Kanada: velkolepá přehlídka přírodních krás

03.05.2008
Kanada má celkem 14 památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO, přičemž asi nepřekvapí, že většina z nich je přírodního charakteru.
Národní historická památka L’Anse aux Meadows byla na Seznam světového dědictví zapasána v roce 1978.Jméno památky pochází z francouzského výrazu L'Anse-aux-Méduses, což lze do češtiny přeložit jako Zátoka medúz. Jedná se o lokalitu na nejsevernějším cípu ostrova Newfoundland, na níž norská archeologická expedice v roce 1960 nalezla pozůstatky vikinského osídlení, které zde krátkou dobu existovalo kolem roku 1000. Jedná se o jedinou jednoznačně doloženou vikinskou osadu na americkém světadílu. Předpokládá se, že by se mohlo jednat o bájný Vinland Leifa Erikssona.

Národní park Nahanni leží v jihozápadní části Severozápadních teritorií a zahrnuje mimo jiné oblast Mackenzieho pohoří. Centrem parku jsou čtyři velké kaňony, kterými protéká řeka Jižní Nahanni. Jméno Nahanni pochází z řeči místních Indiánů a znamená duch. Na území parku se také nacházejí úchvatné, 100 metrů vysoké Virginské vodopády. Nahanni je též útočištěm medvědů, kamzíků, divokých ovcí, vlků, sobů, losů a dalších vzácných druhů savců. Zápis parku na Seznam UNESCO byl proveden již roku 1978.

Dinosaur Provincial Park leží v jihovýchodní Albertě a na Seznam světového dědictví UNESCO byl zapsán v roce 1979. Jedná se o jedno z nejbohatších nalezišt´ fosilií na světě. K největším atrakcím zde patří zkameněliny rostlin, škeblí, šneků, krokodýlů, želv, ryb a především dinosaurů. V roce 1884 objevil geolog J. B. Tyrrel první kostru dinosaura v této oblasti a na býčím spřežení ji dopravil do civilizace. Vědci neznámý druh pojmenovali Albertosaurus. Později zde paleontologové postupně objevili téměř šedesát druhů dinosaurů. Doposud byly odkryty desítky koster dinosaurů, stovky lebek a tisíce kostí, přičemž průzkumy zde stále pokračují.

Kluane / Wrangell-St Elias / Glacier Bay / Tatshenshini-Alsek, takto je na Seznamu světového dědictví zapsáno území o rozloze téměř dvojnásobně větší než je Česká republika.Jedná se o národní parky při kanadsko-americké hranici, ve státě Aljaška na americké straně a v provincii Britská Kolumbie a v Yukonském teritoriu na starně kanadské. Původní zápis byl proveden v roce 1979, v letech 1992 a 1994 došlo k jeho rozšíření. Jedním z důvodů uvedení celé oblasti pod ochranu UNESCO je přítomnost unikátního ledovcového masivu.

Head-Smashed-In Buffalo Jump je skalní sráz, který téměř 6000 let využívali indiáni k lovu bizonů. Bizoni zahnaní do této pasti padali ze skály z výšky 10 až 18 metrů a indiáni je pod srázem dobíjeli. Při lovu mistrně využívali vynikající orientaci v terénu a znalost chování bizonů. Tuto tradiční metodu lovu bizonů používaly indiánské kmeny z prérií kanadského a amerického západu. Podobných lokalit tak existovala celá řada, ale Head-Smashed-In Buffalo Jump patří mezi nejstarší, největší a nejzachovalejší. Roku 1968 prohlásila kanadská vláda toto místo za národní památku a v roce 1981 bylo zapsáno na Seznam světového dědictví.

Příště se seznámíme s dalšími kanadskými památkami UNESCO.

04.05.2008
V dnešním dílu poznáme kromě nádherné přírody také dvě kanadské památky kulturního charakteru – pozůstatky indiánské vesnice a historické centrum města Quebec.

SGang Gwaay, to je název oné indiánské vesnice, nacházející se na Ostrovech královny Charlotty při západní části kanadského pobřeží. Na Seznam UNESCO byla zapsána v roce1981. Jedinečnost památky spočívá v tom, že dodnes uchovává svědectví o způsobu života kmene zvaného Haida. Ten zde pravděpodobně žil po tisíc let až do konce 19. století, kdy nemoci vyhubily jeho poslední členy. Na místě se dodnes dochovaly zbytky domů, pohřebiště a vyřezávané obřadní totemy.

Národní park Wood Buffalo, zapsaný na Seznam UNESCO v roce1983, je domovem největší populace bizonů na severoamerickém kontinentu. Rozkládá se na ploše 44.807 km čtverečních a byl založen již roku 1922 na ochranu tehdy posledních přežívajících bizonů. Součástí parku je delta řek Peace a Athabasca, která je největší vnitrozemskou deltou na světě. Na celém ekosystému parku je unikátní to, že jeho fungování je řízeno ohněm. Každý rok shoří při přirozených požárech v průměru jedno procento lesa. Takto se les obnovuje a udržuje se jeho produktivita. Park je také významným hnízdištěm mnoha vzácných druhů ptáků.

Parky v kanadských Skalnatých horách, takto je od roku 1984 zapsána přírodní památka nesmírného rozsahu i významu. Pohoří Skalnaté hory se rozkládá v západní části Severní Ameriky. Na tomto území, které je v podstatě symbolem Kanady, se nachází sedm národních parků různé velikosti, které spolu hraničí. Největšími parky jsou Banff, Jasper, Yoho a Kootenay, mezi menší pak patří Mount Robson, Mount Assiniboine a Hamber. Jedná se tak o jednu z největších chráněných oblastí na světě.Od roku 1990 je součástí památky také tzv. Burgess Shale, celosvětově proslulé naleziště zkamenělin, dříve zapsané na Seznam samostatně.

Historické jádro Starého Québecu bylona Seznam UNESCO zapsáno v roce 1985. K založení městadošlo na počátku 17. století a u jeho zrodu stál francouzský cestovatel Samuel de Champlain. Koloniální nadvládu Francouzů vystřídali na konci 18. století Britové. Proto je asi Quebec dodnes považován za jediné kanadské město s evropským charakterem. Zároveň se jedná o jediné severoamerické město, jež si zachovalo své původní opevnění s dalšími obrannými prvky. Quebec se dá rozdělit na dvě části. První z nich, tzv. horní město, vystavěné na útesu, je dodnes náboženským a administrativním centrem s mnoha kostely a památkami. Spolu s dolním městem vytváří unikátní příklad koloniálního opevněného města.

Příště nás čeká poslední pětice kanadských památek UNESCO.
Foto: Resimsite.com, Cbc.ca, Whc.unesco.org, Wikipedia, Pc.gc.ca, Britannica.com
Autor: Kateřina Suková

Název Canada pochází z řeči prvních národů a do češtiny jej lze přeložit jako vesnice či osídlení. Archeologické studie datují první lidské osídlení do doby před cca 26 000 lety v případě severního Yukonu a před cca 9 500 lety v případě jižního Ontaria. První evropské osídlení založili na kanadském území Vikingové okolo roku 1000 v L´Anse aux Meadows, to však existovalo pouze krátce. Kanada byla pro Evropu znovu objevena na přelomu 15. a 16. století výzkumnou plavbou John Cabota, další výpravy sem podnikli Jacques Cartier a další. První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi.

Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je královna. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní demokracií s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.

Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů a Eskymáků), tradice přistěhovalců, hlavně Francouzů, Irů, Skotů a Angličanů. V moderní době je velice silný vliv americké kultury a amerických médií.

Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.

Neznámá Kanada

Poslední aktualizace: 17. 9. 2005 od petrm
Když někdo prohlásí, že ""jede do Ameriky,"" většina z nás si patrně vybaví mrakodrapy, Disneylandy a další ""atrakce"" Spojených států amerických. A pokud upřesní na Severní Ameriku, pak už je to skoro jasné. Ale v Severní Americe je ještě jedna velká země, země, která má s USA mnohé společné - ale mnohé je tu také odlišné. Kanada. Země nedotčených lesů, jezer, ale také unikátní směsi různých kultur. Země, kde na 125krát větším území než je Česká republika žije jen 3krát tolik obyvatel.
 
Hlavním městem země je Ottawa, nejkrásnějším prý Vancouver. Nejteplejší počasí je tu (celkem pochopitelně) na jihu, na jihu země také žije takřka 90 % obyvatel země. A na jihu jsou také Niagarské vodopády - jedna z nejznámějších kanadských atrakcí, o kterou se ovšem Kanaďané dělí se Spojenými státy (nebo přesněji: na které je stejně krásný pohled z Kanady jako z USA).
 
Kanada je zemí řek, jezer a lesů. Nachází se tu 8 vegetačních zón - a ve většině z nich převažují lesy. Roste tu víc druhů stromů, než si budete schopni zapamatovat: několik druhů jedlí (mj. i jedle balzámová, z níž se získává tzv. kanaský balzám), cedr červený nebo javor - samozřejmě, javorový list má ostatně své místo i na kanadské vlajce - a další a další. Stejně bohatá je i zvířena, medvědem grizzlym počínaje, přes vlky, kojoty, medvědy hnědé, černé i polární až po losy a jeleny. A neopomeňme ani bohaté ptactvo. V Kanadě je takřka 40 národních parků a 130 národních historických parků.
 
 
Pohled zpět
 
Za objevitele Ameriky jsou obecně považováni Vikingové (okolo roku 1000 n. l.) a stejně obecné povědomí panuje i o tom, že objevili právě její severní část, tedy území dnešní Kanady. Před příchodem evropských dobyvatelů v 16. století zde žila řada eskymáckých a indiánských (nejvyspělejší byli Irokézové) kmenů s bohatou kulturou. Dnes žijí především v rezervacích.
 
V objevování území dnešního území Kanady hráli hlavní roli dva Francouzi, Jacques Cartier (1534) a Samuel de Champlain (počátkem 17. století). V roce 1605 bylo založeno první francouzské koloniální sídlo Port Royal. Rok 1663 zastihl Kanadu s již 3 000 francouzských osadníků a země se stala provincií Francie. Mimochodem - 17. století přineslo také řadu válek mezi francouzskými vojáky a Irokézy.
 
V roce 1763, po tzv. Sedmileté válce, předala Francie Kanadu Velké Británii. Po poslední válce mezi USA a Kanadou vyhlásila v roce 1867 Velká Británie takzvaný BNA Act (British North America Act - Akt o Britské Severní Americe), který se stal pro Kanadu ekvivalentem ústavy a definoval nadvládu Británie nad Kanadou - stala se jako první z britských kolonií dominiem. Od roku 1931 je Kanada dobrovolnou součástí britského impéria, Commonwealthu.
 
K dalším důležitým datům z historie země patří léta 1980 a 1995, kdy došlo k hlasování o samostatnosti frankofonní provincie Quebeck. Zatím vždy ve prospěch společného státu s Kanadou, ve druhém případě však už pouze s minimálním rozdílem hlasů pro a proti.
 
 
Kultura a spol.
 
Na současnou kanadskou společnost, na její každodenní život i kulturu, má kromě historie (Indiáni, Eskymáci, vláda Francouzů a Angličanů) vliv také přistěhovalectví - především příchod obyvatel z Karibiku, Asie a Indie po 2. světové válce.
 
V zemi jsou oficiálně dva úřední jazyky, francouzština a angličtina. Jedinou bilinguální provincií je však New Brunswick. V ostatních se mluví anglicky, v Quebecku francouzsky. Což ovšem není jediná odlišnost Quebecku. Francouzské vlivy se tu projevují i v kultuře, architektuře nebo v kuchyni (známé jsou např. masové koláče tourtières). A když už mluvíme o jídle (a pití) - v Kanadě je omezen nákup alkoholických nápojů na státní obchody, které jsou ovšem večer a o nedělích a svátcích zavřeny.
 
 
Jedeme do Kanady
 
Pokud jste milovníky teplého počasí, pak zamíříte nejspíš v létě do jižních oblastí Kanady (v červnu se tu průměrné denní teploty pohybují okolo 20 stupňů Celsia), máte-li raději chlad, pak vás patrně uspokojí dlouhé zimy v severnějších částech země (kde mohou být průměrné teploty např. v lednu až minus 18 stupňů Celsia).
 
Ve druhém případě možná nevynecháte Zimní karneval v Quebec City, který se koná v posledních dvou týdnech v únoru. K dalším významným akcím patří mezinárodní filmový festival v Torontu (září), Caravan, etnický festival v červnu v Torontu nebo Festival prvních obyvatel v srpnu ve Victorii (s tradičními řemesly, tanci a jízdami na válečných kanoích).
 
Turistická sezóna trvá od půlky června do půlky září - tehdy je tu nejvíce lidí a nejvyšší ceny. Jídlo v restauraci (nejlevnější) pořídíte tak od (po přepočtu) 200 Kč, velmi levné ubytování za 500 Kč na noc. Při vyšších nárocích částky násobte (obzvláště ubytování je poměrně drahé).
 
 
Kam se podívat
 
Začněme městy. Hlavní město Ottawa bylo založeno v roce 1826 (pod názvem Bytown), své nynější jméno nese od roku 1855. Nacházejí se zde 3 university (nejstarší je z roku 1848), za vidění stojí především historické jádro s vládními budovami.
 
Montreal se prý jmenuje podle Mont Royal - kopce, který se tyčí nad tímto ostrovním městem. Za vidění tu stojí Pointe-a-Calliere, muzeum archeologie a historie - a to nejen pro své sbírky, ale také dík své architektuře. Montreal je znám rovněž bohatým nočním životem.
 
Pokud dáváte přednost městům v ""americkém stylu"", pak je pro vás dobrou volbou Toronto, hlavní město provincie Ontario. Jde o nejvýznamnější hospodářské a finanční centrum celé země.
 
Ovšem za nejkrásnější kanadské město bývá označován Vancouver. Proč? Neopakovatelnou atmosféru mu dává hornatý terén, ve kterém se nachází i neuvěřitelná spousta mostů, ze kterých se můžete kochat krásou oceánu i města samotného. Najdete tu budovy ve viktoriánském stylu nebo nádherný Stanleyův park. A nechybějí ani písečné pláže nebo zoologická zahrada či akvárium.
 
Omrzí-li vás města, vydejte se do přírody. V Kanadě nemůžete litovat. Rocky Mountains, které jsou uzavřeny ve dvou národních parcích, Banffu na jihu a Jasperu na severu, nabízejí úžasné přírodní scenérie i neopakovatelnou kombinaci fauny a flóry. Velkou atrakcí je Morénové jezero (Morain Lake) v Banffu. Oba parky se pak dělí o známé ledové pole Columbia Icefield stvořené z asi 30 ledovců, jež je pozůstatkem poslední doby ledové.
 
Můžete se vydat také do prérií Alberty, Saskatchewanu a Manitoby, za bizony, do národního parku Riding Mountain, do klidnějších (protože méně navštěvovaných) hor Cariboo Mountains s desítkami nádherných vodopádů, ale třeba také do Muzea brambor ve městě O'Leary na ostrově Prince Edwarda. A můžete se vydat také na tisíce dalších míst - ostatně v každém turistickém informačním centru naleznete spoustu tipů.
 
Po Kanadě se doporučuje jezdit autobusem, což vyjde laciněji než vlak a dostanete se jím i tam, kam železnice nevede. A na závěr ještě přidejme jednu praktickou informaci k elektrické síti - napětí v zásuvkách 110/120 V, 60 Hz. Což vás ovšem, pokud se rozhodnete pro ryzí toulky přírodou bez civilizace, vlastně ani nemusí trápit...
 
(pen, zahr, dom)