O Kanadě

Rozloha: 9 984 670 km2
Počet obyvatel: 32 547 200
Hlavní město: Ottawa

Kanada je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).
Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).
Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (ofic. jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.
Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Kanady. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní demokracií s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.
Kanadská ústava vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen v Zákoně o britské Severní Americe z roku 1867 („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv. Kanadskou chartu práv a svobod („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit.
Funkce premiéra náleží vůdci strany jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující královnu formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje. Kanadská vláda tradičně sestává ze členů strany prvního ministra jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou ke Královnině tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků. Současnou generální guvernérkou je od roku 2005 Její excelence Michaëlle Jean, současným premiérem je od roku 2006 vůdce Kanadské konzervativní strany Stephen Harper.
Kanadský parlament je složen ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem. Všeobecné volby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let.
Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsou Conservative Party of Canada (Konzervativní strana Kanady), Liberal Party of Canada (Liberální strana Kanady), New Democratic Party (Nová demokratická strana) (NDP) a „Bloc Québécois“ (Quebecký blok). Současná (2007) vláda je sestavena konzervativní stranou (vládne od roku 2006). Menší strany jako Green Party of Canada (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají.
Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Je členem OECD a skupiny G8. Její ekonomika je tržní a ač více regulovaná než v sousedních Spojených státech, méně regulovaná než ve většině evropských států. Tradičně má nižší hrubý domácí produkt na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost. V roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3% což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru a to okolo 14,5 %.
V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitosti primárního sektoru v čele s těžbou dřeva a ropy.
Je jedním z několika málo rozvinutých států světa jež energii vyváží. Má velmi velké zásoby zemního plynu při východním pobřeží a velké zásoby ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu. Její ropné zásoby jsou tak druhé největší na světě, hned za Saudskou Arábií. V Quebecu, Britské Kolumbii, Newfoundlandu, Labradoru, Ontariu a v Manitobě je k dispozici velmi levná energie z vodních elektráren.
Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin. Také je největším světovým vývozcem zinku a uranu a předním světovým vývozcem zlata, niklu, aluminia a olova. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v Ontariu kde je důležitý především automobilový průmysl a dále pak na jihu Québecu kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.
Kanada je ve vysoké míře závislá na mezinárodním obchodu, zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku 1989 (FTA) a především Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) z roku 1994 zahrnující i Mexiko spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce 2001 země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.