Nový Zéland

Poloha a čas
Nový Zéland je souostroví, skládající se ze 2 ostrovů - Severního a Jižního, které odděluje Cookův Průliv, dále z několika menších (Steward, Chatham, atd.). Leží mezi 36. a 47. jižní rovnoběžkou, což jsou pro představu souřadnice severní a jižní hranice USA. Austrálie je vzdálena 1800 km a odděluje ji od NZ Tasmanovo moře. Nejvyšší hora je MT Cook - 3753 m n. m. Nový Zéland leží 11 časových pásem na východ od nás, jsou zde tedy o 11 hodin napřed. Datová hranice je v těsné blízkosti, takže zde začíná každý den - Novozélanďané jako první oslavují Silvestr. Ještě blíže leží Fiji, vzhledem kvýšce NZ hor první paprsky slunce dopadnou na NZ.

Historie, obyvatelstvo
Původní obyvatelé přijeli z Polynéských ostrovů asi před 1000 lety a jmenovali se Moriori. Maorové přijeli o něco později. Živili se lovem nelétavých ptáků Moa, které vyhubili. Nyní na NZ žijí jen potomci Maorů. Maoři žili v několika kmenech s přísnou hierarchií. Byli lidožraví.
První Evropan, který přijel na NZ byl r. 1642 Holanďan Abel Tasman. Záhy po přistání byl však napaden domorodci a proto ihned odjel, aniž NZ prozkoumal . Dal mu jen jméno po Nizozemské provincii - Zealand. James Cook přijel na lodi Endeavour roku 1769. Prozkoumal a zmapoval oba ostrovy a prohlásil je za državu britského impéria. První evropští obyvatelé byli lovci tuleňů a velryb. Zároveň přivezli nová zvířata (krysa, vepř), střelné zbraně a zavlekli řadu onemocnění (chřipka, neštovice, syfilis). To mělo za následek úpadek Maorské kultury.
Důležitým mezníkem ve vztazích domorodců a Evropanů byla tzv. "Treaty of Waitangi". Smlouva byla podepsána 6 února 1840 mezi královským zástupcem a 45 maorskými náčelníky. Dohoda zaručovala Maorům ochranu od britské královny, výměnou za předkupní právo na půdu pro Britské království.

Příroda
Příroda je zde zcela unikátní díky dlouhodobé izolaci ostrovů. Původně zde z velkých zvířat žili jen ptáci. Ti neměli žádné nepřátele, proto se vyvinuli i nelétavé druhy (Moa, Kiwi). Ze savců je původní jeden druh netopýra. Rostliny neměl kdo ožírat, postrádají tedy ostny, trny a jinou ochranu před býložravci. O to větší škody způsobily králíci, prasata
Původní lesy na NZ jsou unikátní svým charakterem a najdeme zde mnoho překrásných a neobvyklých rostlin a živočichů. Podle převařujících dřevin je můžeme identifikovat zhruba ve 3 formách: Kauri forest, podocarp forest a beech forest.

Kauri forest
Teplomilné lesy rostoucí zejména na sever od Aucklandu a na poloostrovu Coromandel. Dominantním druhem je Kauri, latinsky Agathis australis, česky damaroň. Tento gigantický strom dorůstá výšky až 55m, průměru kmene 16m a dožívá se stáří 2000 let. Po kalifornských sekvojích jsou to největší stromy světa.
Maoři využívali obří Kauri pro výrobu dlabaných kanoí, běloši je pak káceli ve velkém, zejména pro výrobu nábytku. Zužitkovávala se i pryskyřice, a to pro chemický průmysl. Tím byly původní lesy téměř zdecimovány, způvodních cca 1500 000 ha dnes zachováno jen 600ha, nyní jsou Kauri chráněny - největší strom roste v rezervaci Waipoua Forest, severně od Dargaville.

Podocarp forest
Subtropické deštné lesy rostoucí na obou ostrovech - MT Egmond, Catlins, Záp. pobřeží mezi Greymouth a Fox. Převažuje zastoupení čeledi podocarpales, ale i pestré složení dalších dřevin (rata, kamahi, pukatea) Spodní patro tvoří charakteristické stromovité kapradiny. Jsou živoucí ukázkou, jak vypadaly subtropické lesy na Zemi před příchodem ledových dob.

Beech forest
Vlhkomilné horské lesy. Dominantní dřevinou jsou pabuky (rod Nothofagus). Nejběžnější jsou pabuk červený, stříbrný a horský. Rostou na obou ostrovech, v horských oblastech v nadm. výškách 500 - 800m (Fiordland, Aspiring, Abel Tasman, Tongariro, aj.). Dochovaly se v rozsáhlých oblastech prakticky nedotčené - jednak díky své nepřístupnosti, jednak pro malé možnosti využití v dřevařském průmyslu.