Podrobné informace
Oficiální název státu: Australské společenství (Commonwealth of Australia)
Souhrnná teritoriální informace
Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Počet obyvatel:20 820 300
Hustota obyvatel na km2: 2,69
Podíl ekon. činného obyv.:63,8 %
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Průměrný roční přírůstek: 1,5 %
Demografické složení:
21 % - věk 0–14 let
67 % - věk 15–64 let
12 % - věk 65 let a více
Národnostní složení
70 % - potomci britských a irských přistěhovalců
15 % - přistěhovalci z ostatních evropských národů
12 % - přistěhovalci asijského původu
2 % - původní obyvatelé - Austrálci
Náboženské složení
27,6 % – katolíci
23,3 % – anglikáni
9,7 % – metodisté
9,2 % – presbyteriáni
5,0 % – jiná než křestanská náboženství
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem Austrálie je angličtina, která je též všeobecným dorozumívacím jazykem. V etnických hromadných sdělovacích prostředcích jsou používány téměř všechny jazyky přistěhovalců včetně českého. V 80 % australských domácností se mluví anglicky. Mimo angličtinu se používá nejvíce čínština (2 %), italština (2 %) a řečtina (1,5 %).
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Australská federace se skládá ze šesti států a dvou teritorií:
Nový Jižní Wales (New South Wales, NSW) - hlavní město Sydney
Victoria (VIC) - hlavní město Melbourne
Queensland (QLD) - hlavní město Brisbane
Jižní Austrálie (South Australia, SA) - hlavní město Adelaide
Západní Austrálie (Western Australia, WA) - hlavní město Perth
Tasmánie (Tasmania, TAS) - hlavní město Hobart
Teritorium australského hlavního města (Australian Capital Territory, ACT) - Canberra a okolí
Severní teritorium (Northern Territory, NT) - hlavní město Darwin
Australskými občany jsou rovněž obyvatelé Vánočního ostrova (Christmas Island) a Kokosových ostrovů (Cocos Islands), kteří mohou uplatňovat své volební právo v rámci Severního teritoria. Tichomořský ostrov Norfolk administrativně spadá pod Nový Jižní Wales.
Státy mají vlastní guvernéry, vlády a parlamenty; teritoria mají podobné uspořádání, ovšem bez guvernérů. Vlády a parlamenty jsou vytvářeny na základě voleb ve státech, resp. teritoriích. Austrálie je státem se silnou federální vládou, což znamená současně omezené pravomoci jednotlivých států / teritorií, které však mají rozdílné zákonodárství např. ve věcech občanských, trestních a částečně i daňových. Pro daňové uspořádání platí tzv. systém „vertikální nerovnováhy", kdy převážnou část daní určuje federace a tyto jdou do jejího rozpočtu. Rozpočty států jsou pak vytvářeny za pomoci federálních grantů, které vyrovnávají rozdíly v efektivnosti jednotlivých místních ekonomik. Základním uspořádáním jsou hrabství (shires), obvody velkých měst (districts) a municipality (local councils).
Hlavním městem Austrálie je Canberra (332 000 obyvatel). Největšími městy jsou Sydney (4,3 mil. obyv.), Melbourne (3,5 mil.), Brisbane (1,8 mil.), Perth (1,5 mil.) a Adelaide (1,1 mil.)
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Peněžní jednotkou je australský dolar (AUD). 1 AUD = 100 centů. V běžném platebním styku se nepoužívá jiné měny než AUD, hlavní směnitelné cizí měny je však možno vyměnit za AUD v některých pobočkách místních bank. Kurs ČNB k 14.5.2007: 1 AUD = 17,384 Kč.
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Celoaustralské státní svátky:
Nový rok 1. leden
Australia Day (hlavní st. svátek) 26. leden
Good Friday (Velký pátek) pohyblivý svátek
Easter Monday (velikonoční pondělí) pohyblivý svátek
ANZAC Day (výročí bitvy u Gallipoli 1915) 25. duben
Queen`s Birthday (narozeniny královny) pohyblivé datum - jedno pondělí v červnu
Christmas Day (1. svátek vánoční) 25. prosinec
Boxing Day (2. svátek vánoční) 26. prosinec
Jednotlivé australské státy uznávají některé další svátky (Labour Day, bankovní prázdniny atd.).
Pracovní a prodejní doba:
Obvyklá délka pracovního týdne je mezi 35–40 hodinami. Základní pracovní doba začíná v 9.00 hod. a končí v 17.00 hod. Banky a pošty jsou otevřeny od 9.30–16.00 hod. (v pátek do 17.00 hod.), vybrané hlavní pošty jsou otevřeny v sobotu 9.00 –12.00 hod.
Prodejní doba je 9.00–17.30 hod. ve čtvrtek do 20.00 hod., v sobotu 9.00 –16.00 hod. Některé větší potravinářské obchody jsou otevřeny včetně soboty a neděle 9.00–21.00 hod., vybrané obchody (typu českých Večerek) jsou otevřeny 24 hodin denně. Ceny základních potravin se pohybují zhruba na úrovni cenové hladiny západoevropských zemí.
Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Obchodní jednání
Obchodní styk je určován britskými a americkými zvyklostmi. Předpokládá se velmi dobrá znalost anglického jazyka, znalost všeobecných světových a případně místních reálií, komunikační schopnosti, profesionální přístup. V obchodním styku je národnostní rozmanitost australského obyvatelstva výhodou, neboť zástupci zahraničních firem jsou přijímáni bez jakýchkoliv předsudků a výchozí pozici pro jednání mají všichni v zásadě stejnou.
Hlavními rysy obchodního jednání jsou konkrétnost a přímočarost. Závěry jednání je zvykem písemně potvrdit, přičemž dohodnuté závěry se plní. Obchodní schůzky je bezpodmínečně nutné naplánovat a sjednat předem. V rámci obchodní sféry nejsou časté tzv. zdvořilostní návštěvy bez konkrétního obsahu, dává se přednost intenzívním a kratším jednáním. Vizitky se vyměňují bez zvláštního rituálu, spíše pro informaci. Australané preferují jednodušší, graficky střídmé vizitky s výrazným a většinou barevně odlišeným logem. Na vizitce by kromě telefonního a faxového spojení neměl chybět ani e-mail, případně internetová adresa firmy. Výměna drobných dárků mezi jednajícími stranami je spíše výjimkou. Velmi brzy po seznámení se s protistranou přecházejí Australané k oslovování křestním jménem, což platí i o následné obchodní korespondenci. Důvěru australských partnerů lze získat poměrně lehce, neboť vycházejí z předpokladu, že dlouhodobý obchodní vztah by měl být výhodný pro obě strany. V případě nepoctivého jednání však lze jejich důvěru také stejně lehce a většinou definitivně ztratit.
I přes neformální způsob života se v obchodním styku vyžaduje společenské oblečení, při některých zvláště významných společenských příležitostech je předepsán smoking. Toto však neplatí mimo velká města, venkovské oblasti se vyznačují velkou neformálností.
Stravování
Způsob stravování v Austrálii je vlivem míšení různých etnik velmi rozmanitý. Lze zde najít snad všechny známé národní kuchyně, rozšířená a hojně využívaná je síť nejrůznějších restaurací typu fast-food. Z místních potravin jsou vysoce hodnoceny všechny druhy čerstvého ovoce a zeleniny, vysoce kvalitní hovězí a jehněčí maso, plody moře, mléčné výrobky a široký výběr kvalitních vín. Typické australské barbecue v přírodě není považováno ani tak za jídlo, jako spíše za národní obřad nebo přímo životní styl. Z toho lze vycházet i při pozvání do společnosti - Australané se vzájemně navštěvují poměrně často a žádné velké přípravy před společenskou akcí nedělají. Většinou každý jí a pije to, co si přinese, případně se uzavřená společnost v pořádání akcí střídá. V případě jednorázového pozvání na večírek bývá zvykem, že host přinese lahev vína či tzv. sixpack piva (šest lahví či plechovek piva zabalených dohromady), salát či alespoň zákusky.
Zvláštností pro Středoevropana může být zjištění, že v některých restauracích se nepodávají alkoholické nápoje. Jejich prodej je totiž možný pouze na základě zvláštní relativně nákladné licence, a tak se lze na dveřích provozovny setkat s nápisem B.Y.O. (bring your own). Do takto označené restaurace si host přinese vlastní alkoholické nápoje, předá je číšníkovi a ten jimi potom hosta za poplatek zvaný korkovné (corkage) obsluhuje. Při placení pak platí pravidlo, že spropitné je považováno za uznání vynikajících služeb a není samozřejmostí.
Volný čas
Trávení volného času vychází z příjemného klimatu a odehrává se zpravidla pod širým nebem. Typickou víkendovou rodinnou činností je piknik v četných parcích, kam se rodiny přesouvají na celý den s kompletní výbavou pro stolování i sportovní i společenské hry. Australané milují sport, ať už jej aktivně provozují nebo alespoň sledují na stadionech či v televizi. Mezi nejoblíbenější druhy sportu tradičně patří všechny vodní sporty, dále pak australský fotbal, ragby, kriket, jezdectví, tenis a golf.
Australská společnost nabízí také množství kulturních akcí, a to především ve velkých městech. Operní, baletní a činoherní soubory fungují v celoročním provozu, je možno si vybrat také z množství výstav, koncertů vážné i moderní hudby a uměleckých festivalů. Národnostní menšiny navíc pořádají své často barvité folklórní slavnosti. Ve venkovských oblastech se pak lze setkat s festivaly na oslavu jídla, piva či vína, které často doprovází oblíbená zábava australských venkovanů - rodeo.
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
Zdravotnictví v Austrálii je na vysoké mezinárodní úrovni, tomu však odpovídají i ceny za zdravotní péči, které jsou velmi vysoké. Za návštěvu všeobecného lékaře se platí cca AUD 50–100, za návštěvu odborného lékaře cca AUD 120, za antibiotika cca AUD 20/balení, za 1 den pobytu v nemocnici od AUD 500 výše, za RTG AUD 120. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby turista před jakoukoliv, i krátkodobou, cestou do Austrálie uzavřel zdravotní pojistnou smlouvu na cestu a dobu pobytu v zahraničí.
Zdravotní pojištění cizinců v Austrálii je možno uzavřít pouze u soukromé zdravotní pojišťovny. Toto představuje zvýšený náklad pracovníka a otázku zdravotního pojištění se doporučuje projednat se zaměstnavatelem v rámci sjednávání pracovního kontraktu.
Austrálie nepatří mezi zdravotně riziková teritoria, zvláštní očkování není nutné. Austrálie je však zemí s vysokým výskytem rakoviny kůže. Doporučuje se proto zvýšená ochrana pokožky a očí před slunečním zářením, zejména při pobytu ve vnitrozemských oblastech, nezbytná je též pokrývka hlavy.
Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
K cestě do Austrálie jsou občané ČR povinni mít cestovní pas ČR, platný minimálně 6 měsíců od plánovaného data odjezdu z Austrálie, a platné australské vízum (buď e-mail zaslaný ministerstvem imigrace nebo samolepící štítek v cestovním pasu - viz dále).
Výjimkou z vízové povinnosti je pouze tranzit přes australská letiště, při němž občané ČR vízum nepotřebují, pokud neopustí tranzitní prostor letiště, mají zajištěnou letenku pro odlet z Austrálie, jejich odlet se uskuteční do osmi hodin po příletu a mají doklady požadované pro vstup do cílové země.
O australská turistická víza lze žádat
prostřednictvím internetu;
prostřednictvím cestovní kanceláře v ČR;
prostřednictvím australského velvyslanectví ve Vídni.
Podání žádosti a udělení víza probíhají prostřednictvím internetu.
Žadatel o vízum vyplní dotazník na internetové stránce australského Ministerstva imigrace a občanství (Department of Immigration and Citizenship, DIAC) www.immi.gov.au, zaplatí poplatek za podání žádosti (zadá do internetového dotazníku údaje své kreditní karty) a vyčká udělení souhlasu s cestou, který mu bude doručen e-mailem.
Dne 21. 8. 2006 byl pro občany ČR aktivován systém automatického zpracování žádostí o turistická víza. Podle dosavadních zkušeností s tímto systémem dosahuje doba vyřízení žádosti o vízum (tj. doba do doručení elektronického víza e-mailem) přibližně jednoho dne.
Ministerstvo imigrace v některých případech vyžaduje předložení dalších dokladů, což dobu vyřízení víza prodlužuje. Typickými příklady jsou:
žadatelé mladší 18 let (požadován notářsky ověřený rodný list, souhlas rodičů a kopie cestovního pasu či OP rodičů)
žadatelé starší 70 let (požadováno potvrzení od smluvního lékaře a pojištění léčebných výloh)
ženy na mateřské dovolené a nezaměstnaní (požadováno pozvání a bankovní výpisy).
Informace o krátkodobých turistických vízech lze na stránkách www.immi.gov.au nalézt takto: Visas & Immigration > Visitors > Tourists > Visa Options > Tourist Visa (subclass 676) či přímo na www.immi.gov.au/visitors/tourist/676/index.htm
Elektronický formulář žádosti o vízum lze na stránkách www.immi.gov.au nalézt následujícím způsobem: Visas & Immigration > Applications & Forms > Online Applications > Tourists > Applicants - Outside Australia - Tourist (e676) > Start your application či přímo na https://www.ecom.immi.gov.au/visas/app/uu?form=VSS
Stav vyřizování žádosti o vízum lze ověřit online na následujícím odkazu https://www.ecom.immi.gov.au/inquiry/query/query.do?action=eVisa
V této souvislosti upozorňujeme, že systém Electronic Travel Authority (ETA), který je k dispozici na jiném odkazu stránky www.immi.gov.au, se nevztahuje na občany ČR.
Ministerstvo imigrace zmocnilo k přijímání žádostí o australská víza několik českých cestovních kanceláří:
Agentura Czeko www.australiaexpert.cz
Alfa Agency www.alfa-agency.cz
ASIANA www.vizovyservis.cz
Australia Online (SIS Consulting) www.australiaonline.cz
CK Bemett www.bemett.cz
CK Dagmar Rotreklová
Čedok www.cedok.cz
G8M8 - Great Mate www.g8m8.com
Kompas Praha www.kompas.cz
Montana Club www.montanaclub.cz
Natour www.natour.cz
Student Agency www.studentagency.cz
Studymix www.studymix.cz
Studyonline
Cestovní kanceláře zadají po přijetí žádosti údaje do elektronického systému DIAC, další postup je jako v 1).
Nadále je možné žádat o vízum na australském velvyslanectví ve Vídni. Kontaktní údaje velvyslanectví jsou k dispozici na stránkách www.australian-embassy.at
Poplatek za podání žádosti o turistické vízum s maximální délkou pobytu až 1 rok činí 70,- AUD. Od 1. 7. 2007 hodlá ministerstvo imigrace žadatele z ČR od vízových poplatků úplně osvobodit. Turistické vízum neopravňuje k pracovní činnosti.
Informace o podmínkách prodlužování australských víz lze nalézt na stránkách www.immi.gov.au takto: Visas & Immigration > Visitors > Tourists > Extending your stay či přímo z odkazu www.immi.gov.au/visitors/tourist/index.htm
Cesta k elektronickému formuláři žádosti o prodloužení víza na stránkách www.immi.gov.au: Visas & Immigration > Applications & Forms > Online Applications > Tourists > Applications - In Australia - Extending your stay in Australia > Start your application či přímo z následujícího odkazu: https://www.ecom.immi.gov.au/visas/applyNow.do?form=VE. Poplatek za podání žádosti o prodloužení víza činí 205,- AUD.
Obecná přihlašovací povinnost neexistuje. Registrace turistů, vstupujících na území Austrálie, probíhá po příletu. Úředník DIaC registruje návštěvníky po vyplnění formuláře Incoming Passenger Card, v němž každý turista uvádí kromě osobních údajů rovněž místo pobytu v Austrálii a předpokládanou délku pobytu.
Při letecké přepravě smí cestující přepravovat v příručním zavazadle jen velmi malé množství tekutin, gelů a aerosolových látek. Opatření zavedená od 31.3.2007 se vztahují i na zubní pasty, parfémy, krémy, kosmetiku apod. Tyto látky mohou být přepravovány pouze v nádobkách s max. objemem 100ml, zalepené v průhledném plastikovém sáčku o objemu max. 1 litr (cca 20x20cm). Výjimky budou činěny pouze u přepravy léčiv nutných na cestu a výrobků pro malé děti. O těchto výjimkách budou rozhodovat přímo úředníci provádějící kontrolu. Informace o kontrolách a povolených limitech pro přepravu viz stránky australského ministerstva dopravy www.dotars.gov.au
Krátce před příjezdem do Austrálie návštěvník nebo rodina jako celek vyplňuje Travellers Statement. Formulář je nutno vyplnit pravdivě a deklarovat veškeré dovážené položky. Všechny potraviny (v syrovém ani konzervovaném stavu) jsou cestující povinni deklarovat; to se týká rovněž potravin, které byly servírovány na palubě letadla. Zdůrazňujeme, že karanténní kontrola je velmi přísná a nekompromisní a obsah zavazadel je důkladně prověřován. Za pokus o porušení celních, karanténních a fytosanitárních předpisů jsou vyměřovány pokuty od 200 až do několika tisíc australských dolarů. Karanténní prohlídky s hrozbou sankcí se uskutečňují i při překročení hranic mezi australskými státy, resp. při vstupu do některých ovocnářských oblastí.
V silničním provozu se jezdí vlevo. Za účelem řízení motorového vozidla na území Austrálie mohou čeští občané používat jak mezinárodní řidičský průkaz, tak i český řidičský průkaz s překladem po celou dobu svého turistického pobytu. Na silnicích je omezená cestovní rychlost, a to na 60 km/h v obci, 100 km/h mimo obec a 110 km/h na speciálně značených rychlostních komunikacích. Bezpečnostní pásy jsou povinné i na zadních sedadlech automobilu. Přestupky cizinců nejsou dopravní policií tolerovány.
Obchodní cestující či turista by měl být vybaven mezinárodně uznávanou platební kartou, nejlépe kreditní. V Austrálii je rozšířeno používání všech druhů bankovních karet. Bez kreditní karty nelze často provést telefonickou rezervaci hotelu nebo zapůjčení vozu z půjčovny. Turistům bez mezinárodní platební karty se doporučuje cestovat do Austrálie s cestovními šeky, vystavenými na AUD nebo USD, které jsou zajištěny proti ztrátě a krádeži.
Cizinci opouštějící Austrálii mají nárok na vrácení daně ze zboží a služeb (Goods and Services Tax - GST) ve výši 10 %. Podmínkou je, že zboží musí být v celkové hodnotě větší než 200,- AUD a musí být zakoupeno v jednom obchodě, ne dříve než 30 dnů před odjezdem z Austrálie. Dále musí být zakoupené zboží zabaleno jako příruční zavazadlo, neboť přepážky pro vrácení GST jsou umístěny na mezinárodních letištích až za prostorem pro odbavení zavazadel. Při vyřizování žádosti je nutné předložit daňový doklad a vlastní zboží ke kontrole.
Vrácenou daň lze obdržet několika způsoby:
v hotovosti v AUD přímo na letišti,
šekem vystaveným na AUD a zaslaným na adresu příjemce,
šekem vystaveným na libovolnou zahraniční měnu a zaslaným na adresu příjemce,
bankovním převodem v AUD na určený účet u australské banky, nebo
připsáním v AUD na kreditní účet příjemce (pouze VISA, MasterCard, American Express nebo Diners Club).
Kompletní podrobnou informaci o tomto systému lze získat na internetové adrese www.customs.gov.au/taxref/tourism.htm
Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Austrálie nepatří k zemím s vysokou kriminalitou. Je však třeba, aby turisté věnovali pozornost svým osobním dokladům i cenným předmětům a zásadně tyto nenechávali v autě či bez dozoru. Při pobytu ve velkých městech je vhodné turistům doporučit, aby se, zejména v nočních hodinách, vyhýbali rizikovým čtvrtím (např. Redfern v Sydney).
Neorganizovaná turistika v odlehlých oblastech může vést ke zdravotnímu riziku, v krajním případě ke smrti hladem a žízní. Proto je nutné si při cestách do vnitrozemí s sebou vzít dostatečné zásoby pohonných hmot, vody a potravin. Při cestách do volné přírody hrozí nebezpečí uštknutí jedovatými hady a pavouky. V tropických vodách hrozí napadení krokodýlem. V Austrálii se opakovaně vyskytují případy napadení člověka žralokem při koupání či surfování v moři. Velké nebezpečí hrozí i od smrtelně jedovatých medúz (box jellyfish), které se vyskytují nejhojněji v teplých tropických vodách severního Queenslandu. Mohou se vyskytovat celoročně, ale nejnebezpečnější období je od října do dubna. Při koupání v neznámých vodách je potřeba nejdříve konzultovat případné nebezpečí s místními obyvateli nebo použít ochranný koupací oblek, který lze v Austrálii koupit v obchodech se sportovním zbožím. Při koupání a surfování v moři je třeba dát zvýšený pozor na výskyt nebezpečných proudů, které mohou plavce odtáhnout daleko od pobřeží.
Z hlediska plánování obchodních cest je dobré pamatovat na skutečnost, že roční období jsou v Austrálii přesně opačně než na severní polokouli (léto je v období měsíců prosinec - únor, zima v období měsíců červen - srpen). Australané si své dovolené vybírají většinou v období hlavních školních prázdnin, tedy v době od 15. prosince do 31. ledna. Z tohoto důvodu se pro služební cesty zásadně nedoporučuje období prosinec/leden, kdy má většina firem prázdninový provoz a bývá velmi složité domluvit obchodní schůzku.
Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Velvyslanectví České republiky v Canbeře (ZÚ Canberra)
Ing. Karel Pažourek (velvyslanec)
Embassy of the Czech Republic
8 Culgoa Circuit
O´Malley
ACT 2606, Australia`
tel: +61-2-6290 1386, fax: +61-2-6290 0006
e-mail: canberra@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/canberra
působnost úřadu: diplomatická a konzulární pro Australské společenství, Nový Zéland, Republiku Fidžijských ostrovů, Nezávislý stát Samoa, Šalomounovy ostrovy, Království Tonga, Republiku Vanuatu
konzulární obvod: australské státy Victoria (VIC), Tasmánie (TAS) a Teritorium australského hlavního města (ACT)
Generální konzulát České republiky v Sydney (GK Sydney)
Mgr. Vít Kolář (generální konzul)
Consulate General of the Czech Republic
169 Military Road
Dover Heights
NSW 2030, Australia
tel: +61-2-93710860, fax: +61-2-93719635
e-mail: sydney@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sydney
působnost úřadu: konzulární pro Australské společenství, Nový Zéland, Cookovy ostrovy, Republiku Fidžijských ostrovů, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronéskou federaci, Nauru, Nezávislý stát Samoa, Šalomounovy ostrovy, Království Tonga, Tuvalu, Republiku Vanuatu
konzulární obvod: australské státy Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Západní Austrálie; Severní teritorium; Nový Zéland, Cookovy ostrovy, Republika Fidžijských ostrovů, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronéská federace, Nauru, Nezávislý stát Samoa, Šalomounovy ostrovy, Království Tonga, Tuvalu, Republika Vanuatu
Obchodní rada zařazený v rámci GK Sydney působí v obvodu dipl. působnosti ZÚ Canberra:
Ing. Petr Darmovzal
Consulate General of the Czech Republic
169 Military Road
Dover Heights, NSW 2030, Australia
tel. +61-2-93717307, fax +61-2-93719635
email: Commerce_Sydney@mzv.cz
www.mzv.cz/sydney
Honorární konzuláty ČR v Austrálii
JUDr. Milan Kantor
Hon. Consul-General of the Czech Republic
Level 11, 500 Collins Street
MELBOURNE, VIC 3000
tel: +61-3-9629 6196
fax: +61-3-9629 1311
Ing. Zdeněk Cihelka
Hon. Consul of the Czech Republic
27 Virgilia Street
Duncraig, PERTH, WA 6023
tel.: +61-8-9246 7102
fax: +61-8-9246 7016
Mr Michael Zdenek Schulz, AM
Hon. Consul of the Czech Republic
70 Northumberland Street
Tusmore, ADELAIDE, SA 5065
tel. /fax: +61-8-8331 0286
Letiště
Letiště v Canbeře je vzdáleno asi 8 km od centra města a asi 12 km od budovy velvyslanectví. Velvyslanectví je vzdáleno 12 km od centra města. Pro dopravu je optimální použití taxislužby. Kromě taxislužby je možné využít i veřejnou dopravu - shuttle bus směr Civic (centrum města) a odtud lze použít některou z autobusových linek směrem Woden Interchange. Tyto spoje mají interval cca 15 minut. Z Woden Interchange jezdí autobusové linky č. 23 a 24 přímo k ambasádě v intervalu 40-80 minut. Taxi z letiště na velvyslanectví stojí cca 30 AUD a jede 20-30 minut. Taxi z Woden Interchange na velvyslanectví stojí 7-10 AUD a jede 5–10 minut.
Mezinárodní letiště Kingsford Smith v Sydney je vzdáleno od centra města 8 km. Na generální konzulát lze z letiště cestovat nejlépe metrem (CityRail) na zastávku Bondi Junction a poté pokračovat autobusem č. 380 nebo 333 přes Bondi Beach na zastávku Dover Heights - Blake Street, která je vzdálena cca 50 m od budovy GK. Z centra Sydney lze na GK cestovat autobusem č. 380 nebo 333 z Circular Quay přímo na zastávku Dover Heights - Blake Street, která se nachází v bezprostřední blízkosti objektu GK.
Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
Žádná z výše uvedených českých institucí na podporu obchodu či investic nemá v současné době na území Austrálie své zastoupení.
Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
Národní směrové číslo (country code) Austrálie je 61. Existují čtyři oblastní směrová čísla (area codes):
2 - Nový Jižní Wales (hl. m. Sydney), ACT (Canberra)
3 - Victoria (hl.m.Melbourne), Tasmánie (hl. m. Hobart)
7 - Queensland (hl. m. Brisbane)
8 - Jižní Austrálie (hl. m. Adelaide), Západní Austrálie (hl. m. Perth), Severní teritorium (hl. m. Darwin)
Celá telefonní síť v zemi využívá osmimístných místních telefonních čísel.
Důležitá telefonní čísla:
policie-tísňové volání - 000 bez poplatku
záchranná služba - 000 bez poplatku
hasiči - 000 bez poplatku.
Informace o telefonních číslech: 1223
Internetové informační zdroje
www.fed.gov.au - Australian Federal Government
www.business.gov.au - Federal Government´s Business Point
www.dfat.gov.au - Department of Foreign Affairs and Trade
www.immi.gov.au - Department of Immigration
www.abs.gov.au - Australian Bureau of Statistics
www.ato.gov.au - Australian Taxation Office (daňový úřad)
www.customs.gov.au - Australian Customs Service (celní správa)
www.nla.gov.au- National Library of Australia
www.austrade.gov.au - agentura na podporu obchodu AUSTRADE
www.investaustralia.gov.au - investiční agentura Invest Australia
www.csiro.au - vládní agentura pro vědu a výzkum CSIRO
www.australia.com - Australian Tourist Commission
www.tourism.gov.au - turistické informace
www.aaa.com.au- vyhledávací služba Matilda
www.yellowpages.com.au- australské "Zlaté stránky"
www.dnb.com.au- Dun & Bradstreet Australia
www.smh.com.au - The Sydney Morning Herald
www.theage.com.au - The Age
www.afr.com.au - The Australian Financial Review
www.news.com.au - The News Corporation
www.austlii.edu.au- Australasian Legal Information Institute - přehled australskýchstátních i federálních zákonů, předpisů a norem a významnýchprávních případů
Vnitropolitická charakteristika
Stručná charakteristika politického systému
Austrálie je parlamentní monarchií federativního typu. V Austrálii sílily ve druhé polovině 90. let postoje ke změně ústavního zřízení na republiku, referendum konané v r. 1999 však ústavní změny odmítlo. Otázka ústavního uspořádání Austrálie se v budoucnu nepochybně opět stane důležitým vnitropolitickým tématem.
Dvoukomorový federální parlament se skládá z Poslanecké sněmovny (House of Representatives), která má 150 poslanců volených na období nepřesahující 3 roky, a Senátu s celkem 76 senátory, z nichž 72 je voleno na 6 let (senátoři volení ve státech) a 4 senátoři jsou voleni na 3 roky (senátoři volení v teritoriích).
V Poslanecké sněmovně zasedají poslanci Liberální strany (Liberal Party of Australia), Národní strany (The Nationals), Australské labouristické strany (Australian Labour Party) a jeden poslanec Zemské liberální strany - Teritoriální strany (Country Liberal Party - The Territory Party). Liberální strana a Národní strana spolu tvoří vládní koalici.
V Senátu jsou kromě uvedených stran zastoupeni ještě senátoři strany Australští demokraté (Australian Democrats), Australští Zelení (Australian Greens) a senátor strany Rodina především (Family First).
Nejvyšší soudní instancí je sedmičlenný Nejvyšší soud (High Court of Australia), kterému předsedá Chief Justice, jmenovaný na doporučení vlády generálním guvernérem. Generální guvernér může odvolat soudce Nejvyššího soudu pouze na základě doporučení obou komor parlamentu. V Austrálii je zřízen úřad jak federálního ombudsmana, tak i ombudsmanů státních. Zabývají se i stížnostmi vznesenými příslušníky ozbrojených sil Austrálie a řeší i daňové problémy.
Aktuální vnitropolitická situace
Vládní koalice Liberální strany (LP) a Národní strany (NP) zastává výrazně pravicovou politiku vyznačující se minimálním zasahováním státu do ekonomiky a nekompromisním obhajováním australských zájmů v zahraničí. Vládne již čtvrté volební období, premiér John Howard je druhým nejdéle sloužícím australským premiérem. Od 1.7.2005 má koalice (poprvé od r. 1981) většinu v obou komorách parlamentu. Vláda vystupuje sebevědomě, nebojí se provádět ani evidentně nepopulární opatření (např. podpora další přítomnosti australských ozbrojených sil v Iráku či radikální reforma pracovně-právních vztahů v zájmu zaměstnavatelů). Premiér je však velký politický stratég a přesně ví, kdy je třeba názory veřejnosti respektovat.
Silnými tématy vládní koalice jsou nesporné ekonomické úspěchy Austrálie - především skutečnost, že hospodářství země po celé jedenáctileté funkční období i přes proměnlivé vnější podmínky roste (HDP v rozpočtovém roce 2006 o 2,8 %), inflace je velmi nízká (2006 - 3,6 %), stejně jako nezaměstnanost (2006 - 4,5%, nejnižší za 32 let). Vláda se dále opírá o čitelnou a jednoznačnou bezpečnostní politiku v nejisté době „války proti teroru" a může se prokázat i výraznými zahraničněpolitickými úspěchy (např. sjednání dohody o zóně volného obchodu s USA, účast na Východoasijském summitu).
Vláda se zaměřuje na zachování ekonomického růstu, pokračování ekonomických reforem, posílení národní bezpečnosti a sjednávání dohod o volném obchodu.
Většina v Senátu umožňuje vládní koalici dokončit strukturální ekonomické reformy, které labouristy kontrolovaný senát v minulých letech blokoval. Jedná se o pokračování privatizace (především v oblasti telekomunikací), daňové reformy a podporu malého a středního podnikání.
Stěžejní prioritou vlády je však radikální reforma pracovněprávních vztahů, která po očekávaném hladkém průchodu parlamentem vstoupila v platnost 26. 3. 2006. Jejím smyslem je sjednocení pracovně právní legislativy, která byla dosud v kompetenci států, do jediného systému na federální úrovni, a zároveň výrazné posílení postavení zaměstnavatelů a podnikatelů. Vláda v reformě vidí nástroj možného zvyšování produktivity práce a efektivnějšího vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Hodlá takto chránit a podporovat malé a střední podnikání, neboť velkých průmyslových podniků v Austrálii mnoho nepůsobí. Kontroverzní úprava pracovněprávních vztahů se setkává s odporem opozičních labouristů i jejich spojenců z odborových a zaměstnaneckých svazů. Státy australské federace, jejichž vlády ovládají labouristé, podaly v souvislosti s novou legislativou ústavní stížnost, kterou Nejvyšší soud v listopadu 2006 zamítnul. Příslib návratu pracovněprávní legislativy do podoby před reformou je jedním z hlavních témat rétoriky lídrů ALP před volbami v r. 2007.
Vláda dále dosáhla svých cílů i v oblasti bezpečnostní, kdy se jí podařilo prosadit výrazné zpřísnění protiteroristických zákonů a posílení pravomocí bezpečnostních složek.
Opoziční labouristická strana prodělala od voleb těžké období. Od ledna 2005 ji vedl mimořádně zkušený Kim Beazley, veterán australské politiky, vicepremiér poslední labouristické vlády v 90. letech, který byl předsedou této strany již v letech 1996–2001 a s Howardem dvoje volby prohrál (1998, 2001). Ve straně postupně vzrůstala frustrace nad tím, že i přes vyrovnané preference stran se Beazley nebyl schopen proti Howardovi prosadit a jako potenciálnímu premiérovi mu dávala přednost pouhá čtvrtina voličů (oproti Howardovým 55 %). Počátkem prosince 2006 byl při hlasování poslaneckého klubu ALP zvolen novým předsedou Kevin Rudd, bývalý diplomat a stínový ministr zahraničí. Preference ALP ihned prudce stouply a průzkumy dokonce ukazují, že Rudd je pro voliče přijatelnější než premiér Howard. V průzkumech předstihli labouristé vládní koalici až o 22% (březen 2007). Momentální preference (k 15. 5. 2007) jsou stále výrazně ve prospěch labouristické opozice (ALP 59 %, vládní koalice 41 %).
Labouristé zaznamenali pod Ruddovým vedením výrazný posun ke středu politického spektra v několika klíčových otázkách včetně školství a energetické politiky. Na konferenci ALP konané koncem dubna 2007 Rudd např. prosadil odvolání 20 let starého zákazu otevírání nových uranových dolů. Vzhledem k výrazně projaderné politice vlády lze očekávat rozvoj těžby uranových rud a exportu uranového koncentrátu.
Vleklé vnitrostranické třenice se nevyhýbaly ani vládnoucí Liberální straně. Jejich nejdůležitější příčinou byla otázka nástupnictví po Howardovi v čele LP i vlády. Howard dlouhodobě dával najevo, že se vzdá vrcholných funkcí a do dalších voleb liberály povede dnešní ministr hospodářství Peter Costello. Z těchto příslibů však postupně ustupoval a začal prohlašovat, že k žádné generační obměně neshledává důvod. Jeho stoupenci argumentovali, že v nejistých dobách „války proti teroru" se lidé drží osvědčených vůdčích osobností a že tedy není taktické, aby premiér s mimořádně silným postavením na domácí scéně i v zahraničí odcházel do politického důchodu. V červenci 2006 premiér Howard definitivně potvrdil, že povede Liberální stranu i do voleb v příštím roce. Spekulace o odchodu silně frustrovaného ministra Costella do politického důchodu se nenaplnily, ministr setrval ve vládě a s Howardem nadále tvoří „nejúspěšnější politický tandem australské historie".
Jedním z dominantních politických témat r. 2006 byla korupční aféra monopolního australského vývozce obilí (Australian Wheat Board, AWB). V lednu 2006 vyšlo najevo, že AWB v letech 1996-2003 vyplatil 290 mil. AUD úplatků vládě Saddáma Husajna v rámci programu „Ropa za potraviny". Vyšetřovací komise vyslýchala premiéra Howarda, tehdejšího ministra obchodu Vailea a ministra zahraničí Downera. Všichni tito politici popřeli, že by o úplatcích věděli, ačkoliv australští diplomaté v uvedeném období jasně signalizovali podezření na nekalé praktiky AWB v Iráku. Většina Australanů je přesvědčena, že premiér a ministři nemluví pravdu, nicméně na důvěře vládě se aféra nijak dramaticky neodrazila. Obrat v podpoře veřejnosti nastal až po nástupu nového předsedy labouristů Rudda v prosinci 2006.
Datum parlamentních voleb dosud nebylo oznámeno; všeobecně se očekává, že se budou konat po zářijovém summitu APEC pořádaném v Sydney, nejspíše v říjnu 2007.
Dnešní náskok labouristů v preferencích neznamená, že letošní volby budou jednoznačnou záležitostí. Howard je nesmírně zkušený politik, lze proto očekávat spíše dramatický volební boj vyrovnaných politických soupeřů a do poslední chvíle nejistý volební výsledek.
Hlava státu (jméno, kompetence)
Hlavou Australského společenství je britská královna Alžběta II., kterou zastupuje generální guvernér generálmajor v.v. Michael Jeffery (od 11. srpna 2003). Australská ústava dává generálnímu guvernérovi některé důležité pravomoci (např. rozpouští parlament a vyhlašuje volby, jmenuje předsedu vlády a ministry, podepisuje zákony schválené oběma komorami parlamentu, je nejvyšším velitelem ozbrojených sil). V praxi je však generální guvernér pouze ceremoniálním zástupcem hlavy státu, jedná pouze ve shodě s ministerským předsedou a vládou a až na jedinou historickou výjimku z r. 1975 do politického života země aktivně nezasahuje.
V každém státě Australského společenství zastupuje královnu guvernér, v Severním teritoriu administrátor, v Teritoriu australského hlavního města generální guvernér.
Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
V oblasti multilaterální diplomacie je Austrálie aktivním členem OSN, Britského společenství národů, obranných paktů, obchodních dohod, organizací pro kontrolu zbrojení a regionálních uskupení.
Austrálie se účastní činnosti většiny organizací, výborů a komisí v systému OSN. Jak se však prokázalo v době krátce před začátkem invaze do Iráku v r. 2003, v klíčových okamžicích jsou Austrálii bližší nikoli multilaterální principy OSN, ale tradiční spojenecké svazky
a jednostranný přístup prosazovaný USA.
V r. 2002 byla Austrálie opět zvolena do Komise OSN pro lidská práva, v lednu 2004 byl australský diplomat Mike Smith zvolen předsedou 60. zasedání Komise. V březnu 2004 Austrálie ukončila své členství v Mezinárodním fondu OSN pro rozvoj zemědělství (IFAD) s odůvodněním, že fond poskytuje většinu půjček a grantů zemím subsaharské Afriky a opomíjí jihovýchodní Asii a Pacifik.
Austrálie, Nový Zéland a USA uzavřely v r. 1951 bezpečnostní pakt ANZUS. Zatímco Nový Zéland v r. 1985 zakázal americkým bojovým plavidlům a letadlům s jadernými zbraněmi na palubě vstup do svých výsostných vod a na své území a tím fakticky paralyzoval činnost paktu, Austrálie si své velmi těsné obranné svazky s USA zachovala (viz výše).
Dlouhodobým strategickým zájmem Austrálie je rozšiřování a upevňování mnohostranných vztahů s ASEAN, především v bezpečnostní a obchodní oblasti. Po dlouhém váhání se Austrálie rozhodla v červenci 2005 podepsat Smlouvu zemí ASEAN o přátelství a spolupráci a díky tomu získat pozvání na Východoasijský summit (EAS). Na dvou vrcholných schůzkách EAS (12/2005 a 1/2005) se sešli nejvyšší představitelé zemí ASEAN, ČLR, Indie, Japonska, Korejské republiky, Indie a Nového Zélandu. EAS má mimořádný význam pro další politický i ekonomický vývoj v regionu a účast na něm je v životním zájmu Austrálie; další směřování tohoto projektu však dosud nenabylo přesnějších obrysů. Od počátku r. 2005 probíhají jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi zeměmi ASEAN, Austrálií a Novým Zélandem. Dosud poslední kolo se konalo v září 2006, předpoklady o uzavření dohody v r. 2007 se ukazují jako nerealistické.
Austrálie je členem Regionálního fóra ASEAN (ARF), regionálního uskupení pro otázky obrany a bezpečnosti v asijsko-tichomořské oblasti. Austrálie sehrála významnou roli při jeho ustavení a platformy ARF využívá k aktivním stykům s členskými zeměmi ASEAN, které mají pro regionální bezpečnost klíčový význam.
Austrálie je mimořádně aktivní v jednáních o liberalizaci světového obchodu v rámci WTO. Při jednáních se Austrálie zasazuje o odbourání veškerých zemědělských vývozních subvencí a snaží se dosáhnout maximální otevřenosti v přístupu svých zemědělských a průmyslových produktů i služeb na světové trhy. V průběhu globálních jednání o liberalizaci světového obchodu v rámci Katarského kola (Rozvojový program z Dohá) zaměřovala svoji kritiku především na EU (viz výše). Austrálie vyjádřila zklamání nad neúspěchem ženevských jednání v červenci 2006, nicméně podle prohlášení tehdejšího ministra obchodu Marka Vaile/a považuje „žádný výsledek lepší než špatný výsledek". Austrálie sice prohlašuje jednání v rámci WTO za nejvyšší prioritu své obchodní diplomacie, nicméně vůči globálním řešením zůstává spíše skeptická. To se prakticky projevuje velkým úsilím při jednáních o bilaterálních a regionálních dohodách o volném obchodu.
Austrálie má významné slovo v Cairnské skupině, sdružení 18 zemí Asie, Ameriky, Afriky a Pacifiku s vysokým podílem zemědělského exportu. Cairnská skupina je velmi aktivní v jednáních o obchodu se zemědělskými produkty s rozvojovými zeměmi sdruženými v G20. Na jednání skupiny v září 2006 prezentovala Austrálie nové návrhy na oživení Katarského kola, které se však neukázaly jako všeobecně přijatelné.
Rovněž v Radě pro hospodářskou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a v OECD je úsilí Austrálie zaměřeno na dosažení maximální liberalizace světového obchodu. Austrálie patří k nejaktivnějším zemím APEC a doporučení této organizace používá jako páky při prosazování svých zájmů na půdě WTO. Austrálie uvádí, že výsledky jejího členství v APEC za posledních 10 let, tj. liberalizace obchodu spočívající především v redukci dovozních tarifů a cel a otevírání nových trhů, se promítly do domácí ekonomiky jejím nárůstem o 10 mld. AUD. Mimořádně prestižní akcí je pro Austrálii summit APEC, který se bude konat počátkem září 2007 v Sydney.
Austrálie je členem všech organizací v rámci Britského společenství národů, Mezinárodního měnového fondu, Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Světové banky a Jihopacifické regionální dohody o obchodní a ekonomické spolupráci (SPARTECA).
Austrálie je regionální mocností v oblasti jižního Pacifiku. Věnuje proto značnou pozornost činnosti Jihopacifického fóra (South Pacific Forum), které kromě Austrálie sdružuje Indonésii, Cookovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie, Fidži, Kiribati, Nauru, Nový Zéland, Niue, Papuu Novou Guineu, Marshallovy ostrovy, Šalomounovy ostrovy, Tongu, Tuvalu, Vanuatu a Nezávislý stát Samoa. Předsedou fóra je od r. 2003 bývalý australský diplomat Greg Urwin. Austrálie je též členem regionálních sdružení Forum of East Asia - Latin American Cooperation a Indian Ocean Rim Association.
V únoru r. 2002 vzniklo za účasti Austrálie, Indonésie a Východního Timoru Regional Cooperation Forum, které je určeno k udržování dialogu a budování důvěry mezi členskými zeměmi. Je zaměřeno především na dosažení dobrých vztahů mezi Východním Timorem a Indonésií a Austrálie v něm v podstatě zastává roli zprostředkovatele. V říjnu r. 2002 se konalo inaugurační zasedání South-West Pacific Dialogue sdružujícího Austrálii, Indonésii, Východní Timor, Papuu Novou Guineu, Filipíny a Nový Zéland. Cílem skupiny je podpora porozumění
a spolupráce v regionu.
Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmyslová výroba se v roce 2006 podílela 11,3 % na celkové výši australského HDP. Jedním z nejdůležitějších a zároveň exportně nejvýkonnějších odvětví je tradiční těžební průmysl, ve kterém je zaměstnáno více než 82 000 pracovníků. Vývoz surovin, polotovarů a průmyslových materiálů velmi výrazně ovlivňuje hospodářskou stabilitu země včetně kurzu australské měny. Výkon těžebního průmyslu zaznamenal v roce 2006 růst o 3 %, a to zejména díky zvýšené produkci ropy a plynu. Základnou těžebního průmyslu je Západní Austrálie (45 % celkového objemu), významná je též těžba v Queenslandu (23 %) a Novém Jižním Walesu (16 %). Nové doly, zejména na strategické suroviny, se otevírají i v Jižní Austrálii a Severním teritoriu.
Produkce hlavních nerostných surovin v roce 2006
černé uhlí 193.248.100 t
železná ruda 167.236.300 t
bauxit 60.305.700 t
měď 652.300 t
zlato 373.900 kg
stříbro 526.800 kg
diamanty 43.100 tis. karátů
zinek 1.610.500 t
olovo 674.050 t
nikl 267.950 t
uranová ruda 9.490 t
K dalším důležitým průmyslovým odvětvím patří potravinářství, chemický průmysl, energetika, automobilový průmysl a výroba automobilových součástek, kovozpracující průmysl, zpracování nekovových minerálů, strojírenství, výroba papíru a tisk, textilní, oděvní a obuvnický průmysl, tabákový průmysl. Na základě zahraničních investic a vlastního výzkumu se stále zvyšuje význam výroby high-tech jako např. zdravotnických přístrojů, telekomunikační a výpočetní techniky, kancelářské techniky, vojenských přístrojů a zařízení, bezpečnostních zařízení apod.
Zpracovatelský průmysl je soustředěn hlavně ve státech Nový Jižní Wales a Victoria, které se podílejí na průmyslové produkci Austrálie více než ze 75 %.
Podíl jednotlivých průmyslových odvětví na HDP (v %, 2006)
těžební průmysl 4,7
výroba strojů a zařízení 2,3
potravinářský a tabákový průmysl 2,1
hutnictví železa 1,6
chemický průmysl vč. zpracování ropy a uhlí 1,5
dřevozpracující a papírenský průmysl 1,0
tiskařský průmysl 0,9
zpracování nekovových minerálů 0,8
textilní a obuvnický průmysl 0,2
ostatní průmyslová výroba 1,2
Zemědělství – vývoj, struktura
V roce 2006 tvořil podíl australského zemědělství na celkovém HDP 3,5 %, přičemž výkon zemědělské produkce dosáhl ve sledovaném období 28,5 mld. AUD, což ve srovnání s rokem 2005 představuje v objemovém vyjádření pokles o 21,2 %, a to zejména vinou velkého sucha. I když z hlediska tvorby HDP nepatří zemědělská produkce k hlavním odvětvím místní ekonomiky, zachovává si australské zemědělství významnou úlohu zejména díky postavení Austrálie na světovém trhu vlny, hovězího a jehněčího masa, cukru a obilovin. Austrálie je největším světovým vývozcem jemné vlny a významným světovým vývozcem pšenice a hovězího masa. V zemědělství bylo v r. 2006 zaměstnáno 447 000 osob (4 % práceschopného obyvatelstva), kteří obhospodařovali rozlohu 455,5 milionů ha půdy, tedy 59 % celkové rozlohy Austrálie. Z této plochy je však pouze 23 790 000 ha (tj. 5,28 %) obdělávaných a 23 820 000 ha (5,24 %) připadá na zavlažované nebo kultivované pastviny. Zbylých 89,5 % registrované zemědělské půdy tvoří přírodní příležitostné pastviny a úhor. Průměrná velikost australské farmy je přibližně 3 200 ha.
Základní bariérou většího rozvoje zemědělství jsou omezené vodní zdroje, především v australském vnitrozemí. Dalším problémem jsou omezené investiční zdroje farmářů pro rozsáhlejší irigační projekty. Hlavním pozitivním faktorem konkurenceschopnosti zemědělské výroby je příznivé klima s mírným zimním obdobím a rozsáhlost dosud nevyužité, avšak za podmínek velkých investic do zavlažování zemědělsky využitelné půdy. Dalším negativním faktorem, se kterým musí australští farmáři poměrně často bojovat, je sucho, které postihlo zemi zejména v letech 2001 a 2003. Tehdy se jednalo o nejhorší sucho za uplynulých 100 let.
Rostlinná výroba
Nejvýznamnější komoditou australské rostlinné výroby jsou obiloviny (pšenice, ječmen, čirok, oves, rýže, kukuřice), které se pěstují na celkové ploše více než 16,8 mil. ha. Dále se pěstuje řepka olejná (1.910 tis. ha), lupina (1.350 tis. ha), bavlna (450 tis. ha), cukrová třtina (430 tis. ha) a další plodiny.
Výnosy pšenice, nejvýznamnější plodiny, dosáhly v r. 2006 objemu 21 971 tis. tun (tj. meziroční pokles o 7%). Mírný pokles produkce byl zaznamenán u další důležité plodiny, ječmene (2 % na 7.501 tis. t). U ostatních plodin byly výnosy následující: cukrová třtina 28 190 tis. t, čirok 1 720 tis. t, řepka olejná 1 350 tis. t, lupina 918 tis. t, rýže 1 112 tis. t a bavlna 628 tis. t. Produkce cukru z cukrové třtiny činila 4 740 tis. tun.
Stále významnější postavení má v australském vývozu čerstvá zelenina a ovoce. Důležitá je produkce pomerančů (566 tis. tun v r. 2006), rajčat (428 tis. t), jablek (320 tis. t), banánů (125 tis. t), hrušek (161 tis. t), ananasů (132 tis. t), mandarinek (82 tis. t) a broskví (76 tis. t). Austrálie se stala v 90. letech také významným producentem velmi kvalitních vín, vinná réva se pěstuje již na cca 135 000 ha a roční objem produkce přesahuje 8 mil. hektolitrů, z čehož zhruba polovina jde na export. Celkový objem vývozu vína za r. 2006 představoval hodnotu 3,2 mld. AUD.
Na objemu rostlinné výroby (obilniny, technické plodiny, vinná réva) mají největší podíl státy Západní Austrálie, Nový Jižní Wales, Jižní Austrálie a Victoria, cukrová třtina a tropické ovoce se pěstuje zejména v Queenslandu a v Severním teritoriu. V chladnějším podnebí ostrovního státu Tasmánie se pěstují zejména jablka a hrušky. V mírnějším pásmu na jihu Austrálie se také na celkové rozloze 153 000 hektarů pěstují sazenice jehličnanů pro zalesňování komerčně vykácených ploch.
Marketing, propagaci, výzkum a vývoj v oblasti produkce nejdůležitějších komodit řídí společnosti Australian Wheat Board Ltd. a Australian Barley Board Ltd. Tyto firmy jsou v plném vlastnictví producentů jimi zastupovaných komodit a jejich hlavním úkolem je zajištění a udržení úspěšného rozvoje svých odvětví. Důležitou součástí jejich činnosti je též zpracovávání výzkumných, marketingových a informačních programů, zaměřených na zvyšování efektivity a výnosů, snižování nákladů na jednotku produkce a propagaci odbytu svých produktů na domácím i významných exportních trzích (Japonsko, jihovýchodní Asie, severní Amerika
a Evropa).
Živočišná výroba
V živočišné produkci dominuje chov ovcí (122 000 tis. ks v r. 2006), skotu (28 400 tis. ks), drůbeže (91 000 tis. ks) a prasat (2 700 tis. ks). V produkci masa jsou nejvýznamnějšími položkami hovězí (2 300 tis.t), skopové a jehněčí (celkem 700 tis.t), kuřecí (320 tis.t) a vepřové maso (390 tis. t). Stabilní úroveň si uchovává výroba mléka (119 mil. hl), vajec (2 370 mil. ks) a mléčných produktů. V r. 2006 vyvezla Austrálie 5 200 tis. kusů živých ovcí, 820 tis. ks hovězího dobytka a celkem zhruba 1,3 mil. tun čerstvého či zmrazeného masa. Hovězí maso bylo nejdůležitější exportní položkou pokud se týká hodnoty (5 mld. AUD), následováno mlékem a mléčnými výrobky (3 mld. AUD) a jehněčím a skopovým masem (2 mld. AUD). Marketing a koordinace exportu masa je prováděna soukromou společností Meat and Livestock Australia, jejímiž vlastníky jsou největší australští výrobci masa a masných výrobků.
Další významnou položkou australské živočišné výroby je vlna, jejíž produkce od počátku 90. let v důsledku snížené světové poptávky a nepříznivých klimatických podmínek postupně klesala. Od roku 1999 se však objem produkce vlny opět začal zvyšovat (v r. 2006 o 1,4 % na 751 602 t). Ve srovnání s rekordním rokem 1990, kdy produkce činila 1 013 000 t, jde ale stále o nesrovnatelně nižší hodnoty. Výkup a marketing vlny je organizován společností Woolstock Australia Ltd.
Pokud se týká komerčního rybolovu a umělého chovu ryb a plodů moře, jedná se o významné primární odvětví s roční produkcí v hodnotě přes 3,7 mld. AUD. Hlavními komoditami jsou losos, tuňák, garnát (kreveta), langusta a ústřice.
Služby
Australské hospodářství disponuje vyspělou strukturou služeb, které si zachovávají vysoký podíl na tvorbě HDP (71,6 % v roce 2006). Výkony služeb dosáhly v roce 2006 hodnoty 710,0 mld. AUD. Vysokým podílem terciální sféry na HDP je Austrálie srovnatelná s ostatními zeměmi OECD i přes význam primárních odvětví pro ekonomiku země. Ve službách je nyní zaměstnáno zhruba 78 % veškerého práceschopného obyvatelstva.
Celková hodnota vývozu služeb za rok 2006 činila 41,9 mld. AUD a představovala tak značný přínos pro platební bilanci země. Mezi hlavní odvětví služeb s ročními přírůstky výkonů patřily v roce 2006 zejména cestovní ruch (jmenovitě za účelem vzdělání), doprava, velkoobchod, maloobchod a bankovnictví a pojišťovnictví .
K tvorbě HDP a devizových zdrojů významně přispívá cestovní ruch, který představuje vývoz služeb v hodnotě přes 24 mld. AUD ročně, což je 15 % všech příjmů z exportu a 63 % hodnoty exportu služeb. V odvětvích spojených s cestovním ruchem je zaměstnán přes 1 milion lidí (12,5 % z celkového počtu zaměstnanců v Austrálii). Nejvíce návštěvníků přijíždí do Austrálie z Nového Zélandu (18 %), Japonska (16 %), Velké Británie, USA, Singapuru a ostatních zemí Asie. Mezi hlavní důvody pro cestu do Austrálie patří dovolená (60 %), soukromé návštěvy (20 %) a služební cesty (15 %).
Příjezdy krátkodobých návštěvníků ze zahraničí:
2000 4.935.900
2001 4.816.800
2002 4.854.500
2003 4.923.700
2004 5.020.100
2005 5.115.300
2006 5.248.500
Vyspělé jsou také odborné služby v oblasti právní, financí a obchodu. Austrálie se stává obchodním střediskem pro regionální centrály řady mezinárodních společností pro Austrálii, Nový Zéland, jihovýchodní Asii a Oceánii. Anglofonní, dvojjazyčná (vč. znalosti asijských jazyků), odborně kvalifikovaná pracovní síla, světová úroveň dopravního spojení a telekomunikací, nižší provozní náklady a příznivější životní podmínky než v asijských velkoměstech jsou základem úspěchu při získávání zahraničních investic do hlavních městských aglomerací.
Na vysoké úrovni je také inženýrské poradenství nebo softwarové služby. Na vývozu profesionálních služeb se významně podílí vzdělávací odborné kurzy, jazykové kurzy a dlouhodobé studijní pobyty zahraničních studentů (do velké míry z asijských zemí) v hodnotě cca 3,5 mld. AUD ročně.
Významným prvkem, který rapidně mění australské obchodní zvyklosti, je elektronický obchod (e-commerce). Australská vláda prostřednictvím Národního úřadu pro informační ekonomiku (NOIE) aktivně propaguje využívaní nových informačních technologií.
Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Austrálie je svou rozlohou srovnatelná s kontinentální částí USA. Přes nízký počet obyvatel a velmi řídce obydlené vnitrozemské oblasti má velmi vyspělou infrastrukturu v letecké, silniční, železniční i námořní dopravě, telekomunikacích, energetice a vodohospodářství. V dopravě je v současné době zaměstnáno 421 700 lidí (tj. 4,6 % z celk. počtu), v energetice 68 500 lidí (0,7 %) a v telekomunikacích 162 000 lidí (1,8 %).
Nutnost překonávání velkých geografických vzdáleností byla motivující při vybudování vyspělé infrastruktury dopravy a telekomunikací. Námořní a letecká doprava patří k životně důležitým odvětvím australského hospodářství. V provozu je okolo 270 letišť a přes 700 registrovaných přistávacích ploch, na kterých operuje cca 200 místních i mezinárodních leteckých přepravců. Mezinárodní letiště jsou v Sydney, Melbourne, Brisbane, Perthu a v Cairns. V objemu námořní přepravy se Austrálie s více než 500 miliony tun řadí na 5. místo ve světě, po moři se přepravuje 99 % australského importu a přes 96 % exportu. Hlavními komerčními přístavy jsou Melbourne, Sydney, Brisbane, Fremantle (Perth) a Adelaide.
Austrálie disponuje velmi dobrou silniční sítí, která je ze státních i federálních zdrojů postupně zdokonalována. Po silnici se dosud uskutečňuje vetšina vnitrostátní přepravy zboží. Všechny hlavní tahy a spojnice mezi nejdůležitějšími městy jsou zpevněné, přibývá rychlostních silnic a dálnic. Největší města Adelaide, Melbourne, Sydney a Brisbane však dosud nejspou propojena čtyřproudou dálnicí. Dlouhodobým projektem zdokonalení dálniční sítě je např. vybudování souvislého dálničního spoje na východním pobřeží mezi Sydney a Brisbane v celkové délce přibližně 900 km. Místní komunikace, zejména ve vnitrozemí, jsou často nezpevněné, většinou však pravidelně a dobře udržované. V Austrálii je registrováno celkem téměř 12 milionů vozidel, jeden z nejvyšších počtů na obyvatele na světě.
Ve vnitrostátní nákladní přepravě je důležitá i železniční doprava, která je předmětem postupné privatizace a modernizace. Celková délka železničních tratí činila v r. 2006 cca 39 000 km. Nejdůležitějším projektem rozvoje železniční dopravy v posledním období byl projekt výstavby trati z Alice Springs do Darwinu v Severním teritoriu v délce 1.410 km a hodnotě cca 1,2 mld. AUD. Výstavba začala v roce 2001 a úspěšně byla dokončena v závěru roku 2003. Železnice spojuje jižní produkční oblasti Austrálie (Adelaide, Melbourne) se strategickým severem, odkud vede přímé a relativně krátké námořní spojení na asijská odbytiště. Tím se přeprava zemědělských produktů i minerálních surovin nepoměrně zrychlila a zefektivnila. Železniční přeprava osob skomírá vinou pomalé přepravní rychlosti (max. 80 km/h) a řídkosti spojů.
Surovinová základna (uhlí, plyn) a částečně vodní toky (Tasmánie, Nový Jižní Wales) jsou základem pro soběstačnost ve výrobě elektrické energie. Pokud se týká přírodních zdrojů energie, Austrálie je považována za energetickou zásobárnu světa 21. století. Austrálie v roce 2006 vyrobila 201 mld. kWh elektrické energie, z toho téměř 90% spalováním uhlí a zemního plynu v tepelných elektrárnách, 9% pochází z hydroelektráren a 1% z tzv. obnovitelných zdrojů (plyn z biomasy, sluneční a větrná energie). Austrálie v současné době neprovozuje žádnou jadernou elektrárnu, její jediný jaderný reaktor o maximálním výkonu cca 10 MW se nachází ve výzkumném centru Australian Nuclear Science & Technology Organisation (www.ansto.gov.au) v Lucas Heights na jihozápadě Sydney. Budoucí potenciální rozvoj jaderné energetiky je předmětem ostrých sporů mezi vládní koalicí, která jadernou energetiku podporuje, a labouristickou opozicí, která se ke stavbě jaderných elenkráren v Austrálii staví odmítavě.
Nedostatek vodních zdrojů v některých částech země byl v minulosti motivem pro značnou pozornost věnovanou vodohospodářství. Ve druhé polovině 20. století byla realizována řada projektů na zavlažování rozsáhlých oblastí ve vnitrozemí. Nejvýznamnějším bylo tzv. Snowy Mountains Scheme, kdy byla vybudována soustava přehrad na divokých horských řekách Sněžných hor na pomezí států Nový Jižní Wales a Victoria, která umožnila regulaci jejich toků směrem na západ do suchého vnitrozemí. Díky tomu byly velké plochy nevyužité půdy uzpůsobeny pro pěstování komerčních zemědělských plodin.
Telekomunikace jsou další významnou součástí australské infrastruktury. Na 20,6 mil. obyvatel v současné době připadá cca 12,8 mil. mobilních telefonů. Na plně deregulovaném trhu se prezentuje 35 telekomunikačních firem, k nejvýznamnějším patří Telstra, Optus, Primus, AAPT, Orange a Vodafone. Mobilní sítě GSM provozují Telstra, Optus, Vodafone a Orange. V roce 2000 byl dokončen kompletní přechod z analogového systému na systém digitální.
Austrálie je v současné době na jedenáctém místě na světě v celkovém počtu pravidelných uživatelů internetu (cca 7,7 milionu). Počet internetových přípojek dosáhl v r. 2006 hodnoty 4,7 milionu, z toho bylo 4 mil. domácností a 700 tisíc přípojek v podnikové sféře a státní správě. Registrováno bylo 610 poskytovatelů internetových služeb (ISP), z čehož bylo 6 velkých (s více než 100.000 předplatiteli), 30 středně velkých (10.000 - 100.000 předpl.), 150 malých (1.000 - 10.000 předpl.) a 417 drobných (s méně než 1.000 předplatiteli).
V oblastech infrastruktury snad nejrychleji a nejúspěšněji z celého hospodářství Austrálie pokračuje odstátňovací proces. Privatizace energetiky (zejména výroba elektrické energie a plynárenství), telekomunikací a dopravy pokračuje jak na celostátní úrovni, tak zejména ve dvou nejsilnějších australských státech, v Novém Jižním Walesu a ve Viktorii. Privatizace přispívá ke konkurenčnímu prostředí a výsledkem je zvýšená kvalita dodávek energií, dopravních a telekomunikačních služeb.
Daňový systém
Od roku 2000 platí v Austrálii daňový systém, založený na výběru daně ze zboží a služeb GST - tzn. obdobě standardní daně z přidané hodnoty evropského typu v základní sazbě 10 %. Zdanění v této výši podléhá většina zboží a služeb s výjimkou základních a nepředpřipravených potravin, zdravotnictví, vzdělání, většiny finančních a bankovních služeb, pečovatelské služby a místních správních poplatků, pro které platí nulová sazba GST.
Součástí nové daňové úpravy bylo též snížení daně z příjmu, a to jak v podnikové sféře, tak i u jednotlivců. Daň z příjmu společností byla ve dvou etapách snížena z 36 % až na 30 %. Zrychlené odpisy základních prostředků byly od počátku finančního roku 2000–2001 nahrazeny odpisy lineárními. Maximální úroveň sazby daně z kapitálového zisku byla snížena o 50 %, a to ze 48,5 % na 24,25 % pro aktiva získaná po 1. 10. 1999 a držená po dobu nejméně jednoho roku. Penzijní fondy nyní za stejných podmínek platí daň z kapitálového zisku ve výši 10 %, přičemž jejich investice do rizikového kapitálu jsou od daně osvobozeny úplně. U daně z příjmu jednotlivců spočívala změna ve zvýšení příjmového základu pro jednotlivé daňové hodnoty, což v praxi znamená, že převážná většina (zhruba 81 %) obyvatel - daňových poplatníků - nyní platí maximálně 30 % daň z příjmu. Jakékoliv další podrobnější informace o australském daňovém systému lze nalézt na internetové stránce australského daňového úřadu: www.ato.gov.au
Oficiální vládní fiskální rok začíná v Austrálii 1. července a končí 30. června následujícího roku. Soukromé firmy si však mohou zvolit jiný finanční rok. Této možnosti využívají zejména dceřiné firmy amerických či evropských koncernů, které v rámci sjednocení účetnictví se svými mateřskými firmami používají finanční rok shodný s kalendářním.
Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Vývozní a dovozní režim je široce liberalizován. Celní kontrola je prováděna administrativně a zdánlivě formálně. Při porušení předpisů, nesprávné deklaraci apod. však hrozí velmi vysoké pokuty, eventuálně zabavení zboží.
Ve vývozu jsou uplatňovány předpisy na označování a balení exportního zboží. Vývozní cla v současné době nejsou uplatňována na žádný druh zboží. V roce 1997 byly zrušeny i licence na vývoz některých surovin a minerálů, vydávané ministerstvem primárních odvětví. V případě vývozu strategických surovin jako uran nebo thorium podléhá licenci každý jednotlivý obchodní případ a vývozce musí mít vývozní povolení. Licencování vývozu zbraní a materiálů dvojího užití je v gesci ministerstva obrany.
Komodity, jejichž vývoz je koordinován státními marketingovými společnostmi, musí splňovat podmínky těchto institucí a v některých případech se vyžaduje k vývozu jejich souhlas. Vývoz vybraných komodit mohou provozovat pouze licencovaní vývozci, u nichž je záruka příslušné kvalifikace k odbornému provedení vývozní operace. Důvodem je ochrana image nosných vývozních komodit na světových trzích. Dále platí absolutní zákaz vývozu všech chráněných živočišných druhů a některých předmětů historické hodnoty.
Austrálie jako člen WTO zastává pozitivní přístup k liberalizaci mezinárodního obchodu - zejména v oblasti zemědělských komodit. Hlavním cílem tohoto přístupu je zlepšení podmínek pro přístup vlastních zemědělských produktů na světové trhy.
Dovoz zboží do Austrálie podléhá celní kontrole a výboru cla spolu s daní z přidané hodnoty (GST). Austrálie používá mezinárodní celní klasifikace harmonizovaného celního sazebníku (Australian Customs Tariff). Dovozní cla mají ochranný efekt pro místní zpracovatelský průmysl a u položek, které v Austrálii nejsou vyráběny, je celní tarif většinou nulový. Celkově se celní sazby pohybují v rozmezí 0 % –25 %, jejich vážený průměr činil v roce 2005 zhruba 4 %. Od roku 1988 dochází k postupnému snižování celních sazeb, které byly do současnosti sníženy prakticky na polovinu. Většina celních sazeb se snížila na úroveň 10 %, 5 %, nebo 0 %. Sazby 15 % a vyšší jsou uplatňovány pouze výjimečně, s cílem ochrany místního rozvíjejícího se průmyslu (textil, oděvy, osobní motorová vozidla).
Preferenční celní sazby jsou aplikovány na základě bilaterálních dohod v případě Kanady, PNG, Malajsie a tichomořských ostrovů na základě dohody SPARTECA (South Pacific Regional Trade and Economic Cooperation Agreement). Celní sazby snížené o 5% (kromě textilních, oděvních výrobků, obuvi a některých ocelárenských produktů) jsou poskytovány na základě GSP rozvojovým zemím. Od 1. 7. 1994 poskytuje Austrálie preferenční tarify GSP pouze nejméně rozvinutým zemím, čímž byla vyloučena celá skupina industrializovaných zemí včetně ČR.
Celní správa je vybavena elektronickým systémem zpracování celních deklarací, které jsou vyřizovány velmi rychle. V případě reexportů je refundováno zaplacené clo a daň ze zboží a služeb (GST). Pro celní odbavení v dovozu je jako minimální dokumentace požadována obchodní faktura, námořní nebo letecký konosament a podpůrně další dokumentace, týkající se zásilky (balicí listy, pojistné smlouvy). Celní deklarace je vyžadována u každé zásilky zboží v hodnotě do AUD 1 000,- (v poštovním styku) nebo AUD 250,- (jiný způsob dopravy). Zásilky do výše těchto hodnot se odbavují na základě ICD (Informal Clearance Document). Dovozce má povinnost archivovat celní doklady po dobu 5 let.
Australská federální vláda zavedla v roce 2000 celní legislativní úpravu Customs Legislation Amendment and Repeal Bill 2000, která přiblížila celní řízení současným požadavkům na plně elektronickou komunikaci firem s celními úřady. Další novinkou tohoto zákona je tzv. Accredited Client Program. Tento program vytvořil kategorii „akreditovaných dovozců", jimiž se mohou stát dovozní firmy, které v minulosti vždy bezvadně přihlásily své zboží k proclení a nemají v tomto směru žádný negativní záznam v celních statistikách. Akreditovaní dovozci mohou v okamžiku dovozu poskytnout celnímu úřadu pouze základní informace o dovážené zásilce a kompletní proclení včetně platby cla odložit na první den měsíce následujícího po měsíci dovozu. Kromě možnosti proclívat více zásilek najednou má tento program pro akreditované dovozce přínos zejména ve zlepšení jejich cash-flow.
Informace o celních sazbách v Austrálii lze získat na internetové adrese www.apectariff.org, informace o celní dokumentaci a celních procedurách včetně informací o dovozních či vývozních restrikcích lze získat na adrese služby BizLink australské celní správy www.customs.gov.au/bizlink/index.htm
Ochrana domácího trhu
Dovozy nejsou kvantitativně omezeny, licenční režim byl postupně počátkem 90. let zrušen. Poslední kvantitativní omezení platilo do roku 1994 (na dovoz sýrů). Omezení dovozu se týká pouze zboží, ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. Dovoz zdravotních pomůcek, léčiv, farmaceutických výrobků a preparátů podléhá souhlasu ministerstva zdravotnictví (Australian Department of Health and Ageing). Zvláštní povolení se vyžaduje též při dovozu zbraní, radioaktivních materiálů, zboží obsahující olovo a u výrobků, vyrobených z materiálů z ohrožených druhů živočichů nebo rostlin.
Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů spolu se šířením toxikomanie jsou upraveny v zákoně, který vychází z Úmluvy OSN proti ilegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami. Za držení zařízení a látek, specifikovaných v uvedené úmluvě, za výrobu omamných a psychotropních látek, za jejich prodej, zásobování, dovoz (příp. vývoz) do Austrálie, transport nebo distribuci hrozí trest odnětí svobody na 5 až 10 let. Prodej, zásobování nebo držení omamných nebo psychotropních látek se trestá odnětím svobody, podle jejich množství, na 2 až 10 let, s možností uložení trestu doživotí v případě, že se jedná o „komerční" množství. Trestným činem je rovněž obchod s drogami na palubě australského letadla či lodi a konspirace mimo území Austrálie ke spáchání příslušného činu v Austrálii a dále dovoz (příp. vývoz) nebo držení narkotických a psychotropních látek za účelem jejich dovozu (vývozu).
V individuálním dovozu je nezbytně nutné veškeré druhy potravin dovážené do Austrálie přiznat a zapsat do příslušného prohlášení. Pracovník karanténní služdy při pohraniční kontrole rozhodne o tom, zda si turista může zapsané potraviny ponechat. Veškeré rostliny a výrobky z nich musí být deklarovány a předloženy při příjezdu do Austrálie ke kontrole. K dovozu živých zvířat včetně psů a koček je třeba obstarat nejprve povolení od Australian Quarantine and Inspection Service (AQIS) (www.aqis.gov.au). Domácí zvířata musí po příletu do Austrálie nejprve pobývat v karanténě, a to obvykle 30 dnů. Tato lhůta však může být prodloužena až na 4 měsíce v závislosti na druhu očkování, které je uvedeno v očkovacím průkazu. V této souvislosti doporučujeme předem kontaktovat AQIS a informovat se o konkrétních podmínkách:
www.aqis.gov.au, e-mail: animalimp@aqis.gov.au, tel. +61 2 6272 4454, fax: +61 2 6272 3110.
U řady výrobků se vyžaduje schválení vhodnosti výrobku pro všeobecnou spotřebu na základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. U spotřebního zboží platí, že na obalu musí být v anglickém jazyce vyznačen název
a stručný popis zboží, země jeho původu a název a kontaktní údaje australské dovozní firmy.
Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku AUD 10 000,- v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu AUD 10 000,- a všechny podezřelé transakce musí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency.
Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Řízení jsou prováděna přímo australskou celní správou (Australian Customs Service). V případě nesouhlasu s výsledkem antidumpingového řízení mají zainteresované strany možnost odvolání k instituci, zvané Trade Measures Review Office (TMRO), která má právo přezkoumat podklady, které vedly k závěrečnému rozhodutí a podat návrh na přezkoumání celé věci u Australian Customs. GK Sydney neeviduje v současné době žádný případ antidumpingového řízení vedený proti zboží importovanému z ČR.
Oblasti obchodního práva se řídí zákony Contract Law a Corporations Law. The Trade Practices Act sleduje chování obchodních firem z hlediska antimonopolního přístupu a ochrany spotřebitele. Federální úřad pro dohled nad cenami (The Prices Surveillance Authority) provádí kontrolu cen benzínu, některých základních potravin a provádění rozhodnutí ve věcech stížností na neoprávněné zvyšování cen a nesprávné určování cen.
Celní správa se rovněž zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv, ochranou registrovaných obchodních značek a sleduje neoprávněné užívání olympijských symbolů (Sydney 2000) na komerčním spotřebním zboží. Intelektuální vlastnictví je v Austrálii chráněno několika zákony (Patents Act 1952, Designs Act 1906) a mezinárodními úmluvami, jejichž je Austrálie členem (World Intellectual Property Organization, Paris Convention for Protection of Industrial Property, Patent Cooperation Treaty a další).
Austrálie kontroluje export strategických druhů zboží, zejména pak zbraní a surovin dvojího užití. Kontrola je řízena federálním ministerstvem obrany na základě systému tzv. Customs Prohibited Exports Regulation. Licence k vývozu vydává oddělení ministerstva zvané Strategic Policy and Operations Branch a za finální dodržování těchto pravidel je odpovědná australská celní správa.
Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Zaměstnávání cizinců v Austrálii má poměrně přísná pravidla. Běžné turistické vízum vžádném případě k pracovní činnosti neopravňuje. Naopak součástí studentského víza je standardně povolení k práci v maximálním rozsahu 20 hodin týdnů.
O povolení k přechodnému pobytu (temporary business visa) v Austrálii na dobu delší než 6měsíců lze požádat pro služební účely za předpokladu, že:
pracovník byl jmenován na vedoucí místo u australské firmy,
byl pověřen zahraniční firmou zřízením firemní pobočky v Austrálii,
jeho kvalifikační schopnosti jsou pro australskou firmu potřebné a nemohou být adekvátně pokryty z místních zdrojů.
Udělení pracovního víza je pak třeba podpořit řadou dokladů, prokazujících například, že se jedná o zaměstnání na plný úvazek, že pracovník bude dostávat plat obvyklý australské úrovni, že daná pracovní činnost bude mít pro Austrálii ekonomický přínos apod.
Zaměstnávání místních sil v podnicích, založených v Austrálii s cizí majetkovou účastí, avšak podle australského práva, je totožné s podmínkami zaměstnávání Australanů vaustralských firmách.
Očekávaný vývoj v teritoriu
Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
V parlamentních volbách konaných 9. 10. 2004 byly strany vládní koalice mimořádně úspěšné (viz kap. 2.2). Poprvé za téměř 25 let tak vládní strany ovládají i senát. Většina v senátu koalici umožnila intenzivně pracovat na dokončení ekonomických reforem, které labouristy kontrolovaná horní komora parlamentu v uplynulých letech blokovala.
Vláda se zaměřila především na hlubokou reformu pracovněprávních vztahů (sjednocení systémů v jednotlivých státech do jednotného federálního systému) a liberalizaci pracovního trhu, usilovala o pokračování privatizace (především v oblasti telekomunikací), o daňové reformy a podporu malého a středního podnikání. Podrobný rozbor uvedených témat viz kap. 2.2.
Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Voblasti zahraničněpolitickélze – kromě udržování strategického spojenectví sUSA – očekávat další snahy Austrálie o upevnění vztahů se zeměmi ASEAN i dalšími regionálními mocnostmi. Pro tyto snahy bude Austrálie nově moci využívat i možností, které jí poskytuje účast na Východoasijském summitu (ASEAN + ČLR, Japonsko, Korejská republika, Indie, Nový Zéland). Tyto možnosti ještě nenabyly přesnějších obrysů; vprůběhu r. 2007 lze očekávat vývoj ve věci dalšího směřování tohoto velmi širokého regionálního uskupení.
Jednou zdeklarovaných priorit vlády je úsilí o liberalizaci obchodu na regionálním ibilaterálním základě. Během r. 2006 se vaustralské ekonomice začal projevovat pozitivní vliv nových dohod o zónách volného obchodu sUSA a Thajskem, které vstoupily vplatnost 1. 1. 2005. Analytikové odhadují, že jen smlouva sUSA přinese australské ekonomice 6 mld AUD ročně bude a díky ní vytvořeno 30000 nových pracovních míst. Někteří pozorovatelé však soudí, že volný obchod sUSA zatím není pro Austrálii tak přínosný, jak se očekávalo.
Vláda zároveň vynakládá velké úsilí na sjednávání dalších dohod tohoto typu ve východoasijskémregionu i mimo něj. Vývoj ve věci australských jednání o zónách volného obchodu se zeměmi ASEAN, sMalajsií, ČLR, Japonskem, Chile a se státy vokolí Perského zálivu a při přípravě předběžné studie o volném obchodu sKorejskou republikou viz kap. 6.6.
Kritikové vládní obchodní politiky sice přiznávají pozitivní vliv dohod o volném obchodu na ekonomiku, zároveň však varují, že nepřehledná síť bilaterálních dohod neprospívá snahám orychlejší postup jednání o globální liberalizaci obchodu vrámci WTO.
Vsoučasné době rovněž probíhá debata o systému federálního přerozdělování příjmů plynoucích zdaně zpřidané hodnoty (GST). Nový Jižní Wales a Victoria argumentují tím, že nedostávají svůj spravedlivý díl vrámci federace, zatímco Queensland a Západní Austrálie profitují z nadměrnýchdotací. Nový Jižní Wales, jehož hospodářství vytváří největší podíl australského HDP, argumentuje tím, že generuje 34 % veškerých australských příjmů zGST, přičemž vrámci federálního přerozdělování se do tohoto státu vrací pouze 28 %.
Vsouvislosti s australskýmfederálním rozpočtem na rok 2006/2007 došlo ke snížení daní zpříjmu, a to zejména u fyzických osob. Od 1. 7. 2005 byla snížena základní daňová sazba ze 17 na 15 procent. Kromě toho byly hranice jednotlivých daňových základů od 1. 5. 2006 zvýšeny, přičemž nejvyšší daňové zatížení ve výši 47 % bude aplikováno na roční příjmy přesahující částku 125.001 AUD. Do té doby podléhaly nejvyššímu daňovému zatížení roční příjmy přesahující částku 70.001 AUD. To znamená, že od 1. 5. 2006 se hranice ročních příjmů podléhající nejvyššímu daňovému zatížení zvýšila o 55.000 AUD. Snížení daní přinese daňovým poplatníkům vnásledujících čtyřech letech úsporu vcelkové hodnotě 22 mld. AUD.
Letošní federální rozpočet, který končí vsouladu sfinančním rokem k 30. 6. 2007, počítá obdobně jako vuplynulých sedmi letech spřebytkem, a to ve výši 10,8 mld. AUD (8,1 mld. USD). Vláda předpokládá zachování přebytkového federálního rozpočtu i vnásledujících třech letech. Vzhledem kvysoce přebytkovému federálnímu rozpočtu lze očekávat vdaňové oblasti i další reformy, které budou představeny v květnu t.r. v návrhunového federálního rozpočtu Austrálie na období 2007/2008.
Dále je třeba zmínit otázku reformy voblasti pracovněprávních vztahů, tzv. Industrial Relations. Konkrétně se jedná o změnu zákona, na jehož základě je možné rozvázat pracovní poměr z provozních či pracovních důvodů se zaměstnanci malých a středních firem smaximálním počtem do 100 zaměstnanců (tzv. Dismissal Claim). Vláda vreformě spatřuje nástroj zvyšování produktivity práce aefektivnějšího vztahu mezi zaměstnavatelem azaměstnancem. Hodlá tak ochraňovat apodporovat malé a střední podnikání, neboť velkých průmyslových podniků vAustrálii mnoho nepůsobí. Předchozí systém propouštění zaměstnanců malého a středního podnikání byl velmi těžkopádný a pro zaměstnavatele i finančně náročný (náklady při propuštění jednoho pracovníka představovaly pro zaměstnavatele průměrné finanční zatížení ve výši 20-30 tis. AUD). Proti zmíněnému legislativnímu opatření se však rezolutně staví zaměstnanecké a odborové svazy vAustrálii, stejně jako vlády jednotlivých států, které jsou ovládány labouristy. Podle ekonomických analýz však nové zákony pozitivně ovlivňují australské hospodářství; jejich výsledkem je rostoucí zaměstnanost a zvýšený zájem zahraničních firem o investice v zemi.
Nové pracovněprávní zákony vstoupily vplatnost 26. 3. 2006. Nová legislativa částečně sjednocuje pracovněprávní předpisy, které byly dříve vjedotlivých státech rozdílné, do jednotného federálního systému.
|
|