertilita:
Počet obyvatel na jednoho lékaře:4369

Súdánci jsou potomci Núbijců(obyvatel starého Egypta) a arabských obchodníků(přišli ve 14.st.).
Na severu žijí arabizované kmeny Baggárů, na jihu Nuerové, Dinkové a Šilukové.

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení:republika
Hlavní město:Chartúm
Úřední jazyk:arabština
Hlavní náboženství:islám, tradiční víry, křesťanství
Měna:súdánská libra
Člen LAS(liga arabských států)

V letech 600 př. nl. až 350 nl. bylo Meroe(jižně od Chartúmu) kvetoucím královstvím. Řezby v kameni dokazují, že v Meroe uctívali stejné bohy jako ve starém Egyptě.
V roce 1821 se zmocnil vlády v Súdánu Egypt, ale v r.1885 povstal súdánský lid pod vedením Mahdího(„Spasitel“; 1844-1885), dobyli Chartúm a zabili britského generála Charlese George Gordona, který byl v Súdánu jako guvernér egyptské samosprávy.ů
Po smrti Mahdího porazila Súdánce britská vojska v bitvě u Ummdurmánu v roce 1898. Od britské a egyptské nadvlády se Súdán osvobodil teprve v roce 1956, avšak následovala občanská válka mezi muslimy obyvateli jihu, kteří vyznávali křesťanství a tradiční náboženství, válka trvala několik desetiletí. Zemi sužovali přírodní katastrofy (záplavy v 1988 sebrali jednomu a půl milionu obyvatel střechu nad hlavou).


Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele:350USD
Hospodářský růst:6%     největší v sahelu
Tvorba HNP ve službách:50%
Tvorba HNP v průmyslu:16%
Tvorba HNP v zemědělství:34%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:49,9%
Převládá vývoz

Srdcem hospodářství je trojměstí:Chartúm(velvyslanectví a vládní úřady), Chartúm Bahri(průmyslové středisko) a Ummdurmán(obchodní centrum;hrobka Mahdího) rozdělené větvemi Nilu.

Charakteristika průmyslové výroby státu

 

textilní, chemický a potravinářský průmysl

Charakteristika zemědělské výroby státu

plodiny se pěstují na severu podél toku Nilu(proso, čirok, datle a podzemnice olejná).
Chov: dobytek, ovce, kozy a velbloudi

 

Etiopie

 

Rozloha:1,130mil km2
Nejvyšší bod: Ras Dašan (4620m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:61,1mil.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:2,6%
Hustota zalidnění:54,1ob./km2     největší v sahelu
Urbanizace:34%
Gramotnost:35%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:46,5%
Podíl obyvatelstva starší 60ti let:4,5%
Porodnost:4,8%
Úmrtnost:1,8%
Průměrná střední délka života:47let
Fertilita:6,3
Počet obyvatel na jednoho lékaře:32650
Počet obyvatel na jedno nemocniční lůžko:4141
Úmrtnost dětí do 4 let:177 z 1000

Žije zde mnoho různých národů, kteří mezi sebou hovoří 80 různými jazyky a dialekty.
Na severu a v centrálních částech země žijí Amharové a Tigrejci. Kúšité žijí hlavně na jihu a východě.

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení: republika
Hlavní město:Addis Abeba
Úřední jazyk:amharština
Hlavní náboženství:Křesťanství, islám, tradiční náboženství
Měna:etiopský birr

V Etiopii žije jedna z nejstarších civilizací v Africe. Legendy se zmiňují o tom že v roce 1000 př. nl. zde vládl Menelik, syn Krále Šalamouna a královny ze Sáby.
V 1.st zde vznikla mocná a prosperující Aksumská říše. V roce 330 se Aksumové stali křesťany a od středověku až do dnešní doby vládnou v Etiopii císaři. V 19.st., kdy zbytek Afriky ovládali evropské národy, se podařilo Etiopii zůstat nezávislou, až ve 30. letech 20.st. Itálie napadla Etiopii a Haile Selassie, císař se později vrátil a stal se jedním z nejznámějších afrických vůdců, ale v 70.letech jeho popularita poklesla. Lidé nebyli spokojeni se životními podmínkami a obvinili vládu z korupce. Po vzpouře, stávkách a demonstracích byl Haile Selassie svržen. Následovali léta vojenské nadvlády, povstání a regionálních válek. Zatím ,co se v zemi šířil nepokoj, postihla Etiopii sucha, při kterých zahynuli tisíce lidí. Situaci ztížili uprchlíci proudící do Etiopie, aby unikly občanské válce v jižním Súdánu. V provinciích Ogaden a Eritrea, které požadovali nezávislost, vypukla povstání.
Do 90.let byl obnoven mír.

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele:100USD
Hospodářský růst:3,9%
Tvorba HNP ve službách:32%
Tvorba HNP v průmyslu:10%
Tvorba HNP v zemědělství:57%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:49%
Výdaje na zdravotnictví 2,6%HDP

Nerostné bohatství státu

zlato, platina, měď, vápenec

Charakteristika průmyslové výroby státu

 

Textilní a potravinářský průmysl a výroba cementu

Charakteristika zemědělské výroby státu

Většina potravin se do Etiopie musí dovážet, protože v zemi je velmi zaostalé hospodářství, které sice zaměstnává 4/5 lidí, ale jeho produkce je kvůli válce a suchu nedostatečná. V popředí je málo užitkový pastevní chov skotu a na vysokohorských pastvinách se chovají ovce, kozy a koně. Hlavní a nejdůležitější plodinou je kávovník, který se stejně jako cukrován třtina pěstuje v nižších polohách (pod 1800 m) s dostatkem srážek a s tropickým klimatem. Pro domácí spotřebu se pěstuje kukuřice, pšenice, ječmen, luštěniny a sorgo.

 

Somálsko

Rozloha:0,638mil.km2
Nejvyšší bod: Mt. Surud Ad (2408m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:9,7mil
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:2,7%
Hustota zalidnění:15,2ob./km2
Urbanizace:27%
Gramotnost:24%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:46%
Podíl obyvatelstva starší 60ti let:3%
Porodnost:5%
Úmrtnost:1,8%
Průměrná střední délka života:46let
Fertilita:7,25
Počet obyvatel na jednoho lékaře:14071

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení:republika
Hlavní město:Mogadišo
Úřední jazyk:somálština, arabština
Hlavní náboženství:islám
Měna:somálský šilink

Už v dobách Egypťanů bylo Somálsko strategicky důležité místo. Leželo na obchodní stezce mezi středozemním mořem a zeměmi dálného východu.
Od roku 1884 ovládaly sever země Britové a od roku 1905 jih Italové. Tyto kolonie byli důležité, protože jejich přístavy leželi na významných námořních trasách. V roce 1960 vznikl z obou částí jediný samostatný stát. Somálsko postihly v 70. a 80. letech prudká sucha, kočovníkům uhynula stáda a museli čelit hladu, v roce 1974 se situace zkomplikovala válkou s Etiopií. V letech 1992-1995 se jednotky OSN snažily obnovit v Somálsku pořádek, ale nepokoje pokračovaly.

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele:100USD
Hospodářský růst:2,4%
Tvorba HNP ve službách:26%
Tvorba HNP v průmyslu:9%
Tvorba HNP v zemědělství:65%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:51%

Nerostné bohatství státu

 

Charakteristika průmyslové výroby státu

potravinářský průmysl

Charakteristika zemědělské výroby státu

Po většině území pasou kočovníci stáda velbloudů, ovcí a koz, na jihu pěstují farmáři banány, citrusy a cukrovou třtinu

 

Eritrea

 

Rozloha:0,121mil.km2
Nejvyšší bod: Mt. Soira (3013m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:3,7mil.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:3,9%    největší v sahelu
Hustota zalidnění:30,6ob./km2
Urbanizace:19%
Gramotnost:25%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:40,6%
Podíl obyvatelstva starší 60ti let:4,8%
Porodnost:4,3%
Úmrtnost:1,5%
Průměrná střední délka života:50let
Fertilita:5,7
Počet obyvatel na jednoho lékaře:28000

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení:republika
Hlavní město:Asmera
Úřední jazyk:tigrejština
Hlavní náboženství:islám, křesťanství

Historie země je úzce spjata s Etiopií až do roku 1993, kdy se po dlouhých partyzánských válkách stala samostatnou

Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele:110USD
Tvorba HNP ve službách:64%
Tvorba HNP v průmyslu:24%
Tvorba HNP v zemědělství:12%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:54,6%

Charakteristika průmyslové výroby státu

 

chemický a textilní průmysl

Charakteristika zemědělské výroby státu

půda je využívána převážně jako pastvina pro ovce, dobytek a kozy.

 

Džibutsko

 

Rozloha:0,023mil.km2
Nejvyšší bod: Mousaalli(2063m.n.m.)

Obyvatelstvo a osídlení státu

Počet obyvatel:0,6mil.
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:2,4%
Hustota zalidnění:26,1ob/km2
Urbanizace:83%     největší v sahelu
Gramotnost:45%
Podíl obyvatelstva mladší 15ti let:38,4%
Podíl obyvatelstva starší 50ti let:8,2%
Porodnost:-
Úmrtnost:-
Průměrná střední délka života:50let
Fertilita:-
Počet obyvatel na jednoho lékaře:5280
Počet obyvatel na 1 lůžko:394
Úmrtnost dětí do 4 let:157 z 1000

Politickogeografická organizace, společenské, historické a politické zvláštnosti státu.

Státní zřízení:pluralitní republika
Hlavní město:Džibuti
Úřední jazyk:arabština, francouština
Hlavní náboženství:islám, křesťanství
Měna:džibutský frank

Před získáním samostatnosti v roce 1977 se země nazývala Územím Afarů a Issů.
Afarové se obrátili v 9.st. na islám a vedli boje s křesťanskou Etiopií, Issové, také muslimové se obrátily na jih do dnešního somálska.
Odvětvová a územní struktura hospodářství státu

Hrubý domácí produkt na obyvatele:700USD
Hospodářský růst:2%
Tvorba HNP ve službách:77%
Tvorba HNP v průmyslu:20%
Tvorba HNP v zemědělství:3%
Podíl obyvatelstva 15 – 60 let:53,4%

Nejvíce prosperuje obchod(zprostředkování….)

Charakteristika zemědělské výroby státu

Chov ovcí, koz, velbloudů, dobytka

balsanek.com

 

 

Design by Vasek Balsanek