Sicilie

Místní čas : je stejný jako v ČR

Napětí : 220 Voltů

Klimatické podmínky : až do listopadu je voda stále dostatečně prohřátá, takže koupat se mohou i ti méně otužilí - v horách je však chladněji. Nejkrásnější doba k poznávání země je jaro, kdy se příroda probouzí a začíná hýřit nejkrásnějšími barvami a podivuhodnou vegetací. Na ostrově vládne středomořské klima, přecházející na jihu až do subtropického klimatu severní Afriky, tedy příslib takřka ideálních podmínek pro celé léto.

Zdravotnická péče:

Očkování není nutné, cestovní pojištění ano.

Otevírací doba:

Obchody a restaurace ve městech a turistických letoviscích mívají otevřeno pozdě do noci.

Pošta/Telefon:

Telefonovat můžete z recepce hotelu nebo z telefonního automatu, v každém městečku je k dispozici také pošta.

Fauna/flóra:

Na Sicílie najdeme více než 17 přírodních rezervací a 2 národní parky. Ostrov je proslulý nádhernými olivovými a cypřišovými háji, piniovými lesíky, ovocnými sady, nikde v Itálii se nesklízí tolik citrusových plodů, jako právě zde.

Jídlo a restaurace:

Základní potravinou jsou čerstvé ryby a těstoviny. Stravování v hotelích odpovídá evropskému standardu, ale můžete ochutnat i místní speciality.

Speciality:

Prakticky ve všech restauracích se setkáte s mořskými specialitami, na jídelníčku nechybí nudlová jídla. Speciální aroma jim zde propůjčuje oregano, divoký fenykl, máta a bazalka. Osvěžující zmrzlinovou specialitou je citronový sorbet.

Suvenýry:

Oblíbenými suvenýry jsou tradiční řemeslné výrobky - krásným dárkem je keramika z Caltagirone, tkaniny a výšivky z Taorminy, papyrus ze Syrakus. Každé město má svá umělecká díla a proto se vyplatí návštěva městských tržišť (vždy v sobotu).

Cestování autobusem, vlakem/půjčení auta: Na Sicílii jsou horské cesty i dobře udržované silnice, v ostrých zatáčkách se stejně jako v Itálii pro výstrahu troubí. Dobré spojení je i autobusy a vlaky. Síť veřejné dopravy je ale velice řídká, železnice zpravidla pouze jednokolejná. Častá zpoždění. Pokud chcete ostrov podrobněji poznat, vyplatí se půjčit si auto.

Sport:

Stále větší oblibě se těší poznávání ostrova na kole. Tento dopravní prostředek, jakož i mopedy a automobily, je možné si bez problémů vypůjčit v prázdninových střediskách. Na Sicílii jsou vhodné podmínky pro vodní sporty všeho druhu. Co se týče koupání, podél jónského a tyrhénského pobřeží až ke Středozemnímu moři se střídají malebné pláže s jemným pískem, oblázky a dokonce tu najdete i množství skalnatých pláží, vhodných kpotápění.

Ceny :

Sicílie je poměrně levným italským regionem. Za espreso u pultu zaplatíte 0,7 - 1 Euro, za Cappucino většinou okolo 1 Eura, za pivo nebo aperitiv 1,5 až 2 Eura. U stolečku můžete platit i ceny dvoj- i trojnásobné, zejména v těch nejnavštěvovanějších letoviscích. Autobusy a vlaky jsou na Sicílii relativně levné. Jedna jízda městskou dopravou stojí okolo 1,2 Eur. Nesmíme ovšem zapomenout, ze jsme na Sicílii, kde jízdní řády, pokud je skutečně někde najdete vyvěšené, jsou též jen hluboce orientační. Oběd či večeři pro jednu osobu pořídíme od 12 - 20 Eur

Hotovost si můžeme vyzvednout platební kartou v peněžních automatech, které jsou na Sicílii dokonce i v malých obcích. Eurošeky už v bankách téměř neproplácejí, takže Vám jejich využití moc nedoporučujeme. Naopak, téměř všude se akceptují platební karty.

Telefon z Itálie do ČR: 00420+předvolba města bez nuly+vlastní telefonní číslo

První pomoc: 144

Carabiniery: 112
Policie: 113
Hasiči: 115
Pomoc motoristům ( Socorso Stradale / ACI): 116
Lékařská první pomoc, záchranka (Soccorso Publico di Emergenza): 118
Záchrana na moři: 1530

Velvyslanectví ČR vItálii:

Ambasciata della Repubblica Ceca, Via dei Gracchi 322, Roma 00192, tel.: 06-3244459

Konzuláty v Itálii:

Itálie - Generální konzulát Miláno

Itálie - Honorární konzulát Florencie

Itálie - Honorární konzulát Neapol

Itálie - Honorární konzulát Palermo

Itálie - Honorární konzulát Udine

Itálie - Konzulární jednatelství Benátky

Itálie - Velvyslanectví Řím

Povrch

Východní pobřeží tvoří převážně ruly a slídové břidlice. Na severu jsou pískovce a jílové břidlice tvořící pohoří Monti Nebrodi a Madonie. Svou výškou 1000 až 2000 m tvoří páteř ostrova jako sicilské Apeniny. V oblasti mezi Palermem a Trapani jsou Triasové vápenc s charakteristickými vrchy Monte Pellegrina a Monte Erice. Podstatná část jihu je složena z hlín a slíd, které jsou občas vytřídány sádrovcovými, slídovými, slepencovými a vápencovými skalami. V této části je Sicílie vrchovinou prakticky bez stromů. Ve středověku byla obilnicí Říma a i dnes se u nachází rozsáhlé lány. Messinská úžina a část Tyrhénského moře jsou geologickým zlomem projevujícím se v silných zemětřeseních a intenzivní vulkanickou činností. Symbolem Sicílie je 3340 metrů vysoká Etna. tato akticní sopka tvoří uříznutý kužel s témeř kruhovou základnou o průměru 40 km a obvodu 165 km. Kromě hlavních čtyř kráterů má ještě boční, tzv. parazitické, kterých je asi 200. V zimě je střediskem ziních sportů a sníh se tu drží až do pozdního jara. Na ostrověje mnoho menších říček, které v létě často vysychají, a přibližně 30 jezer.

Zvířata

Živočišných druhů na ostrově příliš není. Ze savců zde žijí hlavně divocí králíci, lišky a kuny. Bohatěji je zastoupeno ptactvo.z mořských ryb jsou nejvíce rozšířeni tuňáci v oblasti Egardských ostrovů.
3000 druhů, což je nejvíce ze všech ostrovů Středozemního moře. K jejich šíření přispívají především tažní ptáci, kteří na Sicílii odedávna zanechávají semena z nejrůznějších zemí. Rozmanitost rostlinných kultur úzce souvisí s pestrostí národů, které v historii Sicílii obývaly. Řekové přinesli vinnou révu a olivy, Římané ostrov využíval jako obilnici, jelikož se zde odjakživa dobře dařilo pšenici, která se sklízí už začátkem léta. Některé odrůdy pšenice se používají k výrobě typických těstovin a chleba, kterému dodávají specifickou chuť. V 8. století přišli na Sicílii Arabové, kteří s sebou přinesli cukrovou třtinu, palmu datlovou, citrusy, papyrus a přispěli výrazně ke kultivaci rostlin. Rozlehlé lány obilí byly přeměňovány na ovocné zahrady podobné těm, které jsou dnes tradiční pro oblast severní Afriky. Ve středověku se na Sicílii rozšířily nové kulturní plodiny jako kukuřice, brambory a rajčata. Návštěvníci ostrova rozhodně nepřehlédnou rozlehlé olivové háje, vinice, citrovníky, pomerančovníky a opuncie. Celou škálu doplňují ještě pistácie, třešně a jabloně, dubové a lipové lesy včetně alpské květeny.

Počasí

Sicílie má středomořské podnebí se suchými léty a mírnými zimami. Pobřežní pás má subtropické podnebí s teplými a suchými léty a mírnými a deštivými zimami. Průměrná teplota v lednu dosahuje 10°C. V letních měsících zde prakticky neprší. Teploty moře u východního pobřeží Sicílie jsou v květnu 18°C, srpnu 24°C a v říjnu opět kolem 18°C.

Obyvatelstvo

Na ostrově žije asi 5 miliónů obyvatel. Jejich hustota je 194/km2 (v celé Itálii je to 179 lidí na km2). Třetina jich žije ve velkých městech. Už po staletí je přitom významná emigrace, ať už do severní Itálie, tak do ciziny.

Sicílie – český průvodce
Sicilian.Net provides information about touring, accommodations and many helpful information for Your vacations in Sicily. About Scuba, Sailing or just hanging around - Sicilian.Net have it. Looking for your Sicilian roots? Try our message boards. And last but not least: more than 1000 photos in our Sicilian Photo Album even the newest from the volcano eruptions of Mt. Etna.
Siciliano.it – sicilský web vyhledávač
Sicily Network - infoportál o Sicílii
Best of Sicily – to nejlepší ze Sicílie

Nejkrásnější místa

V každém městě najdete informační kancelář APT (Azienda di Promozione Turistika), kde se dozvíte vše nezbytné o městě a okolí, obdržíte zde většinou také bezplatně mapy a průvodce vrůzných světových jazycích. Zde se také můžete informovat o organizovaných výletech místních cestovních kanceláří. Vmenších městech objevíte informační kancelář označenou Pro Loco.

Italská muzea bývají většinou otevřena od 9 hod. do 19 hod., kromě dvou pondělků vměsíci.Občas mají od 12-16 hod.siestu,pří které mají zavřeno.

V každém městě nechybí místní trh, který se uskutečňuje každý týden. Trhovci začínají většinou vybalovat zboží již v5 hodin ráno a odejdou už asi kolem 13.30 hod. Všeobecně se dá říci, že na trhu obdržíte čerstvější a levnější sezónní produkty než vobchodech. Při nákupu potravin Italové většinou nesmlouvají, ale stojí za to požádat o slevu (sconto) na oděvy a jiné zboží.

Bagherii

Dříve oddělovala od Palerma otevřená krajina solivovníkovými a pomerančovníkovými háji, ale dnes již téměř tvoří jeho předměstí. Vcentru města jsou roztroušeny barokní a neoklasicistní vily. Villu Palagonia (Piazza Garibaldi, telefon 091 – 93 20 88, otevřeno denně) navrhl vroce 1705 Tomaso Maria Napoli. Na protější straně náměstí stojí Villa Valguarnera (započatá roku 1713 Napolim) svlastním parkem a Villa Trabia (pol. 18. století). Ve Ville Cattolica (Via Consolare, telefon 091 – 90 54 38) sídlí galerie moderního umění.

Erice

Balancující na skále nad Trapani bylo vminulosti centrem kultu bohyně plodnosti Venus Erycina. Její chrám stával na místě dnešního normanského hradu za veřejnými zahradami Villy Balio . VErice ze všech koutů dýchá středověk. Dóm (14.století) se pyšní portikem z15. století a starší zvonicí scimbuřím. Vsekularizovaném kostele San Giovanni Battista ze 13. století ve Via Nuncio uvidíte Sv. Jana Evangelistu (1531) od Antonella Gaginiho. Museo Cordici (Piazza Umberto I., telefon 0923 – 86 00 48, otevřeno ne – pá) se zase může pochlubit Zvěstováním (1525) od téhož malíře a rozmanitými antickými památkami.

Etna - královna sicilské přírody

Jedna znejvyšších činných sopek na světě byla ve středověku pokládána za kovářskou dílnu boha ohně Vulkána. Místní úřady ji neustále monitorují, aby se na maximálně možnou míru omezily účinky případné erupce. Chcete-li si ji vklidu prohlédnout, využijte železnice Circumetnea, jež vede kolem jejího úpatí zKatánie do Riposta.

Siciská příroda má mnoho pozoruhodností, ale prim mezi nimi nepochybně hraje Etna, nejvyšší sopka Evropy a jedna z nejaktivnějších sopek světa. Etna zvaná také Mongibello ( z italského monte-hora a arabského giabal-hora, tedy "hora na kvadrát"), leží ve východní části Sicílie, nedaleko pobřeží. Je to nejvyšší činná sopka v Evropě. Geologicky vzato, leží na rozhraní Evropy a Afriky. Patří k nejmladším geologickým útvarům na Sicílii, není starší než půl milionu let. Téměř kruhová základna má průměr 40 km a obvod 165 km.

Vrchol sopky je chudý, pórovitá hornina rychle propouští vodu do hloubky, kde ji zadržují nepropustné vrstvy, takže voda pak vyvěrá na mnohých místech v podobě pramenů na úrodných nižších svazích. Na nich se až do výšky 500 m pěstují pomeranče a citróny, do výšky 1300 m olivy a vinná réva. Nad nimi až do výše 2100 m následuje pásmo lesa a trnitých keřů, občas přerušené novějšími proudy lávy. Vrchní část sopky je bezútěšnou černošedou pustinou, korunovanou na vrcholu čtveřicí mohutných kráterů. V zimě je vrchol sopky pokrytý sněhem, který umožňuje i lyžování. Na některých místech se sníh pod nánosem popela drží celý rok.

Etna je více či méně aktivní prakticky nepřetržitě, z historie je známo více než sto větších erupcí Etny. Úbočí jsou poseta více než 260-ti vedlejšími kužely, které vznikly na puklinách, kterými se v minulosti láva drala k povrchu.

Výstup na Etnu

K vrcholu Etny vedou dvě přístupové cesty: od jihu a od severu. Příjezdové trasy k oběma nástupním místům jsou poměrně dobře značeny šipkami Etna Sud, resp. Etna Nord. Obě místa jsou často ohrožována lávovými proudy. Naposledy těžce utrpěla v létě 2002 severní turistická základna na Piano Provenzana. Naštěstí ovšem šlo o tu méně často využívanou variantu.

Od jihu se na Etnu nastupuje z místa zvaného Rifugio Sapienza (1900 m.n.m.) Silnice sem vedou dvě, jedna od Catanie, a druhá od dálničního sjezdu Giarre, kudy je také zdaleka nejjednodušší cestu trefit. Vede přes vesnice na úbočí Santa Venerina a Zafferana Etnea, které patří mezi ty velmi ohrožené řáděním sopky. Nad Zafferanou se cesta vine serpentinami lesem, kterému dominují kaštany, výše jsou to houštiny metlatých keřů, a pak už je kolem jen lávová pustina. Nakonec se cesta přehoupne přes malé sedlo mezi kužely zvanými Monti Silvestri, a dorazí na parkoviště patřící k Rifugio Sapienza.

Na Rifugio Sapienza se naskýtají tři možnosti :

1-Zalovit v měšci pro několik desítek europeněz, koupit si jízdenku na jeep a místního průvodce, a nechat se vyvézt vysoko na úbočí vulkánu tam, kde je to momentálně dost bezpečné a zároveň zajímavé. Často je to až nad Valle del Bove (Volské údolí), pustou černou kotlinu (5 km širokou), ze tří stran obklopenou skalními stěnami vysokými od 600 do 1200 m.

2-Zhluboka se nadechnout, a vydat se pěšky po cestě, kterou jezdí placené exkurse. Cesta začíná u osiřelé spodní stanice lanovky, která sloužila až do léta 2001. Dál vede kolem vyhořelé horní stanice (2600 m.n.m), dál pak pokračuje podle momentální situace. Většinou je však možno dojít až k horské chatě na Torre del Filosofo (2900 m.n.m.), kam je přístup sice zakázaný, ale tolerovaný. Nedaleko stála i vulkanologická observatoř (2943 m), ale od r. 1971 je pohřbena pod několika desítkami metrů lávy. Dále k vrcholovým kráterům je již cesta velmi nebezpečná. Kdo se vydá na pěší výstup, neměl by si zapomenout vzít sebou minimálně opalovací krém, větrovku, a pití. Hory nejsou holubník.

3-Koho nelákají výšiny, může se projít kolem Rifugio Sapienza na kužely Monti Silvestri, dojít se i dá k jednomu z jícnů z roku 2001, a i řada krámků se suvenýry dokáže leckoho zabavit

Messina

Žádné ze sicilských měst neutrpělo tolik škod jako Mesina. V Museu Regionale (Via della Libertá 465, telefon 090 – 36 12 92, otevřeno denně dopoledne, út, čt a so i odpoledne) jsou umístěny poklady zmnoha dnes již neexistujících budov. Kostel Santissima Annunziata dei Catalani na Piazze Catalani ilustruje typický elekticismus normanské architektury 12. století. Předčí dokonce i dóm (započatý roku 1160), jenž je už jen pouhým odleskem někdejší nádhery. Před ním si všimněte Fontany d'Orione (1537). Fontana di Nettuno (1557) oslavuje založení Mesiny a její postavení coby předního obchodního přístavu ve světě.

Monreale

Vyšňořený monrealský dóm náleží knejvýznamnějším normanským památkám na Sicílii, sohromujícím výhledem na Concu d'Oro. Vroce 1172 ho založil normanský král Vilém II. A později jej obdrželi darem benediktíni. Interiér se skví mozaikami, jež zhotovili sicilští a byzantští mistři a jimiž chtěl král předčit rezidenci arcibiskupa palermského. Stejně jako Cefalú a později i Monreále je nenápadné městečko, shlížející na sicilskou metropoli Palermo. Dalo by se říci předměstí. Už více než 800 let zde však stojí katedrála, která přinesla městečku světovou proslulost. Nádherná katedrála, ukrytá v malém městečku nad Palermem, patří k tomu nejkrásnějšímu, co po sobě zanechalo mocné normanské království

Katedrála v Monreale je skutečným klenotem mezi památkami na Sicílii. Nechal ji vystavět normanský král Vilém II v roce 1172 jako symbol své moci. A ta byla nesmírná, vždyť království, které převzal po předcích, zahrnovalo kromě Sicílie i jižní Itálii a území v severní Africe, a patřilo k nejrespektovanějším v Evropě.

Katedrála je mohutná trojlodní stavba, dlouhá 102 metrů. Zvenku se však jeví docela skromě, zejména proto, že do náměstí obrácené západní průčejí je - až na krásná vrata - velmi strohé, a ke zdobené východní fasádě málokdo zavítá. Navíc je stavba z velké části kryta městskou zástavbou a přilehlým klášterem. Hlavním lákadlem však není zavnějšek katedrály.

To, co láká návštěvníky Palerma na tuto zajížďku, je interiér. Hlavní střední loď je oddělena od bočních mohutným sloupovím. A všechny stěny jsou do posledního místečka zaplněny nádhernými mozaikami na zlatém podkladu. Je zde v několika řadách, vinoucích se po stěnách, ve více než stovce výjevů na ploše několika tisíc čtverečních metrů zobrazena celá starozákonní inovozákonní historie, doplněná postavami světců, a samozřejmě vyobrazením Krista nad hlavním oltářem. Mozaiky, tak jako celá katedrála, vznikaly velmi rychle na konci 12. století. Na jejich zhotoveni se kromě umělci z Konstantinopole podíleli i arabští a místní mistři.

Jsou zde i další význačné památky: v katedrále je hrobka krále Viléma II, jeho rodičů a bratrů, a je zde i vzácná relikvie - srdce francouzského krále Ludvíka IX. Ke kostelu přiléhá stavba kláštera, který vznikl ve stejné době. Přístupná je rajská zahrada, kterou lemuje arkáda s 228 dvojitými sloupky. Všechny jsou bohatě zdobené se složitě skulpturovanými hlavicemi, a navzdory velkámu počtu je každý dvojsloupek jiný. Z teras za katedrálou je výhled na část údolí lemujícího Palermo, zvaného Conca d'Oro (Zlatá lastura).

Noto

Vyrostlo v18. století na místě někdejšího Nota Antica zničeného zemětřesením vroce 1693. Město bylo projektováno vjednotném barokním stylu a zbudováno ztamějšího bílého tufu – vápence, jenž působením slunce získal pěknou zlatohnědou barvu. Notu vévodí dóm sdvojicí věží, dokončený v70. letech 18. století. Připisuje se přednímu architektu Rosariovi Gagliardimu, který navrhl také výstřední fasádu věže semináře San Salvatore (18. století) na Piazze Municipio, konvexní průčelí kostela San Domenico (kolem roku 1730) na Pizze XVI Maggio a oválný interiér kostela Santa Chiara (1730) na Corsu Vittorio Emanuele. Ohromující Palazzo Trigona (1781) stojí ve Via Cavour za dómem. Palazzo Villadorata (30. léta 18. století) se honosí skvostnou fasádou ověnčenou umě vyvedenými kamennými plastikami. Na severním konci Via Nicolaci si povšimněte kláštera Montevergineb súžasným zakřiveným průčelím. Na vrcholku města se tyčí Gagliardiho kostel Crocifisso (1728) se sochou Panny Marie od Francesca Laurany (1471). Radnice ze 40. let 18. století (Municipio) naproti dómu vás zaujme hezkýmzvlněným přízemím.

Palermo

Leží na úbočí Monte Pelegrino, vjakémsi přírodním amfiteátru zvaném Conca d'Oro (Zlatá mušle).Východně odtud se zvedá Monte Alfano. Nádhernou polohu navíc umocňuje přístav a samotné město – směsice orientálních a evropských vlivů – je naprosto ojedinělé. Architekturou, od islámské po normanskou, barok a secesi, nemá na Sicílii sobě rovna. Zkrátka a dobře toto exotické město si vaši návštěvu rozhodně zaslouží.

Palermo je město již svým jménem vyvolávající směs zvědavosti a obav. Je to hlavní město Sicílie, v mysli středoevropana je zosobněním všech představ o ostrově. A není divu: zde sídlí administrativa celé autonomní provincie, ulice města kypí těžko snesitelným ruchem a všudypřítomným řevem skůtrů, v centru je nejhorší vzduch ze všech italských měst, v ulicích postávají zamračení karabiníci se samopaly, zde se odehrály nejtěžší zločiny mafie i slavné procesy s jejími předáky, pár ktoků od hlavní třídy stojí domy polozbořené snad ještě od II světové války, voda je na příděl... A přesto má město neodolatelné kouzlo. Kdo nebyl v Palermu, nezná Sicílii.

Hlavním městem Palermo nebylo odjakživa. Stalo se jím až v době arabské nadvlády v roce 948, kdy sem přesídlila hlava Sicilského emirátu. Počátky města však sahají mnohem hlouběji do historie. S jistou dávkou nadsázky bychom k nim mohli počítat již 10 000 let staré malby z jeskyně Addaura na Monte Pellegrino. Skuteční zakladatelé města však přišli až v 8. století př. Kr. Byli to Féničané , kteří obsazovali západní část ostrova, zatímco řečtí Dórové obsazovali východní pobřeží. Féničany přirozeně nahradili Kartaginci , a ti zde setrvali, navzdory věčnému nepřátelství s Řeky, až do I. punské války. Těsně před jejím začátkem město Řekové konečně ovládli, ale brzy se západní Sicílie i s Palermem stala římskou kolonií. Palermo však zůstalo významným přístavem, kromě Syrakus nejvýznamnějším na ostrově. Po zániku Římské říše se nevyhnulo nájezdům Barbarů , ale již v 6. století vrátili ostrovu řád Byzantinci , po třech stoletích vystřídaní Araby . Těm byla cizí fundamentalistcká nenávist ke všemu cizímu, a tak zde mohli vedle sebe žít Arabové, Řekové, Židé a další národy, a z Palerma se stalo nádherné město srovnatelné s Bagdádem či Cordobou. A tato tradice kulturní a národnostní pestrosti pokračovala i za křesťanských Normanských králů, či za FridrichaII . Z této doby také pocházejí nejkrásnější památky města - Palatinská kaple či nedaleká katedrála Monreale .

Po zničení Hohenštaufského rodu přišli na Sicílii Anjouovci , a s nimi konec zlaté doby. A bylo to právě v Palermu, kde začaly zlopověstné Sicilské nešpory , povstání, při kterém byla nenáviděná francouzská nadvláda utopena v krvi. Ale staré časy se nevrátily, Sicílie již zůstala na periferii dějin. Palermo se tak stalo jen provinční metropolí. A nepomohlo ani když dobytím Palerma v roce 1860 začal Giuseppe Garibaldi svůj boj za sjednocení Itálie.

Pohnuté dějiny se odrážejí i v nepřeberném množství památek Palerma, ale ty nejlepší pocházejí z časů normanských králů. Nejkrásnější z nich je Palatinská kaple ( Cappella Palatina ) v Normanském neboli Královském paláci. Bohatství a kulturní pestrost na dvoře krále Rogera II dala vzniknout nádherné kapli, v níž se unikátně spojují prvky latinské, byzantské a arabské. Trojlodní kaple, rozdělená antickými sloupy, je vyzdobena skleněnými mozaikami s biblickými výjevy, tak typickými pro byzantské umění, ale výzdoba stropu je v arabském stylu. kaple se navíc dochovala v téměř nezměněné podobě, a tak je nepochybně nejcenější sicilskou památkou. Škoda jen, že je neustále obležená nesmírným množstvím turistů.

Z normanského období pochází i katedrála , zasvěcená Paně Marii. Svou nádherou se kdysi pravěpodobně vyrovnala Palatinské kapli či katedrále v Monreale, bohužel však byla dosti necitlivě barokně přestavěna. Přesto je důstojnou dominantou církevního života v Palermu, třeba i proto, že zde jsou uloženy ostatky sv. Rozálie, patronky města. V majestátní porfyrové hrobce je zde uloženo i tělo Fridricha II, kterého známe i z našich dějin jako autora Zlaté buly sicilské.

Není možné se zde věnovat všem dalším palermskýnm pozoruhodnostem, některé však si zmíňku zaslouží. Je to například romantická ruina kláštera San Giovanni degli Eremiti nedaleko Normanského paláce. Pod klášterem Kapucínů se se ukrývají katakomby s neskuteným množstvím mumií mnichů i místní nobility. Archeologické muzeum patří k nejvýznamějším v Itálii (a to je co říci), slavné jsou zejména metopy z antických chrámů v Selinunte. Ale pro pestřejší pohled na město není k zahození ani procházka po zapadlejších uličkách centra, mezi krámky řemeslníků či po zapadlých tržištích. Namístě je ale obezřetnost, přecijen, Palermo je Palermo.

Pantalica

Vpustém pohoří Monti Iblei, nad řekou Anapo, leží osamocená pravěká nekropole Pantalica – dnes ideální místo na příjemný výlet a piknik. Otvor každé zvíce než 5000 hrobek uzavíral jeden plochý kámen. Předpokládá se, že obyvatelé Pantalici pocházeli zpobřežního Thapsa , které opustili po nájezdech válečných kmenů zpevninské Itálie. Artefakty znekropole schraňuje Museo Archeologico Regionale vSyrakusách.

Segesta

Podle pověsti založili starověkou Segestu Aeneovi stoupenci zTroje. Nejpůsobivější je nedokončený osamocený masivní chrám na svahu kopce. Začal se budovat vletech 426 – 416 před Kristem, zůstal však nedokončen.

Syrakusy (italsky Siracusa)

Náležely knejvýznamnějším a podle římského konzula Cicera také k nejkrásnějším řeckým městům 5. – 3. století před Kristem. Ostrov Ortigia tvoří uzavřené jádro Starého města. Achradina, Tyche a Neapolis na pevnině jsou téměř nepřetržitě osídleny již od roku 480 před Kristem, kdy se město rozrostlo. Do éry vlády Gelona, tyrana zGely, se datují nové chrámy, divadla a doky. Město disponovalo velkou mocí až do roku 211 před Kristem, kdy vbitvě, vníž zahynul jeho nejslavnější obyvatel – matematik Archimedes, podlehlo Římanům. Perlou Ortigie je ohromující dóm . Barokní průčelí zakrývá chrám Athény (5. století př. Kr.), který byl do dómu vkomponován. Nedaleko se nachází ruiny Appolonova chrámu , nejstarší dórské svatyně na Sicílii. Naproti dómu stojí Palazzo Beneventano del Bosco (1778 – 88) a kostel Santa Lucia alla Badia (1695 – 1703). Fonte Aretusa je místo, kde tryská ze země Arethusin pramen. Castelo Maniace nechal kolem roku 1239 zbudovat Fridrich II. Tady také sídlí Gallerie Regionale di Palazzo Bellomo (Palazzo Bellomo, Via Capodieci 16, telefon 0931 – 695 11, otevřeno denně dopoledne) vystavující sochy a obrazy. Neopomeňte zavítat do Musea Archeologico Regionale Paolo Orsi (Viale Teocrito 66,otevřeno út – ne dopoledne). Ve čtvrti Neapolis, kde se rozprostírá Parco Archeologico , stojí za zmínku Teatro Romano, oltář Hierona II. a do skály vyhloubené Teatro Greco.

Okolí: V Epipolae , 8 km na sever od čtvrti Neapolis, se rozkládá Euraylův hrad – nejvýznamnější dochovaná starořecká pevnost.

Siracusa , či po česku Syrakusy, jsou městem, kterým kráčela historie. Dnes pouhá metropole stejnojmenné sicilské provincie byla největším městem své doby, jedním z nejmocnějších ve Středomoří. A snad každý slyšel o Archimedovi, jak pobíhal nahý po syrakuských ulicích.

Jádro starého města, dnes středověkého, leží na ostrově u východního pobřeží Sicílie. Úzký kanál odděluje ostrov od pevniny, kde se rozkládá nové město a nejvýznamnější dochované zbytky antického města. Mořský záliv Porto Grande je jedním z nejlepších a největších přírodních přístavů Itálie. Pěkná poloha, krásné okolí i četné památky, připomínající skvělou minulost, činí ze Syrakus jedno z turisticky nejnavštěvovanějších měst na Sicílii.

Syrakusy založili Korinťané ve 2. polovině 8. století př. Kr. na ostrově Orthygia (Husí ostrov). Ten byl pro osídlení mimořádně vhodný, kromě přístavu totiž měl i několik pramenů sledké vody. Město začalo velmi záhy vzkvétat, a rozšířilo se i na přilehlou pevninu. Od 5. stol. př. Kr. bylo město pod vládou tyranů, jako byli Gelon, který slavně porazil Kartágo (bitva u Himéry, 480 př. Kr.), nebo Hieron I., na jehož dvoře žili největší řečtí básníci té doby Aischylos a Pindaros. V r. 413 př. Kr. Syrakusy coby spojenec Sparty na hlavu porazily Athény, a zničily celé jejich loďstvo. Tisíce athéňanů skončily svůj život v syrakuských kamenolomech. Za Dionýsia I. a jeho nástupců (4. století př. Kr) vyrostly Syrakusy na největší řecké město.Podle Strabóna měřil obvod města 180 stadií (tj. 33 km) a žilo v něm na 500 000 obyvatel, a kromě Peršanů se nikdo nemohl rovnat mocným Syrakusám.

Slavné období města trvalo až do Druhé punské války, ve které se Syrakusy přidaly na stranu odpůrců Říma, kterému po urputném boji v roce 212 př Kr. podlehly. Na obraně města se podílel i učený Archimedes, a po pádu města zde nalezl smrt. Jeho jméno dnes připomíná jedno z hlavních náměstí.

Syrakusy byly ještě dlouho sicilským správním střediskem, ale někdejší slávy už nikdy nedosáhly. Dodnes však lákají milovníky historie a umění, kteří zde kromě památek na nejslavnější období historie (divadlo, amfiteátr, kamenolomy zvané Latomie, zbytky chrámů) najdou i významné archeologické muzeum s unikátní kolekcí nálezů z celé Sicílie, rozsáhlé katakomby s křesťanskou nekropolí, či novodobou dominantu města - pozoruhodný chrám pany Marie slzící.

Taormina

Úchvatně situovaná Taormina je jakýmsi oknem do moderního světa. Návštěvníkům nabízí rozmanité požitky – bezpočet restaurací a hotelů i písečné pláže hluboko dole. Nejvěhlasnější památkou je divadlo . Ve 3. století před Kristem je začali budovat Řekové a později je upravili Římané. Mezi další antické památky spadá odeion (pro recitaci a hudební přednesy) a nádrž na naumachie (simulace námořních bitev). Na místě někdejšího římského fóra se tyčí Palazzo Corvaia (14. století). Dóm , zrenovovaný roku 1636, připomíná pevnost.

Okolí: Jižně od Taorminy, na mysu Capo Schiso , narazíte na trosky starověkého Naxu . Za zmínku stojí také kostel Santi Pietro e Paolo d'Argo dále na pobřeží.

Trapani

Starobylé Trapani se rozkládá na úzkém poloostrově. Knejkrásnějším budovám vtomto rušném městě patří kostely, a to zejména katedrála San Lorenzo (1635) a Chiesa del Collegio dei Gesuiti (kolem 1614 – 40). V Purgatoriu ve Via San Francesco d'Assisi jsou umístěny dřevěné skulptury z18. století. Do kostela Santa Maria del Gesú ve Via Sant'Agostino se zajděte podívat na Madonnu degli Angeli . Vžidovské čtvrti, západně od Via XXX Genaio, vystavuje Palazzo della Guidecca (16. století) na odiv zvláštní dekorativní fasádu. Museo Pepoli (Via Conte Agostino Pepoli, telefon 0923 – 555 32 69, otevřeno po dopoledne, út – ne) schraňuje ucelenou sbírku zdejších starožitností. Vedle muzea se nalézá Santuario di Maria Santissima Annunziata se sochou Madonny di Trapani , kterou pro její zázračnou moc uctívají rybáři a námořníci.

Tindari

Na okraji útesu(270m) nad zálivem Golfo di Patti se rozprostírají zříceniny Tindaridy , jednoho zposledních řeckých měst založených na Sicílii (397 před Kristem), jež mělo pro toto pobřeží strategický význam. Kromě městských hradeb se jedná převážně o zbytky římských staveb, například rozměrné baziliky, řecké divadlo a domů. Artefakty ztohoto naleziště jsou vystaveny v antiquariu . Tindari se také proslavilo svatyní střežící ikonu Černé Madony na Piazzale Belvedere.