Fotogalerie evropských zemí
Kdyby ve mně nebyla ta pochybnost, že někde ve světě to je ještě hezčí. Tak snad jezdím jenom po staré dobré Evropě. Evropa je fakt krásná, a krom málo věcí nabízí přesně to, co potřebujeme k životu.
Island není s počasím tak nepřívětivý jak se povídá. Skoro 5 neděl na kolách Tatrabusu mne přesvědčilo, že je zde opravdu sluníčkově krásně. Brodíky, led, vulkány a termály - prostě paráda.
Vyjeli jsme z pod Fagaraše na jeho svah(2100m) po transfagarašské magistrále. Sjeli dolů k přehradě Vidraru. Navštívili Draculův hrad. Projeli mezi pohořími Capatiny a Lotru až do Obersie Lotru. Tam pojezdili v rumunském bajkovém ráji po pohoří Paringu. Přejeli přes sedlo Urdele(2141m) až do soutěsky Baia de Feiere, kde jsme navštívili stejnojmennou krasovou jeskyni. Pár krásných pohledů do dálek na Maramuši a Rodně.
Všichni mě varovali, abych tam nejezdil a já je teď na oplátku lákám, ať jedou příště se mnou :-). Vždyť kde v Evropě můžete zažít to, za čím jiní musí cestovat do daleko větších dálav. Albánie je má největší evropská láska, místo kam se vždycky hrozně rád vracívám.
Prozkoumal a projezdil jsem zelený sever ostrova, tři největší národní parky NP Etna, NP Madonie a NP Nebrodi. Čekali mě liduprázdné horské hřebeny, ale neopomenul jsem navštívit, ani malebná horská městečka i monumentální památky antické kultury. Užil jsem si koupání v mořských vlnách a lenošení na plážích s bílým i černým pískem. Nejlepší čas na návštěvu je v září, v období nejpříjemnějším pro pohyb v přírodě na tomto jinak tropickém ostrově. Podzim navíc láká zralými hrozny, broskvemi a citrusy, moře je ideální ke koupání. Trek ke kráterům ostrovních sopek Vulcano a Stromboli je nezapomenutelný.
Itálie je země, která již odedávna přitahovala cestovatele nejen pro svoji obrovskou historickou a přírodní pestrost, ale také pro svůj životní styl, víno a skvělé jídlo. Nabídne vám snad vše, co si můžete přát: od zasněžených velehor k nekonečným písečným plážím zalitým sluncem, od jedinečných starověkých památek přes skvosty renesance až k zapomenutým kamenným vesničkám ukrytých v horách. Kouzelná Apulie vás jistě nadchne svým smaragdově zbarveným mořem i množstvím památek snad ze všech epoch lidstva.
Existuje jen málo míst v Evropě a možná i na světě, která se mohou pyšnit takovým množstvím přírodních krás na tak malém prostoru, jako je tomu na Korsice. Korsičané jí neřeknou jinak než "Ile de beauté" (francouzsky "Ostrov krásy"). Přírodní scenerie, skalnatá pobřeží, písečné pláže s malebnými zákoutími, rybářské přístavy… To vše a jistě ještě mnohem více Korzika má. To ale musíte poznat sami…
Na gurmánském výletě s kamarády kuchaři. V září je na Krymu bohově. Prázdné pláže, nizoučké ceny (a to nejen za vodku a sekty), babušky se o vaše ubytování perou přímo na peróně levných dopravců. Nadchl mě poloostrov Krym tak, že tam někdy v budoucnu vyrazím na kole.
Cykloputováníčko pod hřebeny Malé Fatry, Roháčů a Vysokých Tater. Těsně po lesní kalamitě co nám trochu zkazila panoramata. Skanzen roubenek, parní vláček a starý hřbitov….
U francouzsko-italských hranic třítisícové vrcholy a hřebeny lemují přírodní park Queyras, někdy také nazývaný „Malý Tibet“. Snad i vám budou malebné horské vísky vystavěné z kamene, kvetoucí louky a skalnaté štíty svou atmosférou připomínat asijské velehory. Spatříte tu stádečka kamzíků, nespočet svišťů a máte-li štěstí, i orly. Pro mne jedno z nejhezčích, ale i nejnáročnějších bikování v Evropě.
Málokterá evropská země je nám geograficky tak vzdálená jako nejzápadnější část Pyrenejského poloostrova. Daleká pouť však cestovatele odmění bohatě. Stačí vyskočit do sedla a objevovat divokou krásu rozlehlých náhorních planin, kde dosud mnozí obyvatelé na svých políčcích hospodaří nikoliv pro zábavu, ale z životní nutnosti. Vděčným cílem výletů jsou hrady a středověké pevnosti hledících furt vstříc maurským či španělským nájezdníkům. Bohatá přístavní města nás naopak vítají milým chaosem, který už je dnes běžným západoevropským velkoměstům úplně cizí. Mlsné jazyky zjistí, že tak chutnou kávu se zákuskem snad nikde jinde ještě neochutnali. A víno? Každá portugalská provincie je vinařským rájem a i vy se brzy naučíte jména, jako jsou Dão, Alentejano, Vinho Verde, stejně jako se zorientujete v problematice vína portského.
MTB ráj. Poježděníčko jak má být. Nádhera. Hory bez lidí. Super bikovačka. Fakt dobrý ..... zájezd zde
Ne nadarmo vznikl první národní park země helvétského kříže právě zde, v téměř čtyřtisícových horách nad okouzlujícím údolím Innu, vytékajícího až z kýčovitě krásných jezer lemovaných ledovci a zelenými loukami. Hrdě se nazývá Švýcarský národní park. Trasy vedou z velké části po singltrailech, případně po šotolině. Minimum času trávíme na asfaltu. I když denní převýšení dosáhne max. 1.700 m, nemálo výjezdů je značně strmých a v sedle obvykle trávíme celý den. |